Přeskočit na obsah

Třetí válka o Náhorní Karabach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třetí válka o Náhorní Karabach
konflikt: Konflikt o Náhorní Karabach
Vojenská situace v Náhorním Karabachu (20. září 2023)
Vojenská situace v Náhorním Karabachu (20. září 2023)
Trvání19. září – 20. září 2023 (1 den)
MístoArcachArcach Arcach
Souřadnice39°50′ s. š., 46°45′ v. d.
VýsledekÁzerbájdžánské vítězství
  • Ovládnutí území Náhorního Karabachu Ázerbájdžánem
  • Rozpuštění Armády Republiky Arcach[1]
  • Zahájení jednání mezi Arcachem a Ázerbájdžánem 21. září 2023[2]
Změny územíza Ázerbájdžán: 90 bojových pozic obsazených Ázerbájdžánem[3]
Strany
ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán ArcachArcach Arcach
Velitelé
Ázerbájdžán Ilham Alijev Arcach Samvel Šachramanjan
Síla
Ázerbájdžánské pozemní síly Ázerbájdžánské pozemní síly
Ázerbájdžánské letectvo Ázerbájdžánské letectvo 		Armáda Republiky Arcach Armáda Republiky Arcach
Ztráty
192 zabitých vojáků[4]
511 zraněných vojáků[4] 		190+ zabitých vojáků[5]
360+ zraněných vojáků[5]
10 zabitých arménských civilistů a 1 zabitý ázerbájdžánský civilista
40 zraněných arménských civilistů a 1 zraněný ázerbájdžánský civilista[p. 1]

5 ruských příslušníků mírových sil zabitých Ázerbájdžánem[8]

100 617 etnických Arménů uprchlo z Náhorního Karabachu k 3. říjnu 2023[9]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třetí válka o Náhorní Karabach (19.–20. září 2023) bylo jednodenní vojenské střetnutí mezi Ázerbájdžánem a samozvaným separatistickým státem Arcach,[10][11][12] který v té době de-fakto ovládal většinu území Náhorního Karabachu. Konflikt skončil naprostou porážkou a zánikem státu Arcach a ovládnutím území Náhorního Karabachu Ázerbájdžánem. Téměř všichni arménští obyvatelé následně oblast opustili a uprchli do sousední Arménie. Samotná Arménie se do konfliktu nezapojila.

Průběh

[editovat | editovat zdroj]

19. září

[editovat | editovat zdroj]
Ázerbájdžánští vojáci bojující v zákopech

Dne 19. září 2023 vydalo ázerbájdžánské ministerstvo obrany prohlášení, v němž tvrdí, že ázerbájdžánské ozbrojené síly byly ostřelovány arménskými silami, což vedlo ke zvýšení napětí v oblasti Náhorního Karabachu. V prohlášení následovala informace, že došlo k opevnění bojových pozic, zvýšení mobilizace jednotek a rozšíření průzkumných aktivit. Prohlášení obvinilo Arménii, že téhož dne zabila dva civilisty, u nichž explodovalo vozidlo s připevněnou minou, které v reakci na to zahájilo „místní protiteroristické aktivity“ požadující odzbrojení a stažení všech etnických arménských vojáků, jakož i bezpodmínečnou kapitulaci a zrušení Republiky Arcach.[13] Prohlášení končilo sdělením, že o probíhajících aktivitách byl informován ruský mírový kontingent a turecko-ruské monitorovací centrum,[14] což však Rusko popřelo a dodalo, že jeho mírové jednotky byly o záležitosti informovány pouze „několik minut“ před jejím zahájením.[15]

Ázerbájdžán tvrdil, že na žádné civilní pozice nebylo útočeno zbraněmi, ale bylo jasné, že údery byly vedeny v těsné blízkosti velkých měst a hustě obydlených oblastí.[16] K útokům došlo uprostřed eskalující krize způsobené ázerbájdžánskou vládou, která fakticky blokovala Republiku Arcach. Tato blokáda měla za následek značný nedostatek základních zásob, jako jsou potraviny, léky a další zboží v postiženém regionu.[16] Ázerbájdžán uvedl, že zřídil „humanitární koridory a přijímací místa na Lačinské silnici a v dalších směrech“, které „zajistí evakuaci obyvatelstva z nebezpečné oblasti“.[12] Tato oznámení byla šířena prostřednictvím SMS, letáků a sociálních médií a vyvolala mezi obyvateli obavy z etnických čistek.[12] Arcašské úřady varovaly své obyvatele, že „ázerbájdžánská propagandistická mašinérie používá rozsáhlá informační a psychologická opatření k ovlivňování“.[17][18]

Vedení Náhorního Karabachu nabídlo Ázerbájdžánu jednání poté, co zahájil vojenskou ofenzívu. „Karabašská strana vyzývá ázerbájdžánskou stranu, aby okamžitě zastavila nepřátelské akce a zasedla k jednacímu stolu s cílem urovnat situaci,“ uvádí se v prohlášení vydaném pozdě odpoledne. Kancelář ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva v reakci uvedla, že je připravena setkat se s karabašskými představiteli v ázerbájdžánském městě Jevlach. Zároveň zdůraznila, že ázerbájdžánská ofenzíva bude pokračovat, pokud karabašští Arméni nerozpustí své vládní orgány a ozbrojené síly.[19]

Arcašské úřady uvedly, že faktické hlavní město státu Stěpanakert a další města jsou „pod silným ostřelováním“, a obvinily Ázerbájdžán z pokusu o etnické čistky.[20][21] Arcašský ombudsman pro lidská práva Gegham Stepanyan uvedl, že byli zabiti dva civilisté,[22] včetně jednoho dítěte, a 11 dalších bylo zraněno,[23] z toho osm dětí.[15] Do konce dne Arcach oznámil, že zahynulo 27 lidí a více než 200 jich bylo zraněno.[24]

Arcašské úřady oznámily, že evakuovaly více než 7 000 lidí z 16 venkovských osad,[25] zatímco ruské mírové jednotky evakuovaly 500 dalších osob.[26] Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová oznámila, že ruské potraviny a léky dorazily do Arcašské oblasti cestou přes Lačin a Agdam.[27]

20. září

[editovat | editovat zdroj]
Ilham Alijev promlouvající k národu

Arménské zdroje tvrdí, že při ázerbájdžánském útoku byl zabit starosta města Martuni Aznavur Saghjan.[28] Zprávy rovněž naznačovaly, že klášter Amaras se dostal pod ázerbájdžánskou kontrolu.[29] Azg informoval, že ázerbájdžánské síly obsadily osady Čankatagh, Čapar, Čarektar, Getavan, Karmir Šuka, Chačmač, Machkalašen, Sarušen Šoš a Vaghuhas.[30] Arménský deník Aravot dále uvedl, že Kašenský důl,[31] jeden z největších zdrojů daňových příjmů arcašské vlády,[32] se dostal pod ázerbájdžánskou kontrolu.[31] Arcašský prezident Samvel Šachramanjan prohlásil, že „Náhorní Karabach bude muset podniknout příslušné kroky k zajištění fyzické bezpečnosti obyvatelstva“.[33]

Arcašské úřady souhlasily s návrhem ruských mírových sil na zavedení příměří od 13:00 hodin 20. září.[34] Podle podmínek dohody vláda Republiky Arcach souhlasila s odzbrojením a zahájením rozhovorů s vládou Ázerbájdžánu o reintegraci území.[35] Mezi ázerbájdžánské požadavky patřil požadavek, aby Arcach a Arménie vydaly Ázerbájdžánu seznam osob k trestnímu stíhání a soudu, včetně bývalých a současných arcašských civilních a vojenských představitelů.[36][37] Po vyhlášení příměří začaly z Arcachu prchat velké masy arménských civilistů, z nichž se mnozí shromažďovali na letišti ve Stěpanakertu.[38][39] Arménská vláda uvedla, že se na přípravě dohody o příměří nepodílela, zatímco ázerbájdžánský prezidentský vyslanec Elčin Amirbekov řekl, že příměří pomohli zprostředkovat ruští mírotvorci.[1]

Mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany plukovník Anar Ejvazov oznámil, že během operace Ázerbájdžán obsadil 90 bojových pozic. Uvedl také, že ázerbájdžánské síly ukořistily jako trofeje sedm bojových vozidel, jeden tank, čtyři minomety a dvě bojová vozidla pěchoty arménských vojenských jednotek.

Ostřelování Stěpanakertu pokračovalo až do vyřazení elektrické sítě ve městě několik hodin poté, co mělo vstoupit v platnost příměří.[40][41] Podle prohlášení ruského ministerstva obrany bylo několik příslušníků mírových sil zabito u vesnice Čankatagh v Tatarském okrese poté, co bylo napadeno jejich vozidlo, když se vraceli z pozorovacího stanoviště.[42][43][44] Ázerbájdžánské ministerstvo obrany oznámilo, že „v důsledku ostřelování byli zabiti ruští vojáci ve vozidle“, a vyjádřilo Rusku soustrast a přislíbilo zahájit vyšetřování okolností úmrtí.[43][45][46][47] Server News.am před ázerbájdžánským oznámením uvedl, že mírotvůrci byli zabiti ázerbájdžánským ostřelováním.[48][chybí lepší zdroj] Jedním ze zabitých ruských mírotvorců byl kapitán prvního stupně Ivan Kovgan, zástupce velitele ponorkových sil Severního loďstva Ruska.[49] Ve spolupráci s Ázerbájdžánem ruské mírové síly zadržely podezřelé osoby a ázerbájdžánský velitel byl suspendován.[50] Prezident Alijev se následně v telefonickém rozhovoru omluvil za útok ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.[51] Podle ázerbájdžánské generální prokuratury zahájila skupina vojáků ázerbájdžánské armády palbu na auto s ruskými mírovými silami, o nichž se kvůli obtížnému terénu a mlhavému a deštivému počasí mylně domnívala, že patří arménským silám, v důsledku čehož bylo zabito 5 mírových sil. Kromě toho bylo téhož dne na území téže osady arménskými silami ostřelováno nákladní vozidlo Kamaz patřící mírovým silám, v důsledku čehož byl 1 příslušník mírových sil zabit a 1 zraněn.[52][53]

Arménie obvinila Ázerbájdžán ze střelby na své vojáky v pohraničním městě Sotk, což Ázerbájdžán popřel.[1]

Davit Davtjan, starosta obce Mec Šen, oznámil, že obec je stále aktivní bojovou zónou a je obléhána ázerbájdžánskými silami. Informoval také, že vesnici Jegcáhogh srovnaly ázerbájdžánské síly se zemí dříve, než mohli být její obyvatelé evakuováni.[54]

V televizním projevu toho večera prezident Alijev zopakoval, že „Karabach je Ázerbájdžán“, a dodal, že jeho „železná pěst“ poslala myšlenku Karabachu jako samostatného arménského státu do historie.[55]

Po konfliktu

[editovat | editovat zdroj]

21. září

[editovat | editovat zdroj]
Etničtí Arméni z Náhorního Karabachu, který se evakuují ze svých domovů
Etničtí Arméni z Náhorního Karabachu hledající úkryt kvůli útokům ázerbájdžánských ozbrojených sil
Zraněná etnická Arménka z Náhorního Karabachu dostávající lékařskou péči

V Jevlachu se uskutečnila jednání mezi zástupci karabašské arménské komunity a ázerbájdžánskou vládou, která se týkala bezpečnosti, práv a „otázek reintegrace“.[1] Karabašskou arménskou delegaci tvořili Sergej Martirosjan a Davit Melkumjan a doprovázeli ji ruští mírotvůrci. Ázerbájdžánskou delegaci tvořili Ramin Mammadov, Bašír Bašír a Ilkin Sultanov.[56] Přítomen byl také vedoucí rusko-tureckého společného monitorovacího centra Oleg Semjonov.[44][57] Rozhovory, které trvaly dvě hodiny, skončily bez formální dohody, nicméně v prohlášení ázerbájdžánské vlády se uvádí, že byly „konstruktivní a pozitivní“ a že další jednání budou pokračovat v říjnu.[58][59][60] Podle arcašské delegace jednání uvázla na mrtvém bodě kvůli „celé řadě otázek“, ale konkrétně když požadovali bezpečnostní záruky, že ázerbájdžánská vláda nebude etnické Armény nutit opustit oblast Náhorního Karabachu, obě strany se však dohodly na zastavení vojenských akcí.[59][61] Ázerbájdžán souhlasil s tím, že do regionu pošle zásoby potravin a pohonných hmot.[62]

Ministerstvo vnitra Náhorního Karabachu uvedlo, že ázerbájdžánská armáda po porušení dohody o příměří pokračuje v ostřelování Stěpanakertu „z různých typů ručních zbraní“.[63] Rheinische Post uvedl, že od obyvatel Stěpanakertu obdržel informace o tom, že Ázerbájdžán porušil příměří a ve městě se střílí.[64] Bylo oznámeno, že elektřina v Arcachu nemůže být dodávána, protože řada rozvoden, které napájejí elektrickou síť, je pod ázerbájdžánskou kontrolou, přičemž společnost CJSC „Artsakhenergo“ provádí ve Stěpanakertu obnovovací práce.[65] Rusko zaznamenalo dva případy porušení příměří v okrese Šuša a tři další případy v okrese Mardakert.[66]

Arménské děti z Náhorního Karabachu ukrývající se na ruské vojenské základně v důsledku útoku ozbrojených sil Ázerbájdžánu

Na zasedání Rady bezpečnosti OSN navrhla Arménie, aby byla do Náhorního Karabachu vyslána mírová mise OSN, a vyzvala k vytvoření mezinárodního mechanismu pro dialog mezi Ázerbájdžánem a zástupci arménského etnika v regionu.[67][68]

22. září

[editovat | editovat zdroj]

Hikmet Hadžijev, zahraničněpolitický poradce ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, prohlásil, že jeho vláda zajistí, aby civilisté mohli bezpečně cestovat vlastními vozidly po silnicích spojujících Náhorní Karabach s Arménií.[69] Navrhl také, že bývalým bojovníkům, kteří budou souhlasit s odzbrojením, bude nabídnuta amnestie. Některé ozbrojené skupiny etnických Arménů přislíbily, že budou pokračovat v boji.[70][71]

Mluvčí arcašské vlády Armine Hajrapetjan řekl agentuře Agence-France Presse, že ázerbájdžánské síly se rozmístily v okolí Stěpanakertu, což přimělo obyvatele, aby se ze strachu před zabíjením schovávali ve sklepích. Dodala také, že od ázerbájdžánské ofenzívy přišel Stěpanakert a další části Náhorního Karabachu o většinu základních služeb, jako je elektřina, plyn, potraviny, pohonné hmoty, internetové a telefonní spojení.[72] Ázerbájdžán uvedl, že do Náhorního Karabachu poslal z Agdamu dva dvacetitunové kamiony s potravinami a hygienickými potřebami a také dva kamiony s chlebem.[72]

I druhý den jednání skončil ve slepé uličce, a to navzdory nabídce amnestie arcašským velitelům a bojovníkům, neboť arcašská delegace uvedla, že otázky humanitární pomoci, bezpečnostních záruk a slibu ázerbájdžánské delegace, že Armény z Náhorního Karabachu nevyžene, zůstaly nevyřešeny.[71] Podle arménského novináře Tatula Hakobjana se v Šuši uskutečnilo setkání mezi šéfem ázerbájdžánské Státní bezpečnostní služby Ali Naghijevem a arcašským prezidentem Samvelem Šachramanjanem.[73]

Jednotky arcašských obranných sil začaly předávat své zbraně ruským mírovým silám,[74] přičemž ruské ministerstvo obrany potvrdilo předání šesti obrněných vozidel, více než 800 kusů ručních zbraní a 5 000 kusů munice.[75] Památník tanku, zrestaurovaný tank T-72 Gagika Avšarjana připomínající dobytí Šuši a umístěný na silnici do Šuši, byl údajně Ázerbájdžánem demontován.[76][77] Kromě toho vyjela z Arménie do Náhorního Karabachu kolona 15 nákladních automobilů ruských mírových sil, které projížděly Lačinským koridorem.[78] Podle ruského ministerstva obrany bylo do Náhorního Karabachu ruskými mírovými silami dopraveno více než 50 tun humanitární pomoci.[79]

23. září

[editovat | editovat zdroj]

Poprvé od ázerbájdžánské ofenzívy byl na arménsko-ázerbájdžánské hranici spatřen konvoj s pomocí Červeného kříže, který směřoval do Náhorního Karabachu a který převážil na 70 tun pomoci.[80][81] Červený kříž později evakuoval 17 osob, které byly zraněny během střetů.[82] V samostatné dodávce poslalo Rusko do Stepanakertu 50 tun pomoci.[83]

Podle bulletinu ruského ministerstva obrany z 23. září bylo v oblasti Mardakertu zaznamenáno jedno porušení příměří a v důsledku přestřelky byl zraněn jeden ázerbájdžánský voják.[84][85]

24. září

[editovat | editovat zdroj]

Začala masová evakuace arménských civilistů z Náhorního Karabachu, kteří se obávají pronásledování a etnických čistek, pokud zůstanou.[86][87] První skupina uprchlíků z Náhorního Karabachu dorazila do Arménie přes hraniční přechod v Kornidzoru.[88] Do konce dne dorazilo do země podle arménské vlády 1050 uprchlíků.[89] Arcašská vláda uvedla, že rodiny, které zůstaly bez domova v důsledku ázerbájdžánské vojenské ofenzívy a které projevily přání Arcach opustit, budou v doprovodu ruských mírových sil převezeny do Arménie. Bylo oznámeno, že 23 sanitek v doprovodu specialistů a Červeného kříže převáží z Arcachu do Arménie 23 těžce zraněných osob.[90] Bylo také oznámeno, že v důsledku ázerbájdžánské ofenzívy bylo ze svých domovů vyhnáno více než 8 000 obyvatel.[90]

Město Martakert se údajně dostalo pod kontrolu ázerbájdžánské armády.[91]

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany prohlásilo, že dva jeho vojáci byli zabiti poté, co jejich nákladní automobil najel na minu.[92]

25. září

[editovat | editovat zdroj]

Podle arménské vlády přišlo z Náhorního Karabachu 6 500 uprchlíků.[93] Divadlo ve městě Goris bylo přeměněno na základnu Červeného kříže pro ubytování uprchlíků.[94]

Nejméně 20 lidí zahynulo[95] a více než 290 osob bylo zraněno po výbuchu ve skladu pohonných hmot v Berkadzoru, 6 km od Stěpanakertu. Většina obětí stála ve frontě na palivo pro svá vozidla na cestě do Arménie.[92] Oběti s různým stupněm popálenin byly ošetřeny v Republikovém zdravotnickém centru Arcachu, zařízeních organizace Arevikova společenství, zdravotnických zařízeních v Ivanjanu a na zdravotnické stanici ruských mírových sil.[96] Kancelář prezidenta Ázerbájdžánu uvedla, že vyslala sanitku se zdravotnickým materiálem.[97][98]

Druhé kolo jednání mezi zástupci Arménů z Náhorního Karabachu a Ázerbájdžánu proběhlo v Chodžaly, kde se podle Ázerbájdžánu jednalo o humanitárních otázkách.[99][100] Obě strany se dohodly, že třetí schůzka se uskuteční za několik dní.[101]

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan odcestoval do ázerbájdžánské Nachičevanvské autonomní republiky, aby se setkal s prezidentem Alijevem.[93][102] Arménii navštívila šéfka Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj Samantha Powerová a úřadující náměstkyně ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti Juri Kim.[103]

26. září

[editovat | editovat zdroj]

Arménská vláda uvedla, že z Náhorního Karabachu uprchlo nejméně 19 000 lidí.[104][105]

Bylo oznámeno, že ázerbájdžánské síly převzaly kontrolu nad Martuni (Chodžavend).[106]

V Bruselu se uskutečnilo setkání Armena Grigorjana, šéfa arménské bezpečnostní rady, s Hikmatem Hadžijevem, poradcem ázerbájdžánského prezidenta pro zahraniční politiku. Na schůzce EU zdůraznila potřebu přístupu humanitárních a lidskoprávních organizací do Náhorního Karabachu. Chtěla také získat více podrobností o plánech ázerbájdžánské vlády ohledně budoucnosti karabašských Arménů v Ázerbájdžánu. Ázerbájdžán nastínil své plány na zajištění humanitární pomoci a bezpečnosti místního obyvatelstva v regionu.[107][108]

Státní tajemník Spojených států amerických Anthony Blinken telefonicky hovořil s prezidentem Alijevem a vyzval ho, aby se zdržel dalších nepřátelských akcí a umožnil mezinárodní pozorovatelské misi vstup do Náhorního Karabachu.[109] Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková rovněž naléhala, aby byli do regionu vpuštěni nezávislí pozorovatelé.[110] Rusko trvalo na tom, že jakákoli mezinárodní pozorovatelská mise v regionu se může uskutečnit pouze se souhlasem ázerbájdžánské vlády.[111]

27. září

[editovat | editovat zdroj]
Hroby ázerbájdžánských vojáků zabitých během ofenzívy

Arménské úřady oznámily, že do Arménie odešlo více než 50 000 uprchlíků z Náhorního Karabachu, tedy téměř polovina obyvatel regionu, včetně 17 000 dětí.[112][113] Ázerbájdžán uvedl, že během ofenzívy bylo zabito 192 jeho vojáků a 511 jich bylo zraněno.[114] Rusko-arménský miliardář a bývalý státní ministr Arcachu Ruben Vardanjan byl zadržen ázerbájdžánskou státní pohraniční službou v Lačinském koridoru při pokusu o přechod do Arménie.[115] Mluvčí ministerstva zahraničí Spojených států amerických Matthew Miller oznámil, že ázerbájdžánská vláda ujistila, že by uvítala mezinárodní monitorovací misi v regionu a že Spojené státy americké a jejich spojenci budou v nejbližších dnech jednat o složení a mandátu takové mise.[116][117][118]

28. září

[editovat | editovat zdroj]

Arménie oznámila, že z Náhorního Karabachu uprchlo více než 65 000 uprchlíků, což je více než polovina jeho obyvatel.[119] Arcašský prezident Samvel Šachramanjan podepsal dekret, podle kterého budou všechny státní instituce k 1. lednu 2024 zrušeny, čímž existence separatistické republiky skončí.[120][121] Jeho poradce a bývalý ministr zahraničí David Babajan se v Šuši vzdal ázerbájdžánským úřadům.[121][122] USAID vyslala do regionu tým pro pomoc při katastrofách, aby pomohl koordinovat humanitární reakci USA.[123]

29. září

[editovat | editovat zdroj]

Ázerbájdžánská média 29. září informovala, že se v Jevlachu uskutečnilo třetí setkání zástupců karabašské arménské komunity s představiteli ázerbájdžánské vlády.[124] Ve Stěpanakertu byla spatřena ázerbájdžánská policejní vozidla[125] a úředníci vyvěsili ázerbájdžánskou vlajku na městský památník My jsme naše hory.[126]

Ázerbájdžán 29. září oznámil, že „v nejbližších dnech“ umožní návštěvu pozorovatelů OSN v regionu.[127] OSN později potvrdila, že poprvé po 30 letech vyšle do Náhorního Karabachu misi, která bude řešit humanitární potřeby. Téhož dne Arménie oficiálně požádala Mezinárodní soudní dvůr, aby nařídil Ázerbájdžánu stáhnout své vojáky z civilních oblastí Náhorního Karabachu a zajistit tak bezpečný přístup pracovníků OSN.[128]

30. září

[editovat | editovat zdroj]

Dne 30. září Ázerbájdžán prohlásil, že jeden z ázerbájdžánských vojáků byl zabit odstřelovačem arménské armády ve vesnici Ašagi Ajrim, což Arménie okamžitě popřela.[129]

1. října

[editovat | editovat zdroj]

Ázerbájdžánský generální prokurátor Kamran Alijev vydal 1. října zatykač na bývalého arcachského prezidenta Arajika Harutjunjana a vojenského velitele Džalala Harutjunjana kvůli jejich roli v raketových útocích na Gandžu v roce 2020 během druhé války v Náhorním Karabachu[130] a dodal, že 300 dalších separatistických představitelů je vyšetřováno pro údajné válečné zločiny.[131]

Delegace OSN navštívila oblast 1. října, aby posoudila okamžité humanitární potřeby.[132][133] Delegaci vedla stálá koordinátorka OSN v Ázerbájdžánu Vladanka Andreeva a jejími členy byli také Ramesh Rajasingam z Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí a zástupci Světové zdravotnické organizace, Organizace pro výživu a zemědělství, Agentury OSN pro uprchlíky a UNICEF.[134] Delegace následující den zveřejnila zprávu o svých zjištěních a naplánovala pravidelné opakované návštěvy.[135]

2. října

[editovat | editovat zdroj]

Arménská vláda uvedla, že počet uprchlíků z Náhorního Karabachu dosáhl 2. října 100 514, což odpovídá více než 80 % obyvatelstva regionu.[136][137] Za týden od začátku exodu bylo zaznamenáno celkem 21 043 vozidel, která přejela přes most Hakari a směřovala do Arménie.[138] Poslední plánovaný evakuační autobus z Náhorního Karabachu odjel 2. října a vezl 15 uprchlíků.[136]

Arménie 2. října obvinila ázerbájdžánské síly, že zahájily palbu na vozidlo dopravující potraviny na vojenské stanoviště v okolí vesnice Kut, což si vyžádalo blíže nespecifikovaný počet obětí.[139]

3. října

[editovat | editovat zdroj]

Arménská vláda uvedla, že počet uprchlíků z Náhorního Karabachu dosáhl 3. října 100 617,[140] což je téměř celá současná populace Náhorního Karabachu.[141][142] Státní bezpečnostní služba Ázerbájdžánu zadržela bývalé prezidenty Arkadije Gukasjana, Bako Sahakjana[143] a Arajika Harutjunjana[144][145] a také předsedu Národního shromáždění Davita Išchanjana.[142][145] Téhož dne ázerbájdžánští představitelé znovu vydali mapu Stěpanakertu z roku 2021, na níž byla jedna z ulic přejmenována po Enveru Pašovi, jednom z hlavních pachatelů arménské genocidy.[146][147]

5. října

[editovat | editovat zdroj]

Arménie a Ázerbájdžán se 5. října vzájemně obvinily z ostřelování vojenských cílů na území druhé strany.[148]

9. října

[editovat | editovat zdroj]

9. října se Delegace OSN vrátila do regionu.[149][150]

Reakce

[editovat | editovat zdroj]

Arménie

[editovat | editovat zdroj]

Arménský premiér Nikol Pašinjan prohlásil, že arménské ozbrojené síly se do bojů nezapojily a že jejich jednotky nejsou umístěny v Náhorním Karabachu. Zopakoval také, že situace na arménsko-ázerbájdžánské hranici je stabilní, a uvedl, že Ázerbájdžán se snaží o etnické vyčištění regionu.[20] Pašinjan rovněž uvedl, že motivací Ázerbájdžánu k útoku bylo zatáhnout Arménii do vojenské konfrontace.[17] Po uzavření příměří 20. září Pašinjan uvedl, že se země připravuje na příliv 40 000 rodin z Náhorního Karabachu.[151]

Arménské ministerstvo obrany obvinilo ázerbájdžánské představitele z šíření dezinformací a uvedlo, že v Náhorním Karabachu není přítomna žádná arménská vojenská technika ani personál.[20][152] Arménské ministerstvo zahraničí obvinilo Ázerbájdžán z rozpoutání „rozsáhlé agrese“ proti Karabachu a z pokusu o „etnické čistky“ v regionu.[20][21] Arménie vyzvala Radu bezpečnosti OSN a Rusko, aby přijaly opatření k ukončení vojenské operace, zatímco Pašinjan svolal mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti země.[20] Tajemník rady Armen Grigorjan obvinil ruské mírové síly, že nechrání Náhorní Karabach,[153] což zopakoval i Pašinjan.[154]

Po oznámení příměří vypukly v hlavním městě Jerevanu protesty proti hrozící ztrátě Náhorního Karabachu. Prozápadní Národní demokratická aliance obviňovala z této situace Rusko, které nezasáhlo, zatímco členové proruské politické opozice vinili Pašinjana z porážky a obviňovali ho ze zrady obyvatel Náhorního Karabachu „ve prospěch zájmů Západu“.[155]

Arménské Národní shromáždění 3. října hlasovalo 60-22 pro ratifikaci Římského statutu, který by Arménii umožnil připojit se k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Ačkoli vláda tvrdila, že tento krok má Arménii vytvořit další záruky v reakci na ázerbájdžánskou agresi, byl také vnímán jako projev zhoršení vztahů s Ruskem, jehož prezident Vladimir Putin je soudem hledán kvůli obvinění z válečných zločinů při invazi na Ukrajinu.[156]

Arméni v zahraničí

[editovat | editovat zdroj]

V Los Angeles členové arménské komunity 19. září na několik hodin zablokovali hlavní dálniční tah, aby upozornili na situaci v Náhorním Karabachu, a způsobili tak velké dopravní zácpy. Herečka Kim Kardashianová, která je arménského původu, na sociálních sítích vyzvala amerického prezidenta Joea Bidena, aby „zastavil další arménskou genocidu”.[157]

V Libanonu byly 28. září během protestu libanonských Arménů na ázerbájdžánské velvyslanectví na předměstí Bejrútu házeny petardy, což přimělo pořádkovou policii k jejich rozehnání slzným plynem.[158]

Rusko

[editovat | editovat zdroj]

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že Rusko je „hluboce znepokojeno prudkou eskalací“.[20][159] Předseda Rady bezpečnosti Ruska Dmitrij Medveděv prohlásil, že Rusko nebude bránit Arménii před ázerbájdžánskou ofenzivou, a zároveň ostře kritizoval arménského premiéra Nikolu Pašinjana.[160] To se děje navzdory tomu, že Rusko i Arménie jsou členy paktu o vzájemné obraně Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti a Rusko v Arménii a Náhorním Karabachu umístilo několik tisíc vojáků jako mírové jednotky.[161]

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov odmítl obvinění ze strany Arménie, že mírové jednotky země nedokázaly ochránit Náhorní Karabach před ázerbájdžánským útokem, a označil je za „nepodložené“.[153] Týden před boji prezident Vladimir Putin prohlásil, že země nemůže nic dělat, pokud Arménie již uznala Náhorní Karabach jako součást Ázerbájdžánu, čímž narážel na Pašinjanovy květnové výroky, které zřejmě uznávaly ázerbájdžánskou svrchovanost nad Náhorním Karabachem výměnou za bezpečnostní záruky vůči arménskému obyvatelstvu.[1]

Nezávislé ruské médium Meduza uvedlo, že získalo z Kremlu pokyn, který byl 19. září rozeslán státním sdělovacím prostředkům a v němž se doporučuje obviňovat z eskalace konfliktu v Náhorním Karabachu spíše Arménii a Západ než Ázerbájdžán.[153]

Turecko

[editovat | editovat zdroj]

Ministr zahraničních věcí Hakan Fidan nabídl Ázerbájdžánu diplomatickou podporu a prohlásil, že jejich vojenská operace byla „oprávněná“ a že „Ázerbájdžán přijal opatření, která považuje za nezbytná na svém vlastním svrchovaném území“.[162] Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan ve svém projevu na Valném shromáždění OSN prohlásil: „Jak nyní všichni uznávají, Karabach je ázerbájdžánské území. Vnucování jiného statusu [tomuto regionu] nebude nikdy akceptováno“ a že „[Turecko] podporuje kroky, které Ázerbájdžán – s nímž jednáme společně podle hesla jeden národ, dva státy – podniká na obranu své územní celistvosti“.[163]

Ostatní země

[editovat | editovat zdroj]
Mapa mezinárodních reakcí na ofenzívu:
     Ázerbájdžán
     Arcach a Arménie
     Země, které odsoudily Ázerbájdžán
     Země, které zachovaly neutrální postoj nebo vyzvaly k míru
     Země, které podpořily Ázerbájdžán
     Neznámý postoj
  • Abcházie Abcházie: Ministr zahraničí Republiky Abcházie Inal Ardzinba na tiskové konferenci uvedl, že ačkoliv „situace v Náhorním Karabachu přímo nesouvisí s Abcházií, přispívá k růstu napětí v regionu. Mezinárodní systém je v bodě zlomu a my musíme velmi adekvátně reagovat na to, co se děje, a pracovat v souladu s měnící se situací.“ Velmi pozorně sleduje dění v Arcachu a vnímá to s bolestí. Ředitel Bezpečnostní rady Sergej Šamba připomněl možné gruzínské nálady a chuť na pomstu v souvislosti s nedávným tvrzením gruzínských vládních činitelů o odhalení plánů tamní opozice převzít násilím moc a otevřít druhou frontu (proti Rusku). Situace si dle Šamby žádá zvláštní ostražitost.[164]
  • Argentina Argentina: Prezident Alberto Fernández odsoudil Ázerbájdžán za blokádu Lačínského koridoru a vyzval mezinárodní společenství, aby „jednalo preventivně" a zabránilo "novým perzekucím“.[165][166]
  • Brazílie Brazílie: Ministerstvo zahraničních věcí Brazílie uvedlo, že Brazílie sleduje vojenskou operaci s „velkým znepokojením“, a vyzvalo k mírovému dialogu mezi oběma stranami za zprostředkování Evropské unie, Spojených států a Ruska.[167] Velvyslanec OSN Sérgio França Danese vojenskou operaci odsoudil a zdůraznil, že „ohrozí křehkou stabilitu dosaženou po příměří v roce 2020“.[168]
  • Kanada Kanada: Ministryně zahraničních věcí Mélanie Jolyová vyjádřila vážné znepokojení nad vojenským zásahem Ázerbájdžánu, vyzvala k okamžitému zastavení nepřátelských akcí a požádala ázerbájdžánskou vládu, aby se zdržela jakýchkoli akcí a činností, které představují riziko pro bezpečnost a blaho civilního obyvatelstva Náhorního Karabachu, a označila vojenskou akci za „neospravedlnitelnou“ a blokádu Lačinského koridoru za „nezákonnou“.[169][170] Poslanec Garnett Genuis prohlásil, že Ázerbájdžán „zahajuje agresivní válku podle vlastního výběru, nazývá ji ‚vojenskou operací‘ a bere si přitom příklad z ruské příručky“.[171]
  • Čína Čína: Zástupce stálého zástupce v OSN Keng Šuang během mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN o Náhorním Karabachu řekl, že Čína „pečlivě sleduje situaci“, a dodal, že doufá, že příměří zprostředkované Ruskem bude dodržováno oběma stranami a povede k ukončení konfliktu. Vyjádřil rovněž politování nad 5 ruskými mírovými silami, které byly zabity během vojenské operace.[172][173]
  • Francie Francie: Francouzské ministerstvo zahraničí vojenskou operaci důrazně odsoudilo a vyzvalo Ázerbájdžán, aby „okamžitě ukončil útok a vrátil se k dodržování mezinárodního práva“, a požádalo o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN. Uvedlo, že Francie „úzce spolupracuje se svými evropskými a americkými partnery“ na účinné reakci na útok, který označilo za „nepřijatelný“.[174] Ministryně zahraničních věcí Catherine Colonnaová uvedla, že bude činit Ázerbájdžán „odpovědným za osud Arménů z Náhorního Karabachu“.[24]
  • Německo Německo: Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková obvinila Ázerbájdžán z porušení slibu, že se neuchýlí k vojenským akcím v Náhorním Karabachu, a vyzvala jej, aby toho nechal a vrátil se k jednání.[175]
  • Írán Írán: Írán nabídl zprostředkování konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií den před zahájením vojenské operace. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání vyzval obě strany, aby dodržovaly dohodu o příměří z roku 2020.[175]
  • Irsko Irsko: Irské ministerstvo zahraničí odsoudilo vojenskou operaci Ázerbájdžánu a vyzvalo k dodržování příměří v Náhorním Karabachu a k okamžitému zahájení skutečného a komplexního dialogu.[176]
  • IzraelIzrael Izrael: Země dodala Ázerbájdžánu například rakety a drony, hlavním důvodem je dané spojenectví obou zemí vůči Íránu, rovněž je Ázerbájdžán významný dodavatel ropy do Izraele.[177][178]
  • Kazachstán Kazachstán: Kazašský velvyslanec v Ázerbájdžánu sdělil: „Vítáme iniciativu ázerbájdžánské strany uspořádat setkání se zástupci arménského obyvatelstva Karabachu. Vyjadřujeme naději na urychlené řešení současné situace prostřednictvím mírového dialogu v rámci mezinárodně uznaných hranic Ázerbájdžánské republiky. Jsme přesvědčeni, že nastolení atmosféry míru a vzájemně výhodné spolupráce na jižním Kavkaze, odblokování všech komunikací odpovídá zájmům všech zemí v regionu.“[179]
  • Malta Malta: Ministr zahraničních věcí, evropských záležitostí a obchodu Ian Borg vyjádřil podporu svrchovanosti a územní celistvosti Arménie i Ázerbájdžánu a zároveň vyzval k zastavení všech nepřátelských akcí a k tomu, aby se obě strany zavázaly k dialogu a jednání.[168]
  • Japonsko Japonsko: Ministryně zahraničních věcí Japonska Jóko Kamikawaová vyjádřila vážné znepokojení nad zhoršující se situací v Náhorním Karabachu, vyzvala k okamžitému zastavení nepřátelských akcí a požádala Ázerbájdžán, aby ukončila současné vojenské aktivity.[180][181]
  • Švýcarsko Švýcarsko: Švýcarsko: Stálá zástupkyně v OSN Pascale Baeriswylová uvedla, že vojenská operace představuje „další zátěž pro již tak trpící civilní obyvatelstvo v oblasti Náhorního Karabachu“. Po uzavření příměří vyzvala k trvalému zastavení bojů na místě. Vyzvala obě strany, aby dodržovaly dohodu o příměří z roku 2020 a rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora.[168]
  • Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty: Státní ministr Ahmed bin Alí Al Sajích uvítal příměří zprostředkované Ruskem a zdůraznil, že všechny zúčastněné strany „se musí zavázat k ochraně civilistů a zajištění jejich bezpečnosti a ochrany“. Ocenil rovněž úlohu, kterou sehrály ruské mírové jednotky při poskytování bezpečného útočiště civilistům v průběhu vojenské operace, a vyjádřil politování nad zabitými civilisty a příslušníky mírových sil.[168]
  • Spojené království Spojené království: V prohlášení pro Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Spojené království uvedlo, že vojenská ofenzíva Ázerbájdžánu je „nepřijatelná“, a vyzvalo Ázerbájdžán k návratu k dialogu a uvítalo vyhlášení příměří.[182]
  • Spojené státy americké Spojené státy americké: Státní tajemník Antony Blinken se setkal s tureckými diplomaty na téma krize.[174] Mezitím senátní výbor pro zahraniční vztahy vyzval USA a mezinárodní společenství, aby jednaly s cílem zastavit Ázerbájdžán, zatímco reprezentant Brad Sherman prohlásil, že obnovené boje jasně ukazují, že „Ázerbájdžán nemůže obdržet vojenskou pomoc USA, dokud neukončí krizi, kterou sám vyvolal.“[183] Americká armáda uvedla, že probíhající společné vojenské cvičení s Arménií s krycím názvem Eagle Partner 2023 nebylo konfliktem ovlivněno a desetidenní cvičení skončilo podle plánu 20. září.[184]
  • Uzbekistán Uzbekistán: První místopředseda Senátu Uzbekistánu Sodikh Safoev vyjádřil podporu Ázerbájdžánu a jeho vojenské operaci a pochválil Ázerbájdžán za „obnovení územní celistvosti a spravedlnosti v Náhorním Karabachu“.[185]
  • Vatikán Vatikán: Papež František vyzval obě strany, aby ukončily nepřátelské akce a hledaly mírové řešení krize.[186]

Mezinárodní organizace

[editovat | editovat zdroj]
  • Evropská unie Evropská unie: Předseda Evropské rady Charles Michel odsoudil nepřátelství Ázerbájdžánu a prostřednictvím příspěvku na sociálních sítích vyzval zemi, aby okamžitě zastavila své vojenské aktivity a vrátila se k dialogu.[20] Josep Borrell, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vydal 21. září 2023 prohlášení, v němž odsoudil vojenskou operaci Ázerbájdžánu proti arménskému obyvatelstvu Náhorního Karabachu a vyjádřil politování nad oběťmi a ztrátami na životech způsobenými touto eskalací.[187]
  • Organizace turkických států Organizace turkických států: Generální tajemník Kubanyčbek Ömüraliev vyjádřil „vážné znepokojení nad arménskými provokacemi proti svrchovanosti a územní celistvosti Ázerbájdžánu“ a odsoudil „nedávné teroristické činy spáchané proti Ázerbájdžánu“. Vyjádřil se rovněž, že „protiteroristická opatření, která Ázerbájdžán provádí, zajistí opětovné začlenění arménských obyvatel do ústavního systému Ázerbájdžánské republiky“.[188]
  • Organizace spojených národů Organizace spojených národů: Mluvčí OSN Stéphane Dujarric pro Al-Džazíru uvedl, že situace v Náhorním Karabachu je „velmi znepokojující“. Vyzval obě strany, aby zastavily nepřátelské akce a vrátily se k „trvalému dialogu“.[20]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Arménské oběti podle Arcachu a ázerbájdžánské oběti podle Ázerbájdžánu[6][7]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 Nagorno-Karabakh clashes na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Azerbaijan halts Karabakh offensive after ceasefire deal with Armenian separatists. BBC News. 2023-09-20. Dostupné online [cit. 2023-09-21]. (anglicky) 
  2. ↑ PRESSE, AFP-Agence France. Karabakh Separatists To Hold Integration Talks With Azerbaijan Thursday. www.barrons.com [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ More than 90 combat positions of Armenian armed forces units come under control of Azerbaijani Army. Trend.Az [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b 192 Azerbaijani servicemen martyred during local anti-terrorist measures, identity of 11 servicemen have not been identified. Apa.az [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Ռ/Կ, «Ազատություն». Արցախում առնվազն 200 զոհ կա, ավելի քան 400 վիրավոր. ՄԻՊ. «Ազատ Եվրոպա/Ազատություն» ռադիոկայան. 2023-09-20. Dostupné online [cit. 2023-10-08]. (arménsky) 
  6. ↑ Ermənistan silahlı qüvvələrinin Şuşaya atəşi nəticəsində mülki şəxs həlak olub. Trend.Az [online]. 2023-09-19 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  7. ↑ Shelling-injured digger driver in Azerbaijan's Aghdam by separatists, details incident. Trend.Az [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Baş Prokurorluq Rusiya sülhməramlılarının həlak olduğu insidentlə bağlı istintaq aparır. Trend.Az [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  9. ↑ 100,617 forcibly displaced persons have crossed into Armenia from Nagorno-Karabakh. armenpress.am [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ SERVICE, RFE/RL's Azerbaijani. Azerbaijan Launches Offensive In Breakaway Nagorno-Karabakh, Children Among Casualties. RadioFreeEurope/RadioLiberty. Dostupné online [cit. 2023-09-19]. (anglicky) 
  11. ↑ Azerbaijani forces strike Armenian-controlled Karabakh, raising risk of new Caucasus war. Reuters. 2023-09-19. Dostupné online [cit. 2023-09-19]. (anglicky) 
  12. ↑ a b c Azerbaijan launches attack in Nagorno-Karabakh, announces ‘evacuation’ of Armenian population [online]. 2023-09-19 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Nagorno-Karabakh: Azerbaijan demands enclave's surrender – DW – 09/19/2023. dw.com [online]. [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Statement by Azerbaijan’s Ministry of Defense. MINISTRY OF DEFENSE OF THE REPUBLIC OF AZERBAIJAN [online]. [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b Fighting flares again in a breakaway region in the Caucasus Mountains. AP News [online]. 2023-09-19 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b ROTH, Andrew. Azerbaijan launches ‘anti-terrorist’ attack in disputed Nagorno-Karabakh. The Guardian. 2023-09-19. Dostupné online [cit. 2023-09-19]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  17. ↑ a b Live updates | Stepanakert under fire as Azerbaijan launches assault on Nagorno-Karabakh [online]. 2023-09-19 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ GREEN, Anna. News Watch Artsakh: September 2023 [online]. 2023-09-01 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Ռ/Կ, «Ազատություն». Karabakh Armenians Offer Talks With Baku. «Ազատ Եվրոպա/Ազատություն» ռադիոկայան. 2023-09-19. Dostupné online [cit. 2023-09-19]. (anglicky) 
  20. ↑ a b c d e f g h MARSI, Federica. Azerbaijan launches military operation in Nagorno-Karabakh, urges surrender. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b PRESSE, AFP-Agence France. Armenia Accuses Azerbaijan Of Attempting 'Ethnic Cleansing' In Karabakh. www.barrons.com [online]. [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Azerbaijan launches operation against Nagorno-Karabakh and demands surrender. BBC News. 2023-09-19. Dostupné online [cit. 2023-09-19]. (anglicky) 
  23. ↑ WALSH, Tim Lister,Gianluca Mezzofiore,Christian Edwards,Anna Chernova,Nick Paton. Azerbaijan launches operation against Armenian forces in Nagorno-Karabakh. CNN [online]. 2023-09-19 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ a b Russia calls for halt to fighting between Azerbaijan, Nagorno-Karabakh. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ PRESSE, AFP-Agence France. Over 7,000 People Evacuated From 16 Settlements In Karabakh: Official. www.barrons.com [online]. [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Azerbaijan launches operation against Nagorno-Karabakh and demands surrender. BBC News. 2023-09-19. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. (anglicky) 
  27. ↑ Russian aid arrives in Nagorno-Karabakh amid humanitarian crisis. www.geo.tv [online]. [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ ՍՏԵՓԱՆՅԱՆ, Ռուզաննա. Զոհվել է Մարտունու քաղաքապետ Ազնավուր Սաղյանը. «Ազատ Եվրոպա/Ազատություն» ռադիոկայան. 2023-09-19. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. (arménsky) 
  29. ↑ Amaras Monastery has fallen under Azerbaijani control - Mesrop Arakelyan. news.am [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ ՅԱՆ, Նաիր. Արցախի գյուղերն անցնում են թշնամուն. ադրբեջանցիները թիրախավորում են նաև տարհանվող խաղաղ բնակիչներին. Ազգ [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (arménsky) 
  31. ↑ a b Կաշենի հանքը գրավված է. բրիտանական ընկերությունը կունենա ֆիզիկական հասանելիություն. Aravot [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (arménsky) 
  32. ↑ HERGNYAN, Seda. Fate of Artsakh's Kashen Mine, a Major Taxpayer, Remains Unclear. hetq [online]. 2020-12-11 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Nagorno-Karabakh ‘will have to take relevant steps” to ensure physical security of population - presidency. armenpress.am [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. 
  34. ↑ Artsakh authorities agree to Russia-brokered ceasefire [online]. [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Nagorno-Karabakh forces agree Azerbaijan demand to disarm. BBC News. 2023-09-20. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. (anglicky) 
  36. ↑ ԱԴՐԲԵՋԱՆԸ ՑՈՒՑԱԿՈՎ ՊԱՀԱՆՋԵԼ Է ՀԵՐՈՍՆԵՐԻՆ ՀԱՆՁՆԵԼ ԻՐԵՆ. hraparak.am [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (arménsky) 
  37. ↑ Hraparak узнала о требовании Азербайджана выдать руководство Карабаха. РБК [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (rusky) 
  38. ↑ Беженцы в аэропорту Степанакерта в Карабахе. Видео. РБК [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (rusky) 
  39. ↑ Karabakh capital Stepanakert airport is crowded. news.am [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Since yesterday, we have no electricity, no bread and are hungry, says resident of Stepanakert. news.am [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ In Stepanakert explosions can still be heard and smoke can be seen – Davit Torosyan. news.am [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Минобороны сообщило о гибели российских миротворцев в Нагорном Карабахе. TACC [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (rusky) 
  43. ↑ a b Russia reports peacekeepers killed in Nagorno-Karabakh fighting [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ a b SERVICE, RFE/RL's Armenian. Azerbaijani, Nagorno-Karabakh Sides To Meet Again Soon After Inconclusive 'Integration' Talks. RadioFreeEurope/RadioLiberty. Dostupné online [cit. 2023-09-21]. (anglicky) 
  45. ↑ TIMES, The Moscow. Azerbaijan's Aliyev Apologizes for Russian Peacekeeper Deaths in Karabakh. The Moscow Times [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ PRESSE, AFP-Agence France. Russia Says Karabakh Peacekeepers Killed After Vehicle Fired On. www.barrons.com [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Defense Ministry: Tragic death of Russian peacekeeping contingent personnel recorded as a result of shelling. Ázerbájdžánská státní tisková agentura [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Azernbaijan’s shelling kills Russian peacekeeper in Nagorno-Karabakh. news.am [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ RFE/RL. Top Russian Officer Among Troops Killed During Azerbaijan's Attack On Nagorno-Karabakh. RadioFreeEurope/RadioLiberty. Dostupné online [cit. 2023-09-21]. (anglicky) 
  50. ↑ Source: the first suspects in the death of peacekeepers in Karabakh have been detained. www.oreanda-news.com [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Talks are held on Nagorno-Karabakh's fate as Azerbaijan claims full control of the breakaway region. AP News [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Baş Prokurorluq Rusiya sülhməramlılarının həlak olduğu insidentlə bağlı istintaq aparır. Trend.Az [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  53. ↑ Azerbaijani Prosecutor General's Office investigating death of Russian peacekeepers. www.azerbaycan24.com [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Yeghtsahogh was razed to the ground, Mets Shen is under siege, says village head. news.am [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Nagorno-Karabakh Armenians seek guarantees before handing arms to Baku. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Qarabağın erməni sakinlərinin nümayəndələri Ağdamdan keçərək Xankəndiyə qayıdıb - FOTO - VİDEO-2 - YENİLƏNİB-2. Apa.az [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  57. ↑ ROTH, Andrew; SAUER, Pjotr. Armenian PM says ceasefire is holding in Nagorno-Karabakh as talks begin. The Guardian. 2023-09-21. Dostupné online [cit. 2023-09-21]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  58. ↑ AGENCIES, Daily Sabah with. No deal yet as Azerbaijan hosts meeting with Karabakh separatists. Daily Sabah [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ a b LIGHT, Felix; FAULCONBRIDGE, Guy; FAULCONBRIDGE, Guy. Karabakh Armenians seek promises before giving up weapons to Azerbaijan. Reuters. 2023-09-21. Dostupné online [cit. 2023-09-21]. (anglicky) 
  60. ↑ Azərbaycan Respublikası Prezidentinin Administrasiyasının açıqlaması VİDEO. Ázerbájdžánská státní informační agentura [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  61. ↑ FAULCONBRIDGE, Guy; FAULCONBRIDGE, Guy. Karabakh Armenians say details of deal with Azerbaijan still need to be worked out. Reuters. 2023-09-21. Dostupné online [cit. 2023-09-22]. (anglicky) 
  62. ↑ Peace talks over Nagorno-Karabakh as ethnic Armenians flee. euronews [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ МВД Нагорного Карабаха обвинило Азербайджан в нарушении договора о прекращении огня. Meduza [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (rusky) 
  64. ↑ Aliyev entschuldigt sich für Tod russischer Soldaten in Berg-Karabach. Rheinische Post [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (německy) 
  65. ↑ Էլեկտրահամակարգը սնուցող մի շարք ենթակայաններ ադրբեջանական վերահսկողության տակ են. առայժմ հնարավոր չէ էլեկտրաէներգիայի մատակարարում իրականացնել. Արցախէներգո. aravot.am [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (arménsky) 
  66. ↑ Russia says recorded five ceasefire violations in Karabakh. Al Arabiya English [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Statement of Minister of Foreign Affairs of Armenia at the UN Security Council emergency meeting. www.mfa.am [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. (arménsky) 
  68. ↑ Armenia calls for a UN mission to be sent to Nagorno-Karabakh. euronews [online]. 2023-09-22 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ Azerbaijan says civilians can safely leave Nagorno-Karabakh. Al Arabiya English [online]. 2023-09-22 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ Azerbaijan envisages amnesty for Karabakh fighters. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ a b LIGHT, Felix; FAULCONBRIDGE, Guy; FAULCONBRIDGE, Guy. Karabakh Armenians say no deal yet with Azerbaijan on guarantees or amnesty. Reuters. 2023-09-22. Dostupné online [cit. 2023-09-22]. (anglicky) 
  72. ↑ a b Azerbaijan troops ‘all around’ Nagorno-Karabakh separatist stronghold. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Head of Azerbaijan's State Security Service meets with separatist leader in Shusha. © TURAN NEWS AGENCY [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ Defense Army of Karabakh starts handing over its weapons. news.am [online]. 2023-09-23 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ Russia says Armenian separatists surrender arms after Azerbaijan reclaims Nagorno-Karabakh. AP News [online]. 2023-09-22 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ Memorial tank that took part in assault on Shusha in 1992 dismantled in Karabakh. TASS [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ Azerbaijan dismantles Armenian tank memorial in Karabakh’s occupied Shushi. news.am [online]. 2023-09-24 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ Convoy of 15 Russian Peacekeepers’ Trucks Travel to Artsakh from Armenia – Asbarez.com [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ Russian peacekeepers deliver over 50 tonnes of food assistance to Nagorno-Karabakh. Al Arabiya English [online]. 2023-09-22 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ First Red Cross aid convoy bound for Karabakh since offensive reaches border -Reuters witness | Headlines. Devdiscourse [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ Do Náhorního Karabachu přijel první konvoj Červeného kříže. Vezl na 70 tun humanitární pomoci. iROZHLAS [online]. 2023-09-24 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  82. ↑ Aid enters Nagorno-Karabakh as ceasefire implementation under way. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ KHALIL, Alex Stambaugh,Josh Pennington,Heather Chen,Hafsa. Ethnic Armenians to leave Nagorno-Karabakh following Azerbaijan victory, local official says. CNN [online]. 2023-09-24 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ Информационный бюллетень Министерства обороны Российской Федерации о деятельности российского миротворческого контингента в зоне нагорно-карабахского конфликта (на 23 сентября 2023 г.). Ministerstvo obrany Ruské federace [online]. 2023-09-23 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (rusky) [nedostupný zdroj]
  85. ↑ Հրադադարի խախտում է արձանագրվել Մարտակերտի շրջանում. ՌԴ ՊՆ. Aravot [online]. 2023-09-23 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (arménsky) 
  86. ↑ LIGHT, Felix. Karabakh Armenians say ceasefire being implemented, aid is arriving. Reuters. 2023-09-23. Dostupné online [cit. 2023-09-26]. (anglicky) 
  87. ↑ ROTH, Andrew; CHERRY, Christopher; KORNIDZOR, Andrew Roth near. First evacuees from Nagorno-Karabakh cross into Armenia. The Guardian. 2023-09-24. Dostupné online [cit. 2023-09-26]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  88. ↑ Armenia says more than 1,000 people have entered the country from Nagorno-Karabakh. France 24 [online]. 2023-09-24 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ Hundreds of ethnic Armenians flee Nagorno-Karabakh to Armenia. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ a b ՀՈՎՍԵՓՅԱՆ, Տիգրան. Արցախցիների մի խումբ արդեն Կոռնիձորում է (լուսանկարներ). «Ազատ Եվրոպա/Ազատություն» ռադիոկայան. 2023-09-24. Dostupné online [cit. 2023-09-26]. (arménsky) 
  91. ↑ Azerbaijani flag raised in Aghdara-VIDEO. Apa.az [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ a b ROTH, Andrew; JONES, Sam. Nagorno-Karabakh: at least 125 dead and hundreds injured after fuel depot blast. The Guardian. 2023-09-26. Dostupné online [cit. 2023-09-26]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  93. ↑ a b Blast in Nagorno-Karabakh injures more than 200 as thousands flee to Armenia, local official says. AP News [online]. 2023-09-25 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ Nagorno-Karabakh: Thousands flee as Armenia says ethnic cleansing under way. BBC News. 2023-09-24. Dostupné online [cit. 2023-09-26]. (anglicky) 
  95. ↑ At least 20 dead in gas station explosion as Nagorno-Karabakh residents flee to Armenia. AP News [online]. 2023-09-26 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ Ռ/Կ, «Ազատություն». Արցախում վառելիքի պահեստում պայթյունի հետևանքով հիվանդանոցներ են ընդունվել 290 տուժածներ․ ԼՂ. «Ազատ Եվրոպա/Ազատություն» ռադիոկայան. 2023-09-26. Dostupné online [cit. 2023-09-26]. (arménsky) 
  97. ↑ Azerbaijani President's Administration issues statement regarding medical aid for victims of explosion in Khankendi. Trend.Az [online]. 2023-09-26 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. ↑ Fuel depot blast kills 20 in Nagorno-Karabakh as thousands flee to Armenia. France 24 [online]. 2023-09-26 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. ↑ Topics discussed between Azerbaijani authorities, reps of Karabakh Armenians in Khojaly revealed. Trend.Az [online]. 2023-09-25 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. ↑ Azerbaijan offers to organize visits of Karabakh Armenians to Baku. news.am [online]. 2023-09-26 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ Nagorno-Karabakh representatives, Azeri authorities hold second meeting, third round set to take place in Stepanakert. armenpress.am [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. ↑ Erdogan visits Azerbaijan after Nagorno-Karabakh cease-fire – DW – 09/25/2023. dw.com [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ PSALEDAKIS, Daphne. Senior US officials travel to Armenia as Karabakh's Armenians start to leave. Reuters. 2023-09-25. Dostupné online [cit. 2023-09-26]. (anglicky) 
  104. ↑ LIGHT, Felix; FAULCONBRIDGE, Guy; FAULCONBRIDGE, Guy. U.S. calls on Azerbaijan to safeguard Armenians as thousands flee Karabakh. Reuters. 2023-09-26. Dostupné online [cit. 2023-09-26]. (anglicky) 
  105. ↑ ROTH, Andrew; JONES, Sam. Nagorno-Karabakh: envoys from Azerbaijan, Armenia to meet in Brussels as thousands flee. The Guardian. 2023-09-26. Dostupné online [cit. 2023-09-26]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  106. ↑ Azerbaijan dismantles monument to Armenian terrorist in Khojavend. Trend.Az [online]. 2023-09-26 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ Statement by Spokesperson for President of the European Council Charles Michel on Armenia-Azerbaijan normalisation - 26 September 2023. Evropská rada
    Rada Evropské unie     [online]. 2023-09-26 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky)     
  108. ↑ Assistant to Azerbaijani President meets with Secretary of the Security Council of Armenia in Brussels. Apa.az [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. ↑ Secretary Blinken’s Call with Azerbaijani President Aliyev [online]. [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ Former Karabakh minister arrested as exodus tops 50,000. www.rte.ie. 2023-09-27. Dostupné online [cit. 2023-09-28]. (anglicky) 
  111. ↑ Any observer mission in Karabakh must secure Azerbaijan's consent: Kremlin. Alarabiya News [online]. 2023-09-26 [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. ↑ Nagorno-Karabakh: 50,000 people flee to Armenia along 100 miles of winding road after Azerbaijan military offensive. Sky News [online]. [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  113. ↑ EDWARDS, Christian. Nearly half of Nagorno-Karabakh's population has fled. What happens next?. CNN [online]. 2023-09-27 [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. ↑ 192 Azerbaijani servicemen martyred during local anti-terrorist measures, identity of 11 servicemen have not been identified. Apa.az [online]. [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. ↑ SEDDON, Max; IVANOVA, Polina. Azerbaijan arrests Russian-Armenian billionaire fleeing Nagorno-Karabakh. Financial Times. 2023-09-27. Dostupné online [cit. 2023-09-28]. (anglicky) 
  116. ↑ Miller: US to agree with partners on Karabakh monitoring mission in coming days. news.am [online]. 2023-09-28 [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. ↑ U.S. 'Welcome's Azerbaijan's Position On International Monitoring Mission In Karabakh: State Dept. © TURAN NEWS AGENCY [online]. [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. ↑ US to take steps in the coming days regarding sending international monitoring mission to Nagorno-Karabakh. armenpress.am [online]. [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. ↑ Nagorno-Karabakh announces its dissolution as 65,000 flee separatist enclave. France 24 [online]. 2023-09-28 [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  120. ↑ Conflit. La république séparatiste du Haut-Karabakh cessera d'exister le 1er janvier 2024. www.leprogres.fr [online]. [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (francouzsky) 
  121. ↑ a b Half of Nagorno-Karabakh's population flees as the separatist government says it will dissolve. AP News [online]. 2023-09-28 [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  122. ↑ MIROVALEV, Mansur. Is the Armenia-Azerbaijan fight for Nagorno-Karabakh finally over?. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  123. ↑ PSALEDAKIS, Daphne. US to announce disaster response team for South Caucasus amid Karabakh crisis. Reuters. 2023-09-28. Dostupné online [cit. 2023-09-28]. (anglicky) 
  124. ↑ Another meeting with representatives of Armenian residents living in Karabakh region wraps up in Yevlakh VIDEO. Ázerbájdžánská státní tisková agentura [online]. 2023-09-29 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  125. ↑ MƏMMƏDOV, www mrsadiq info | Sadiq. Azerbaijani police takes up serving in Khankendi (VIDEO). News.az [online]. 2023-09-29 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  126. ↑ SHEHNAZ, Mirza. Presidential consultant in Karabakh shares picture from Azerbaijan's Khankendi [online]. 2023-09-29 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  127. ↑ UN mission to visit Karabakh after military offensive. Reuters. 2023-09-29. Dostupné online [cit. 2023-10-02]. (anglicky) 
  128. ↑ UN to send mission to Nagorno-Karabakh for first time in nearly 30 years. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  129. ↑ CHEN, Eve Brennan,Heather. Azerbaijan claims soldier killed by sniper near Armenia border, Armenia denies. CNN [online]. 2023-10-01 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  130. ↑ Azerbaijan issues warrant for former separatist leader as UN mission arrives in Nagorno-Karabakh. AP News [online]. 2023-10-01 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  131. ↑ UN team in Nagorno-Karabakh, a first in 30 years, as ethnic Armenians flee. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  132. ↑ UN mission arrives in Nagorno-Karabakh for first time in 30 years. euronews [online]. 2023-10-01 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  133. ↑ UN mission arrives in Azerbaijan's Garabagh-PHOTO-VIDEO. Apa.az [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  134. ↑ UN mission arrives in Karabakh. commonspace.eu [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  135. ↑ UN team completes mission to Karabakh | United Nations in Azerbaijan. azerbaijan.un.org [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  136. ↑ a b Azerbaijan moves to reaffirm control of Nagorno-Karabakh as the Armenian exodus slows to a trickle. AP News [online]. 2023-10-02 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  137. ↑ LAU, Benjamin Brown,Aren Melikyan,Chris. Much of Nagorno-Karabakh's ethnic Armenian population flees as first UN mission in 30 years set to arrive. CNN [online]. 2023-09-30 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  138. ↑ Almost all of Nagorno-Karabakh's people have left, Armenia's government says. AP News [online]. 2023-09-30 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  139. ↑ Armenia reports 'casualties' after saying Azerbaijani forced opened fire. Alarabiya News [online]. 2023-10-02 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  140. ↑ 100,617 forcibly displaced persons have crossed into Armenia from Nagorno-Karabakh. armenpress.am [online]. [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  141. ↑ Guarantee Right to Return to Nagorno Karabakh | Human Rights Watch [online]. 2023-10-05 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  142. ↑ a b LAU, Benjamin Brown,Aren Melikyan,Chris. Much of Nagorno-Karabakh's ethnic Armenian population flees as first UN mission in 30 years set to arrive. CNN [online]. 2023-09-30 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  143. ↑ Bako Sahakyan, Arkady Gukasyan, David Ishkhanyan were detained and brought to Baku. Apa.az [online]. [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  144. ↑ Azerbaijan detains Arayik Harutyunyan - so-called former "leader" of separatists in Garabagh. Apa.az [online]. [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  145. ↑ a b Azərbaycan Respublikasının Dövlət Təhlükəsizliyi Xidmətinin və Baş Prokurorluğunun Mətbuat xidmətlərinin birgə məlumatı. Azərbaycan Respublikası Dövlət Təhlükəsizliyi Xidməti [online]. 2023-10-05 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  146. ↑ Azerbaijan reissues Nagorno-Karabakh map with street named after Turkish leader of 1915 Armenian genocide. Le Monde.fr. 2023-10-04. Dostupné online [cit. 2023-10-06]. (anglicky) 
  147. ↑ REFUGEE, A.; ARMENIA, her children waits at the Lachin checkpoint to leave Karabakh for; SEPT. 26, on. Azerbaijan eyes Iran, Armenia borderlands after 'voluntary' exodus from Nagorno-Karabakh - Al-Monitor: Independent, trusted coverage of the Middle East. www.al-monitor.com [online]. 2023-10-03 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  148. ↑ Armenia, Azerbaijan accuse each other of cross-border firing. France 24 [online]. 2023-10-05 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  149. ↑ In the near future, UN mission will visit Nagorno-Karabakh again. www.1lurer.am [online]. 2023-10-06 [cit. 2023-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  150. ↑ UN sends second mission to depopulated Nagorno-Karabakh. armenpress.am [online]. [cit. 2023-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  151. ↑ Armenia ready for 40,000 families after Nagorno-Karabakh surrender. BBC News. 2023-09-21. Dostupné online [cit. 2023-09-23]. (anglicky) 
  152. ↑ CONTENT. ՀՀ ՊՆ. www.mil.am [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (arménsky) 
  153. ↑ a b c EDWARDS, Clare Sebastian,Anna Chernova,Katharina Krebs,Tim Lister,Christian. Nagorno-Karabakh crisis lays bare Armenia's deteriorating relations with Russia. CNN [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  154. ↑ Armenian separatist forces negotiate withdrawal from Nagorno-Karabakh. France 24 [online]. 2023-09-19 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  155. ↑ PONOMAREV, Kirill. Nagorno-Karabakh Crisis Deepens Divides in Armenia Toward Russia. The Moscow Times [online]. 2023-09-28 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  156. ↑ Armenia ratifies ICC founding treaty, angering Russia. France 24 [online]. 2023-10-03 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  157. ↑ The fall of an enclave in Azerbaijan stuns the Armenian diaspora, extinguishing a dream. AP News [online]. 2023-09-29 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  158. ↑ Lebanese Armenians scuffle with riot police during protest outside Azerbaijan Embassy. AP News [online]. 2023-09-28 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  159. ↑ Russian peacekeepers in close touch with Armenians in Karabakh, Azerbaijani officials - MFA. Trend.Az [online]. 2023-09-19 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  160. ↑ Russia’s Medvedev Signals that Russia Will Not Support Armenia Against Azerbaijan Offensive | Atlas News [online]. 2023-09-19 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  161. ↑ TENISHEVA, Anastasia. As Nagorno-Karabakh Fighting Flares, Moscow’s Role as Security Guarantor Questioned. The Moscow Times [online]. 2023-09-19 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  162. ↑ PRESSE, AFP-Agence France. Turkey Says Azerbaijan Addressing 'Justified' Concerns In Karabakh. www.barrons.com [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  163. ↑ Turkey's Erdogan backs Azerbaijan's offensive in Nagorno-Karabakh, as US, Russia urge restraint - Al-Monitor: Independent, trusted coverage of the Middle East. www.al-monitor.com [online]. 2023-09-19 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  164. ↑ В Абхазии с болью в сердце воспринимают происходящее в Нагорном Карабахе. Apsnypress [online]. 2023-09-23 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (rusky) 
  165. ↑ Palabras del presidente de la Nación, Alberto Fernández, en la sesión de Debate General del 78 Período de Sesiones de la Asamblea General de Naciones Unidas, en Nueva York, Estados Unidos. Casa Rosada [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  166. ↑ Ramzi Teymurov: Nagorno Karabaj “es un asunto interno de Azerbaiyán, no tiene nada que ver con Armenia”. LA NACION [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  167. ↑ Brazil calls for dialogue on Karabakh through the mediation of the EU, Moscow and the United States. news.am [online]. 2023-09-23 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  168. ↑ a b c d Latest Clash between Armenia, Azerbaijan Undermines Prospects of Peace, Speakers Warn Security Council, Calling for Genuine Dialogue to Settle Outstanding Issues | UN Press. press.un.org [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 
  169. ↑ CANADA, Global Affairs. Canada calls for cessation of hostilities in the Nagorno-Karabakh region. www.canada.ca [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 
  170. ↑ Ռ/Կ, «Ազատություն». Կանադան կոչ է անում անհապաղ դադարեցնել ռազմական գործողությունները Լեռնային Ղարաբաղում. «Ազատ Եվրոպա/Ազատություն» ռադիոկայան. 2023-09-20. Dostupné online [cit. 2023-09-23]. (arménsky) 
  171. ↑ PRESS, Canadian. Canada ‘gravely concerned’ about Azerbaijan military escalation in Nagorno-Karabakh [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  172. ↑ Beijing is following developments in Nagorno-Karabakh. Representative of China at UN. www.1lurer.am [online]. 2023-09-22 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  173. ↑ China hopes the ceasefire agreement in Nagorno Karabakh will be followed [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  174. ↑ a b BRUNEAU, Delphine Touitou and Leon. UN Meeting Set As US, France Seek To Halt Karabakh Fighting. www.barrons.com [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  175. ↑ a b ‘Baku’s promise was broken’: World decries Nagorno-Karabakh flare up. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  176. ↑ Irish Foreign Ministry. echoes HRVP’s condemnation of the military operation by Azerbaijan & calls for the ceasefire in Nagorno-Karabakh to be respected and for immediate genuine & comprehensive dialogue.. X [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 
  177. ↑ V nedávné ofenzivě Ázerbájdžánu proti arménské exklávě Náhorní Karabach pomohly i izraelské zbraně. Deník N [online]. 2023-10-05 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  178. ↑ Israeli arms quietly helped Azerbaijan retake Nagorno-Karabakh, to the dismay of region's Armenians. AP News [online]. 2023-10-05 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  179. ↑ Kazakhstan confirms full support for sovereignty, territorial integrity of Azerbaijan - ambassador. Trend.Az [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  180. ↑ Worsening of the situation in Nagorno-Karabakh (Statement by Foreign Minister KAMIKAWA Yoko). Ministry of Foreign Affairs of Japan [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  181. ↑ Japan calls on Azerbaijan to stop military activities in Nagorno-Karabakh. armenpress.am [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  182. ↑ Situation in Nagorno-Karabakh: UK statement to the OSCE. GOV.UK [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  183. ↑ U.S. calls for end to hostilities in Nagorno-Karabakh after Azerbaijan launches attack. Axios [online]. 2023-09-19 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  184. ↑ US completes joint military exercise in Armenia. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  185. ↑ В парламенте Узбекистана поддержали операцию Азербайджана в Карабахе. TACC [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 
  186. ↑ Pope Francis appeals for peaceful solution in Nagorno Karabakh - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  187. ↑ Azerbaijan: Statement by the High Representative on developments in Nagorno-Karabakh | EEAS. www.eeas.europa.eu [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 
  188. ↑ Statement of the Secretary General of the Organization of Turkic States on anti-terror measures by Azerbaijan | News. Türk Devletleri Teşkilatı [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Postsovětské války
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třetí_válka_o_Náhorní_Karabach&oldid=24313579“