Adžárie
| Adžarská autonomní republika აჭარის ავტონომიური რესპუბლიკა | |
 | |
| Geografie | |
|---|---|
 | |
| Hlavní město | Batumi |
| Souřadnice | 41°39′ s. š., 42° v. d. |
| Rozloha | 2 900 km² |
| Nejvyšší bod | Kanli (3 007 m n. m.) |
| Časové pásmo | +3 |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 376 000 |
| Hustota zalidnění | 129,7 obyv./km² |
| Jazyk | gruzínština |
| Národnostní složení | Gruzínci (93,4%), Rusové (2,4%), Arméni (2,3%), Řekové (0,6%), Abcházci (0,4%), Ukrajinci (0,2%) |
| Náboženství | křesťanství, islám |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek |
 Gruzie |
| Druh celku | autonomní republika |
| Podřízené celky | 6 distriktů |
| Vznik | 1991 |
| představitel | Arčil Chabadze |
| Sídlo | Batumi |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | GE-AJ |
| Telefonní předvolba | +995 |
| Internetová doména | ge |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adžárie nebo Adžarsko, oficiálně Adžarská autonomní republika (gruzínsky აჭარის ავტონომიური რესპუბლიკა), je jednou ze dvou gruzínských autonomních republik, druhou autonomní republikou je Abcházie. Rozkládá se na jihozápadě země při Černém moři, na jihu sousedí s Tureckem. Administrativním a hospodářským centrem této republiky je přístavní město Batumi.
Obsah
Politika a administrativní uspořádání[editovat | editovat zdroj]
Adžárie je jediným autonomním územím Gruzie, které je i přes léta rozporů s centrální tbiliskou vládou součástí této zakavkazské republiky.[1]
Existence Adžarské autonomní republiky je zakotvena v adžarské ústavě a v gruzínském zákoně o Adžárii, který byl přijat po sesazení Aslana Abašidzeho. Adžárie má vlastní parlament a hlavu regionální vlády, která je však dosazena centrální vládou v Tbilisi, spolu s celou Radou ministrů Adžárie, kterou ve funkci potvrzuje prezident. Ten má zároveň právo rozpustit adžarský parlament i vládu a má právo vetovat adžarské zákony, jež jsou v rozporu s gruzínskou ústavou. Od prosince 2012 je předsedou adžarské vlády Arčil Chabadze.
Adžárie je rozdělena do šesti následujících okresů:
| Název | Rozloha | Populace dle údajů z roku 2002 |
|---|---|---|
| Hlavní město Batumi | – | 121 806 |
| Okres Keda | 452 km2 | 20 024 |
| Okres Kobuleti | 720 km2 | 88 063 |
| Okres Chelvačauri | 410 km2 | 90 843 |
| Okres Šuachevi | 588 km2 | 21 850 |
| Okres Chulo | 710 km2 | 33 430 |
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Adžarové hovoří gruzínským dialektem, jenž je ovlivněn turečtinou a kavkazskými jazyky, jimiž se v oblasti mluvilo v daleké minulosti. Považují se tedy za samostatný národ. Od pravoslavných Gruzínců se odlišují náboženstvím – islámem, který přijali během osmanské nadvlády. Zdaleka ne všichni obyvatelé Adžarie jsou však muslimové. Dle údajů z roku 2006 se 63 % obyvatel Adžárie hlásilo ke gruzínské ortodoxní církvi a pouze 30 % k islámu. V Adžarii se domluvíte bez problémů rusky (rozhodně tam mluví tímto jazykem více lidí než např. v Tbilisi) a v Batumi u moře i anglicky.
Mezi minority patří Rusové, Arméni, Řekové a Abchazové.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Adžárie byla ve starověku součástí přímořského království Kolchida a později Kavkazské Ibérie, jejího mocného souseda. V 5. století př. n. l. oblast zkolonizovali Řekové a během 2. století př. n. l. Adžárii ovládli Římané. Ve středověku byla potom součástí křesťanského království Egrisi, jež navazovalo na odkaz Kolchidy. V 9. století se Adžárie stala spolu s dalšími gruzínskými zeměmi součástí Gruzínského království.
Díky nadvládě Osmanské říše se v Adžárii rozšířil během novověku islám. Dnes tedy muslimové tvoří významnou část místní populace, takže je tento region v Gruzii poněkud ojedinělým a plynou z toho i některé historické události. V roce 1878 byla Adžárie znovu připojena ke Gruzii, jež byla pod ruskou nadvládou. Po první světové válce bylo Batumi sídlem nejprve britských expedičních vojsk, jež byly v roce 1920 vystřídány tureckou vojenskou správou. Dle mírových rozhovorů v Karsu byla Adžárie Turky uznána jako nedílná součást sovětské Gruzie. 16. července 1921 byla na základě dohod s Tureckem vytvořena Adžarská autonomní sovětská socialistická republika, aby v ní byli ochráněni obyvatelé islámského vyznání.
V letech 1991 až 2004 byla Adžárie součástí roztříštěné Gruzie a vybudovala si na centrální vládě reálnou autonomii mimo jiné díky svérázné vládě Aslana Abašidzeho, bývalého předsedy Nejvyšší rady Adžárie. Ten se zasloužil o to, že byla Adžárie ušetřena událostí, jež měly za následek občanskou válku v letech 1993 až 1994. Díky tomu z ní vybudoval nejbohatší region v rámci Gruzie, ovšem byl často obviňován, že napomáhal organizovanému zločinu a pašování, aby se obohatil a pomohl nelegálně vylepšit hospodaření své téměř nezávislé země. Vláda Gruzie však v této epoše situaci v Adžárii nevěnovala pozornost.
V návaznosti na tzv. Růžovou revoluci, při níž byl stávající gruzínský prezident Eduard Ševardnadze nahrazen Michailem Saakašvilim, rostlo napětí mezi adžárským vedením a novou ústřední gruzínskou vládou, která si vytkla za cíl omezení separatistických snah všech tří gruzínských samozvaných autonomních republik. Požadovala především odzbrojení adžárských sil věrných Abašidzemu. Konflikt málem přerostl v ozbrojený boj, ale nedošlo k němu, protože v témže roce vypukly v Batumi masové protesty proti Abašidzeho autokratické vládě, jež byly podníceny sankcemi a ultimáty ze strany gruzínské vlády. V květnu 2004 tedy Aslan Abašidze rezignoval a uprchl do Ruska. Následně byly vyhlášeny nové volby a přijaty zákony, jež přepracovaly adžarskou formu autonomie, a k moci se v Adžárii dostal Levan Varšalomidze. Adžárie je momentálně v rámci Gruzie de iure autonomní, nicméně de facto spadá pod kontrolu ústřední vlády Gruzie.
Letitým problémem byla dlouholetá přítomnost Ruské armády na území Adžárie, která měla pouze "dohlížet" na situaci. V roce 2005 proběhla série jednání mezi Gruzií a Ruskem ohledně stažení ruských vojáků. V roce 2007 byla základna v Batumi vrácena Gruzíncům.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Další dvě území, autonomní republika Abcházie (hlavní město Suchumi) a autonomní oblast Jižní Osetie (hlavní město Cchinvali), se od Gruzie odtrhly a fakticky se chovají jako samostatné státy pod vlivem Ruské federace (většina obyvatelstva Abcházie i Jižní Osetie vlastní např. cestovní doklady Ruské federace, v obou regionech se platí ruským rublem atd.).
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adžárie ve Wikimedia Commons
