Michail Saakašvili
| Michail Nikolozis dze Saakašvili მიხეილ ნიკოლოზის ძე სააკაშვილი |
|||||||||||
.jpg) |
|||||||||||
|
|||||||||||
|
|||||||||||
|
|||||||||||
|
|||||||||||
|
|
|||||||||||
| Narození | 21. prosinec 1967 Tbilisi, Gruzínská SSR, Sovětský svaz |
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Národnost | gruzínská | ||||||||||
| Občanství | do 2015 gruzínské, do 2017 ukrajinské | ||||||||||
| Choť | Sandra Roelofs | ||||||||||
| Rodiče | Guili Alasaniaová | ||||||||||
| Alma mater | Univerzita George Washingtona Univerzita ve Štrasburku Haagská akademie mezinárodního práva  Q12074635Kolumbijská univerzita Columbia Law School Universita Miami |
||||||||||
| Profese | právník, politik a advokát | ||||||||||
| Náboženství | gruzínské pravoslavné | ||||||||||
| Ocenění | Atzinības krusts Krzyż Wielki Orderu Zasługi RP Řád Republiky Srbské velkokříž Řádu čestné legie Výroční medaile "25 let nezávislosti Ukrajiny" … více na Wikidatech |
||||||||||
| Podpis |  |
||||||||||
| Commons | Mikheil Saakashvili | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||
Michail Nikolozis dze Saakašvili, gruzínsky მიხეილ ნიკოლოზის ძე სააკაშვილი (* 21. prosince 1967, Tbilisi), je dříve gruzínský, později ukrajinský politik. 26. července 2017 mu bylo ukrajinské občanství, kterého nabyl v roce 2015, dekretem prezidenta Petra Porošenka opět odňato. V současnosti žije ve Spojených státech amerických.[1]
V letech 2004 až 2007 a 2008 až 2013 byl Saakašvili prezidentem Gruzie a předsedou strany Národní hnutí. Ve funkci nahradil 25. ledna 2004 dočasně zastupující hlavu státu Nino Burdžanadze. 25. listopadu 2007 odstoupil z funkce a byl nahrazen předsedkyní parlamentu Nino Burdžanadze. Dne 5. ledna 2008 byl znovu zvolen prezidentem v předčasných volbách.
Po emigraci z Gruzie se uchýlil do USA, odkud začátkem roku 2015 přicestoval do Ukrajiny. V květnu 2015 se stal gubernátorem Oděské oblasti. Na funkci gubernátora avšak 7. listopadu 2016 rezignoval.[2]
Za manželku má Sandru E. Roelofsovou, která pochází z Nizozemska. Má dva syny, Eduarda a Nikoloza. Kromě rodné gruzínštiny mluví plynně anglicky, francouzsky, rusky a ukrajinsky.[3][4]
Obsah
Rodina a vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Saakašviliho otec byl známý lékař žijící v Tbilisi, jeho matku - profesorku historie - však opustil ještě před jeho narozením. Saakašvili složil v Tbilisi maturitu roku 1984; poté nastoupil studium na elitní Vysoké škole mezinárodních vztahů v Kyjevě. Studium ukončil roku 1992.
V dalších letech studoval v cizině - ve Štrasburku, v USA na Columbia University a George Washington University, v New Yorku, v italské Florencii na Akademii evropského práva a v nizozemském Haagu na Akademii mezinárodního práva. V Haagu se také seznámil se svou budoucí manželkou Sandrou.
Politická kariéra v Gruzii[editovat | editovat zdroj]
V roce 1995 se vrátil do Gruzie, záhy nato byl zvolen poslancem. V letech 1998 až 1999 byl předsedou parlamentní frakce Svazu občanů prezidenta Ševarnadzeho, který ho v roce 2000 jmenoval ministrem spravedlnosti. O rok později Saakašvili podal demisi, když předtím prezidenta obvinil z korupce. V říjnu 2003 pak Saakašviliho hnutí Kmara (Dost) donutilo Ševarnadzeho k odstoupení po tzv. Revoluci růží.
Prezidentem Gruzie[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Válka v Jižní Osetii (2008).
Saakašvili vyhrál prezidentské volby v lednu 2004 drtivou většinou 95 % hlasů.[5] Na začátku listopadu 2007 zorganizovala gruzínská opozice, vyčítající prezidentovi odpovědnost za pokles životní úrovně a korupci, vlnu protestů. Po několika dnech byly protesty v Tbilisi násilně rozehnány policií a 7. listopadu prezident vyhlásil výjimečný stav. Následující den vypsal ve shodě s požadavky opozice předčasné prezidentské volby. 16. listopadu byl výjimečný stav odvolán. 25. listopadu Saakašvili odstoupil z funkce prezidenta a ucházel se o znovuzvolení v předčasných volbách v lednu 2008. V prvním kole předčasných prezidentských voleb vyhrál se ziskem 52,8 % hlasů a zajistil si tak nový mandát. Na druhém místě skončil opoziční kandidát Levan Gachechiladze se ziskem 27 % hlasů. Saakašvili se formálně znovu ujal funkce 20. ledna 2008. Někteří zástupci opozice, jako např. Salomé Zurabišvili, však zpochybnili spravedlnost těchto voleb.[6]
V srpnu 2008 vyhlásil Saakašvili plnou mobilizaci záloh poté, co se ruské jednotky zapojily do eskalujícího konfliktu se separatisty v Jižní Osetii.[7]
Počátkem října 2012 prohrálo Saakašviliho politické uskupení parlamentní volby proti koalici Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho. Prezident uznal porážku a oznámil, že jeho Sjednocená národní strana odchází do opozice.[8] Po ukončení funkčního období v prezidentském křesle odešel Saakašvili do zahraničí a pobýval především v USA.
Politické postoje[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
Saakašviliho zahraniční politika jako prezidenta Gruzie byla zaměřená na posílení vztahů s USA a na vstup Gruzie do Severoatlantické aliance (NATO), naopak vztahy s Ruskem během jeho působení značně ochladly.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer 12. srpna 2008 prohlásil, že i po válce mezi Gruzií a Ruskem v srpnu 2008 platí příslib možného budoucího členství Gruzie v NATO, který aliance zemi dala na svém posledním summitu.[9]
Emigrace do USA[editovat | editovat zdroj]
Po skončení svého posledního prezidentského období v Gruzii v listopadu 2013 emigroval Saakašvili se svou rodinou do Spojených států amerických. Žil poté po nějakou dobu v New Yorku, a sice v městské části Brooklyn, v okrsku Williamsburg. Psal zde své paměti, byl angažován pro placené přednášky a pracoval pro jeden tzv. brain trust. Až do května 2014 byl také docentem jako „Senior Statesman“ (starší státník) na prestižní Fletcher School of Law and Diplomacy (Fletcherova škola práv a diplomacie) na Tufts University v Medfordu ve státě Massachusetts.[10][11]
Trestní stíhání v Gruzii[editovat | editovat zdroj]
Dne 27. července 2014 zahájila gruzínská prokuratura trestní stíhání bývalého prezidenta, včetně jeho mnohých spolupracovníků, např. bývalého premiéra Vana Merabišviliho, a bývalého primátora Tbilisi Gigiho Ugulavy, za násilné potlačení demonstrací na tbiliské Třídě Rustaveli v listopadu 2007 a za zneužití pravomocí.[12] Po určitou dobu byl Saakašvili v těchto kauzách předvoláván k podání vysvětlení jako svědek, ale spolupracovat s vyšetřujícími úřady odmítl. Nyní však patří mezi hlavní podezřelé.
Saakašvili je mimo jiné také podezřelý z podílu na úmrtí expremiéra Zuraba Žvaniji, jenž zemřel za podezřelých okolností následkem otravy oxidem uhelnatým.
Působení na Ukrajině[editovat | editovat zdroj]
V rámci svého exilu odešel Saakašvili v roce 2015 do Ukrajiny a získal tamní občanství. Nejprve se stal poradcem prezidenta Petra Porošenka. Koncem května 2015 byl jmenován gubernátorem Oděské oblasti na jihozápadě Ukrajiny,[13][14] když prezident Porošenko sesadil dosavadního gubernátora z jeho funkce.[15] Podle pozorovatelů bojoval Saakašvili ve funkci gubernátora proti korupci.[16] 7. listopadu 2016 se Saakašvili rozhodl složit funkci oděského gubernátora. Jako důvod pro svůj krok uvedl, že ukrajinský prezident Porošenko kryje korupční praktiky.[17]
26. července 2017 Porošenko zbavil Saakašviliho ukrajinského občanství, takže je nyní osobou bez státní příslušnosti.[18]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SCHULLER, Konrad: Einfach mal ausgebürgert (Jednoduše zbaven občanství), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 28. července 2017, s. 6 (německy).
- ↑ Saakašvili složil funkci gubernátora Oděsy a obrátil se proti Porošenkovi. Novinky.cz. . Dostupné online [cit. 2016-11-07]. (cs-CZ)
- ↑ Profile: Mikhail Saakashvili [online]. 2004-01-25, [cit. 2008-08-09]. (BBC News.) Dostupné online.
- ↑ Mikheil Saakashvili [online]. 2008, [cit. 2008-08-09]. (The New York Times.) Dostupné online.
- ↑ Saakašvili - společný prezidentský kandidát gruzínské opozice, Novinky.cz, 26. 11. 2003
- ↑ Gruzínské volby budou zfalšované HN.IHNED.CZ 19. 12. 2007
- ↑ Boje v Osetii si vyžádaly tři ruské oběti. Putin hrozí odvetou
- ↑ Saakašvili uznal porážku, opozici se splnil Gruzínský sen
- ↑ NATO potvrzuje příslib členství Gruzie v alianci
- ↑ The New York Times: Exile in Brooklyn, With an Eye on Georgia (Exil v Brooklynu, s pohledem do Gruzie), 20. září 2014.
- ↑ Fletcher School: Saakashvili to Become Fletcher’s First Senior Statesman (Saakašvili se stává prvním Senior Statesmanem Fletcherovy školy), 15. ledna 2014.
- ↑ Gruzínská prokuratura zahájila trestní stíhání Saakašviliho, ČTK, cit. 29. července 2014, Dostupné online.
- ↑ Saakašvili dostal ukrajinské občanství a stal se gubernátorem Oděské oblasti. Český rozhlas [online]. 2015-05-30 [cit. 2015-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Gruzínský exprezident Saakašvili je ukrajinským gubernátorem. Aktuálně.cz [online]. 2015-05-30 [cit. 2015-05-31]. [hhttp://zpravy.aktualne.cz/zahranici/gruzinsky-exprezident-saakasvili-je-ukrajinskym-gubernatorem/r~b052ac0a06d611e598af002590604f2e/ Dostupné online.]
- ↑ BOY, Ann-Dorit: „Schokolade und Licht“ (Čokoláda a světlo), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. června 2015, s. 2.
- ↑ Saakašvili: Mladá generace se na Ukrajině dostává k moci, to je důležité. ČT24.cz [online]. 2016-07-30 [cit. 2016-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Gubernátor Oděské oblasti na Ukrajině a gruzínský exprezident Saakašvili podal demisi. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje [online]. [cit. 2016-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Президент мира: Саакашвили лишили украинского гражданства. Газета.Ру [online]. 2017-07-26 [cit. 2017-07-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Michail Saakašvili ve Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Saakašvili ve Wikimedia Commons
Osoba Michail Saakašvili ve Wikicitátech- Oficiální web prezidenta Gruzie v gruzínštině
- (anglicky) Oficiální web prezidenta Gruzie
- (anglicky) Mikhail Saakashvili profil na stránkách BBC
- (anglicky) Mikhail Saakashvili: the media's man in Tibilisi - analýza Marka Trana v deníku Guardian z 12.8.2008
