Giangiacomo Feltrinelli
| Giangiacomo Feltrinelli | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. června 1926 Milán |
| Úmrtí | 14. března 1972 (ve věku 45 let) Segrate |
| Příčina úmrtí | výbuch |
| Místo pohřbení | Monumentální hřbitov v Miláně |
| Povolání | editor, podnikatel, vydavatel a politik |
| Politické strany | Italská socialistická strana (1945–1947) Italská komunistická strana (1947–1957) |
| Choť | Inge Feltrinelli (1960–1972) |
| Děti | Carlo Feltrinelli |
| Rodiče | Carlo Feltrinelli |
| Rod | (rodina) Feltrinelli |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giangiacomo Feltrinelli (19. června 1926 Milán – 14. března 1972 Segrate) byl italský extrémistický levicový aktivista, finanční podporovatel terorismu a zakladatel nakladatelství Feltrinelli, známý jako „Giangi“ nebo „Soudruh milionář“.
Pocházel z aristokratické rodiny, jeho otec Carlo Feltrinelli byl majitelem velké dřevařské firmy. V osmnácti letech se pod vlivem novináře Antonella Trombadoriho zapojil do protifašistického odboje a pod krycím jménem Osvaldo bojoval v partyzánské jednotce Legnano.
V mládí sympatizoval s fašisty, po válce vstoupil do Italské komunistické strany, kterou také štědře podporoval z rodinného dědictví. V roce 1949 založil v Miláně rozsáhlou knihovnu marxistické literatury a družstevní nakladatelství Colip, které se v roce 1954 transformovalo v soukromý podnik Giangiacomo Feltrinelli Editore. V listopadu 1957 šokoval vydáním prózy Borise Pasternaka Doktor Živago, která byla v Sovětském svazu zakázána pro kritické zobrazení bolševické revoluce. Důsledkem aféry bylo Feltrinelliho vyloučení z komunistické strany.[1] V roce 1958 zaznamenal velký komerční úspěch s románem Giuseppeho Tomasiho di Lampedusy Gepard, který za autorova života odmítla vydat všechna velká italská nakladatelství. Publikoval také knihy Henryho Millera, které měly problémy s mravnostní cenzurou, romány Jacka Kerouaca, Saula Bellowa, Friedricha Dürrenmatta nebo autobiografii Džaváharlála Néhrúa.
V šedesátých letech pobýval Feltrinelli na Kubě, v roce 1967 se vydal do Bolívie, aby se přidal k jednotkám Che Guevary, ale byl zatčen a vypovězen ze země (Feltrinelliho nakladatelství pak jako první vydalo Guevarův Bolivijský deník). Podporoval sardinské separatisty a v roce 1970 založil Gruppi di Azione Partigiana, která se stala jednou z hlavních ultralevicových teroristických skupin takzvaných olověných let. V březnu 1972 byl nalezen mrtvý pod stožárem vysokého napětí v Segrate nedaleko Milána. Podle oficiální verze zahynul při nepovedeném pokusu o sabotáž na elektrickém vedení, v levicových kruzích se však spekuluje o tom, že se stal obětí vraždy.[2]
Nakladatelství po něm převzala jeho třetí manželka Inge Feltrinelliová a po její smrti syn Carlo Feltrinelli.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Comrade millionaire. The Guardian, 3. 11. 2001 Dostupné online
- ↑ La tragica morta di Giangiacomo Feltrinelli, l'editore innamorato della revolución. Corriere della Sera, 14. 3. 2018 Dostupné online
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giangiacomo Feltrinelli na Wikimedia Commons - Stránky nakladatelství
