Samcche-Džavachetie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Samcche-Džavachetie
სამცხე-ჯავახეთის მხარე
Samcche Džavachetis mchare
Gorskii 04432u.jpg
Geografie
Samtskhe-Javakheti in Georgia.svg
Hlavní město Achalciche
Souřadnice
Rozloha 6 413 km²
Časové pásmo +4
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 207 598
Hustota zalidnění 32,4 obyv./km²
Jazyk Gruzínština
Národnostní složení Gruzínci, Arméni
Správa regionu
Nadřazený celek GruzieGruzie Gruzie
Druh celku Mchare (kraj)
Podřízené celky 6 rajónů
Guvernér Giorgi Chačidze
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 GE-SJ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samcche-Džavachetie (gruzínsky სამცხე-ჯავახეთი, Samcche-Džavacheti), je gruzínský kraj (region, gruz. mchare) v jižní části země, kde hraničí s Arménií. Je tvořen dvěma historickými zeměmi Meschetie a Džavachetie. Krajským městem je Achalciche. Kraj sousedí na západě s Adžarií a Gurií, na severu s Imeretií a Šida Kartli a na východě s regionem Kvemo Kartli.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Region se rozkládá na území o rozloze 6 413 km² a podle údajů ze sčítání lidu z roku 2002 v něm žije 207 598 obyvatel.[1] Region je poměrně řídce osídlen a obyvatelstvo je z více než poloviny (přesněji 54 %) arménské národnosti, zbytek tvoří Gruzínci a několik národnostních menšin (Rusové, Oseti, Pontští Řekové). Tento region býval domovem meschetských Turků, kteří byli v roce 1944 na Stalinův příkaz vystěhováni.

Pro region Samcche-Džavachetie je charakteristická velká nadmořská výška Malého Kavkazu. Nejvyšší horou v kraji je se svými 3301 metry Didi Abuli. Horskými údolími protéká řeka Kura, která se pak stáčí směrem ke Kaspickému moři. V kraji se nachází i několik větších horských jezer.

V regionu se nachází pouze 5 měst, 6 Sídlo městského typu, 67 větších vesnic (sakrebulos) a 268 vesnic. Žádné sídlo neobývá více než 50 tisíc obyvatel.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Samcche a Džavachetie jsou velice chudé a odlehlé kraje, kde situaci ještě navíc zhoršují národnostní spory mezi většinovými Armény a centrální vládou v Tbilisi. Arméni jsou nespokojeni především se svým nedostatečným vlivem na regionální politiku, která je takřka v gruzínských rukou, a špatnou ekonomickou situací a obrovskou mírou nezaměstnanosti v kraji. Situaci komplikuje i zrušení ruské vojenské základny v Achalkalaki, které požaduje po Rusech gruzínská vláda. Se zrušenou základnou by totiž mnoho dalších lidí přišlo o práci.[2]

Klášter ve skalách Vanis Kvabebi

Tradičně zemědělský kraj tak v současné době žije hlavně z příjmu z turistického ruchu, neboť region má ze své historie co nabídnout. Jedním z nejvýznamnějších turistických atrakcí je jeskynní klášter Vardzia, který byl zřízen na příkaz královny Tamary ve 12. století.[3]. Podobnou památkou je i skalní klášter z 8. století Vanis Kvabebi, který se nachází poblíž města Aspindza.

Kraj se však potýká s velkými problémy v zemědělství, které nastaly v souvislosti s událostmi počátku devadesátých let, kdy přestaly do kraje plynout dotace. V dnešní době se zemědělství začíná díky pomoci ze zahraničí pomalu vzpamatovávat.[4] V Samcche-Džavachetii má význam produkce sýru.

Krajem prochází ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan souběžně s Jihokavkazským plynovodem.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Region se dále dělí do šesti okresů.

  1. Adigeni
  2. Aspindza
  3. Achalkalaki
  4. Achalciche
  5. Bordžomi
  6. Ninocminda

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.statistics.ge
  2. Samchce Džavacheti na www.euroasianet.org
  3. www.hedvabnastezka.cz - Města a příroda v Gruzii; Vardzia
  4. [1] - Džavachetie a realizace programu v místním zemědělství

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • Administrativní dělení Gruzie