Nachičevanská autonomní republika
| Nachičevanská autonomní republika Naxçıvan Muxtar Respublikası | |
|---|---|
 Typická krajina Nachičevanu | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Nachičevan |
| Souřadnice | 39°20′ s. š., 45°30′ v. d. |
| Rozloha | 5 502 km² |
| Časové pásmo | +4 (v létě +5) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 461 000 |
| Jazyk | ázerbájdžánština |
| Národnostní složení | 98 % Azerové |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ázerbájdžán |
| Nadřazený celek | Ázerbájdžán |
| Druh celku | autonomní parlamentní republika |
| Podřízené celky | 7 rajónů a hlavní město |
| Vznik | 1990 |
| Prezident | Vasif Talibov |
| Měna | Ázerbájdžánský manat |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | AZ-NX |
| Označení vozidel | 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74 a 75 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nachičevanská autonomní republika (ázerbájdžánsky Naxçıvan Muxtar Respublikası), známá jako Nachičevan, je vnitrozemská exkláva Ázerbájdžánu.[1] Má rozlohu 5 500 km² a hraničí na severu s Arménií (221 km), na západě s Tureckem (9 km) a na jihu s Íránem (179 km). Hlavním městem je Nachičevan, kde se také nachází Nachičevanská státní univerzita.
Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Nachičevan se rozkládá v jihovýchodní části Zakavkazské planiny. Téměř 75 % území leží v nadmořské výšce nad 1 000 m. Na severu se nachází Daralagezský hřbet a na východě Zangezurský hřbet s nejvyšším vrcholem Kapydžikem (3 904 m). Jižní a jihozápadní část zaujímá rovina podél Araksu o nadmořské výšce 600 až 1 000 m.
Nerosty[editovat | editovat zdroj]
Z nerostných surovin se zde nachází molybdenové a polymetalické rudy, kamenná sůl, obkladový kámen, stavební hmoty.
Klima[editovat | editovat zdroj]
Podnebí je silně kontinentální a suché. Na rovině je v lednu průměrná teplota -3 až -6 °C a v červenci 28 °C. V horách je to v lednu -10 až -14 °C a v červenci 25 až 5 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí na rovině a v podhůří 190 až 300 mm a v horách 300 až 600 mm.
Vodní zdroje[editovat | editovat zdroj]
Největší řeka Araks a její přítoky (Arpačaj, Nachičevančaj) mají velký význam pro zavlažování. Byla vybudována hydrotechnická zařízení na Araksu. Jsou to hydrouzel Arake a přehrady Batabatgjol, Uzunobinská a Arpačajská. Jsou zde mnohé minerální prameny.
Půdy[editovat | editovat zdroj]
Na rovině převládají šedozemě a luční šedozemě místy zasolené, výše pak šedohnědé zasolené, horské kaštanové a horské lesní hnědé a v nejvyšších polohách horské luční drnové půdy.
Flóra[editovat | editovat zdroj]
Díky suchu převládají xerofilní typy rostlin. Rovina je vyplněna převážně pelyňkovou a pelyňkovo-slaniskovou polopouští. V podhůří se nacházejí porosty horského xerofitního rostlinstva (mateřídouška obecná) a ve step přecházející odlesněné horské louky. Ve vyšších horách se nacházejí subalpské, alpské louky a luční stepi. Lesů zde moc nenajdeme, celkem jejich plocha nepřevyšuje 3 000 ha.
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Žijí zde koza bezoárová, ovce kruhorohá, pardáli, medvěd hnědý, prase divoké, liška obecná, zajíc polní, kuna skalní. Z ptáků jsou nejcharakterističtější velekur kaspický, pěvuška alpská, vlaštovka pohorská, orebice keklik, stepokur písečný a z plazů zmije arménská a agamka písečná.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ O jedné z největších exkláv světa jste zřejmě nikdy neslyšeli. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Нахичеванская Автономная Советская Социалистическая Республика“.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nachičevanská autonomní republika na Wikimedia Commons
