Orhan Pamuk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Orhan Pamuk
Narození 7. června 1952 (64 let)
Istanbul
Povolání spisovatel, romanopisec, scenárista, esejista a novinář
Ocenění Independent Foreign Fiction Prize (1990)
International Antalya Golden Orange Film Festival Award for Best Original Screenplay (1991)
Prix du Meilleur livre étranger (2002)
Cena Grinzane Cavour (2002)
International IMPAC Dublin Literary Award (2003)
… více na Wikidatech
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferit Orhan Pamuk (* 7. června 1952 Istanbul) je turecký spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2006. Jeho dílo bývá řazeno k postmodernismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 7. června 1952 v Istanbulu. Jeho dědeček byl inženýrem a obchodníkem a vydělal jmění stavbou železnic a továren. Jeho otec ale následně všeho pozbyl. Vzdělával se v soukromé škole v Istanbulu, od roku 1970[1] tři roky studoval architekturu, pak ale studium přerušil a zapsal se na žurnalistiku: rozhodl se, že se stane spisovatelem. Ve dvaadvaceti napsal svůj první román, Pan Cevdet a jeho synové. Tento román vyhrál literární cenu za románovou prvotinu, navzdory tomu však trvalo čtyři roky, než se dočkal vydání.

V roce 1982 se oženil s Aylin Türegünovou, dívkou ze sousedství. Roku 1991 se jim narodila dcera, kterou pojmenovali po hrdince Černé knihy Rüya. V roce 2001 se rozvedli, zůstali ale dobrými přáteli.

Dlouho žil s matkou a věnoval se výhradně psaní. Mezi lety 1985 a 1988 pobýval v New Yorku, kde jeho žena dělala doktorát na Kolumbijské univerzitě. Roku 2006, měsíc před obdržením Nobelovy ceny, začal vyučovat na Kolumbijské univerzitě literaturu.

V roce 2013 se zúčastnil Festivalu spisovatelů Praha.

V roce 2014 získalo Muzeum nevinnosti, které Pamuk vytvořil v Istanbulu podle stejnojmenného románu, prestižní ocenění EMYA (European Museum of the Year Award), 2014.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1979 cena deníku Milliyet (Turecko) za román Karanlık ve Işık (Tma a světlo)
  • 1983 cena Orhana Kemala (Turecko) za román Pan Cevdet a jeho synové
  • 1984 cena Madarali (Turecko) za román Sessiz Ev (Tichý dům)
  • 1990 Independent Foreign Fiction Prize (UK) za román Bílá pevnost
  • 1991 Prix de la Découverte Européenne (Francie) za francouzské vydání románu Tichý dům: La Maison de Silence
  • 1991 Zlatý pomeranč na Antalyjském filmovém festivalu (Turecko) za nejlepší původní scénář k filmu Tajná tvář
  • 1995 Prix France Culture (Francie) za román Kara Kitap: Le Livre Noir
  • 2002 Prix du Meilleur Livre Etranger (Francie) za román Jmenuji se Červená
  • 2002 Premio Grinzane Cavour (Itálie) za román Jmenuji se Červená
  • 2003 International IMPAC Dublin Literary Award (Irsko) za román Jmenuji se Červená
  • 2005 Friedenspreis der deutschen Buchhändler(Německo) za román Jmenuji se Červená
  • 2005 Prix Médicis Etranger (Francie) za román Sníh
  • 2005 Ricarda-Huch Prize
  • 2006 Nobelova cena za literaturu (Švédsko)
  • 2006 Washington University's Distinguished Humanist Award (USA)
  • 2006 Puterbaugh Award (USA)
  • 2008 Ovid Award (Rumunsko)
  • 2007 Free University of Berlin, Department of Philosophy and Humanities
  • 2007 Tilburg University
  • 2007 Boğaziçi University, Department of Turkish Language and Literature
  • 2007 Georgetown University
  • 2008 Madrid University
  • 2003 American University v Beirutu
  • 2008 Členství v American Academy for Arts and Literature
  • 2008 Členství v Chinese Academy for Social Sciences

Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]

Dne 12. října 2006 mu byla jako prvnímu Turkovi udělena Nobelova cena za literaturu.[2]

V odůvodnění udělení ceny se píše: „Při hledání melancholické duše svého rodného města objevil nové symboly civilizačních střetů a kontaktů.“[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Cevdet Bey ve Oğulları (Pan Cevdet a jeho synové, 1982)
  • Sessiz Ev (Tichý dům, 1983)
  • Beyaz Kale (Bílá pevnost, 1985)
  • Kara Kitap (Černá kniha, 1990)
  • Yeni Hayat (Nový život, 1994)
  • Benim Adım Kırmızı (Jmenuji se Červená, 1998)
  • Öteki Renkler (Jiné barvy; eseje, 1999)
  • Kar (Sníh, 2002)
  • İstanbul: Hatıralar ve Şehir (Istanbul, 2003)
  • Masumiyet Müzesi (Muzeum nevinnosti, 2008)

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Istanbul. Vzpomínky a město (v překladu Petra Kučery z turečtiny 2014).
  • Istanbul – Vzpomínky na město (İstanbul – Hatıralar ve Şehir, česky 2006 v překladu Kláry Kolinské (z angličtiny), ISBN 80-7341-948-3)
  • Jmenuji se Červená (Benim Adım Kırmızı, česky 2007 v překladu Petra Kučery, ISBN 978-80-7203-945-6)
  • Nový život (Yeni Hayat, česky 2008 v překladu Petry Prahlové, ISBN 978-80-86603-47-6)
  • Sníh (Kar, česky 2009 v překladu Petra Kučery, ISBN 978-80-257-0135-5)
  • Bílá pevnost (Beyaz Kale, česky 2010 v překladu Petra Kučery, ISBN 978-80-257-0276-5)
  • Černá kniha (Kara Kitap, česky 2011 v překladu Petra Kučery, ISBN 978-80-257-0488-2)
  • Muzeum nevinnosti (Masumiyet Müzesi, česky 2012 v překladu Petra Kučery)
  • Tichý dům (Sessiz Ev, česky 2014 v překladu Petra Kučery)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kučera, Petr, Několik poznámek k Bílé pevnosti, in: Pamuk, Orhan, Bílá pevnost, Argo, Praha 2010, ISBN 978-80-257-0276-5
  2. http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates/2006/
  3. Překlad: LOMOVÁ, Olga. Prolínání časů, mísení civilizací. LtN XVII (2006) č. 43, s. 8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]