Ilham Alijev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ilham Alijev
İlham Heydər oğlu Əliyev
Ilham Aliyev in Poland, 2008.jpg

4. prezident Ázerbájdžánu
Úřadující
Ve funkci od:
31. října 2003
Předchůdce Hejdar Alijev

předseda vlády Ázerbájdžánu
Ve funkci:
4. srpna 2003 – 4. listopadu 2003
Předchůdce Artur Rasizade
Nástupce Artur Rasizade
Stranická příslušnost
Členství Nová Ázerbájdžánská strana (EN The New Azerbaijan Party, AZ Yeni Azərbaycan Partiyası)

Narození 24. prosince 1961 (59 let)
Baku, Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika Ázerbájdžánská SSR
Národnost Azerové
Choť Mehriban Alijevová
Rodiče Hejdar Alijev a Zarifa Alijevová
Děti Lejla, Arza, Hejdar
Příbuzní Sevil Alijev (sourozenec)
Alma mater Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě
Profese politik
Náboženství islám
ší'itský islám
Ocenění Řád přátelství mezi národy (2011)
Řád společenství
velkokříž Řádu čestné legie
Řád slávy a cti
čestná palná zbraň
… více na Wikidatech
Podpis Ilham Alijev İlham Heydər oğlu Əliyev, podpis
Webová stránka www.president.az
Commons Ilham Aliyev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilham Alijev, ázerbájdžánsky İlham Heydər oğlu Əliyev, rusky Ильхам Гейдарович Алиев (Ilcham Gejdarovič Alijev), (* 24. prosince 1961Baku) je ázerbájdžánský politik, prezident Ázerbájdžánu od 31. října 2003.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ilham Alijev vystudoval dějiny a mezinárodní vztahy v Moskvě, poté v letech 19851990 tamtéž přednášel. V letech 19911994 se věnoval podnikání. Jeho otec Hejdar Alijev, který byl dlouholetým prvním tajemníkem Komunistické strany Ázerbájdžánu a od roku 1993 prezidentem země, mu zařídil řadu funkcí. Ilham Alijev byl postupem času jmenován viceprezidentem státní ropné společnosti, předsedou ázerbájdžánského olympijského výboru a zvolen poslancem. Nedlouho před prezidentskými volbami ho 4. srpna 2003 těžce churavějící Hejdar Alijev jmenoval předsedou vlády.

Prezidentem[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách 15. října 2003 byl Ilham Alijev zvolen prezidentem Ázerbájdžánské republiky ziskem 77,97 % hlasů (demokratičnost voleb byla zpochybňována jak opozicí, tak zahraničím tiskem).

První znovuzvolení[editovat | editovat zdroj]

Prezidentské volby 15. října 2008 vyhrál podle oficiálních výsledků s 89 % všech hlasů při účasti 77 % voličů. Ale šest hlavních opozičních stran bojkotovalo volby, které podle nich byly zmanipulované a nedemokratické. Také zpráva OBSE kritizovala ázerbájdžánskou vládu za mnohá porušování volebních praktik, např. opozice měla zakázáno pořádat předvolební shromáždění.[1]

Druhé znovuzvolení[editovat | editovat zdroj]

Potřetí byl zvolen v prezidentských volbách konaných 9. října 2013, když získal 85 % hlasů. Pozorovatelská mise OBSE označila tyto volby za nedemokratické.[2]

Prodloužení funkčního období[editovat | editovat zdroj]

Na základě referenda ze září 2016 bylo prodlouženo funkční období prezidenta z pěti na sedm let a současně vznikla funkce viceprezidenta Ázerbájdžánu, kterým byla v únoru 2017 jmenována manželka prezidenta Mehriban Alijevová.[3][4]

Třetí znovuzvolení[editovat | editovat zdroj]

První prezidentské volby po prodloužení funkčního období hlavy státu se měly původně konat 17. října 2018, v únoru téhož roku však sám prezident rozhodl o tom, že se volby uskuteční již 11. dubna.[5] I kvůli bojkotu voleb opozičními stranami byl Alijev jasným favoritem, podle prvních odhadů získal téměř 83 % hlasů.[6] Dle oficiálních výsledků vyhrál dokonce s více než 86% ziskem. OBSE však volby označila za nedostatečně transparentní, jelikož docházelo k porušování volebních procedur a hlasovacím podvodům v podobě záměrných falzifikací.[7]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jeho ženou je Mehriban Alijevová, mají 3 děti: Lejlu, Arzu a Hejdara. Má starší sestru Sevil Alijevu.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dalších pět let s Alievem: Ázerbájdžán má "nového" prezidenta
  2. Mezinárodní pozorovatelé mají k volbám v Ázerbájdžánu velké výhrady. Čechům přišly v pořádku. iHNed.cz [online]. 2013-10-10 [cit. 2013-10-12]. Dostupné online. 
  3. HOLDING, APA Information Agency, APA. Mehriban Aliyeva appointed first vice-president of Azerbaijan. en.apa.az. 2017-02-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  4. Azerbaijan President Aliyev makes wife Mehriban his deputy BBC News, 21 February 2017
  5. Azerbaijan brings forward date of presidential election to April 11: decree. Reuters. 2018-02-05. Dostupné online [cit. 2020-11-15]. (anglicky) 
  6. Překvapení se nekonalo: Autoritář Alijev vítězí ve volbách v Ázerbájdžánu | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  7. Prezidentské volby v Ázerbájdžánu byly nesvobodné a netransparentní, říká OBSE | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  8. "ВЫШКА" № 21 - 30.05.2003 - ЗА ЗАСЛУГИ — ОРДЕН ЧЕСТИ == КОНФЕРЕНЦИЯ В ТУРЦИИ == 18 ЛЕТ СПУСТЯ. vyshka.azeurotel.com [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  9. a b c d e f g h i j k l Official web-site of President of Azerbaijan Republic - PRESIDENT » Biography. en.president.az [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Ильхаму Алиеву вручили орден Гейдара Алиева. news.bbc.co.uk. 2005-04-29. Dostupné online [cit. 2019-09-25]. (anglicky) 
  11. M.P. 2008 nr 68 poz. 608 Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 25 lutego 2008 r. o nadaniu orderu Dostupné online
  12. zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  13. VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  14. Национальный правовой Интернет-портал Республики Беларусь. www.pravo.by [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  15. Состоялась церемония награждения высшими орденами Президентов Азербайджана и Таджикистана (ФОТО). Trend.Az [online]. 2012-07-12 [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (rusky) 
  16. State Awards Issued by Georgian Presidents in 2003-2015. https://idfi.ge/en [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №639/2013. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  18. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]