Agdam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

39° s. š., 59° v. d.

Agdam
Ağdam
Agdam-nagorno-karabakh-2.jpg
Agdam – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 369 m n. m.
Stát ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
Agdam
Agdam
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 0
Správa
Vznik 18. století
Oficiální web www.agdam-ih.gov.az
Označení vozidel 02
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agdam (ázerbájdžánsky: Ağdam, rusky: Агдам) je v současnosti neobydlené město, oficiálně hlavní město Agdamského rajónu.[1] Město bylo založeno na počátku 19. století, na konci sovětského období mělo město 39 200 obyvatel.[2]

Arménské síly obsadily Agdam v červenci 1993 během první války v Náhorním Karabachu.[3] Ázerbájdžánské obyvatelstvo bylo z města vyhnáno. Arméni, aby odradili Ázerbájdžánce od návratu, zničili většin města. Během arménské okupace bylo město opakovaně vypleněno, vše cenné bylo vyvezeno do Arménie a domy rozebrány na stavební materiál. [4] V rámci dohody, která ukončila válku v Náhorním Karabachu v roce 2020, byly ruiny města a celý agdamský rajón dne 20. listopadu 2020 vráceno pod ázerbájdžánskou kontrolu. [5] [6]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Jméno města je z ázerbájdžánštiny, znamená bílý dům. V ázerbájdžánštině znamená „bílý“ a dam je „dům“ nebo „podkroví“, což znamená „jasný, sluncem osvětlený, bílý dům“, který si ve městě postavil Chán Panah Ali z Karabašského chanátu.[7] Tento dům byl po téměř dvě staletí výraznou městskou dominantou.

Podle jiné verze slovo Aghdam znamená ve staré turečtině "malá pevnost". Podle této verze v dávné minulosti v této oblasti žily turkické kmeny, které si zde budovaly malé pevnosti, aby se bránily.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Mešita Agdam na ázerbájdžánské známce, znázorněná tak, jak to vypadala před válkou v Karabachu

Agdam byl podle jedněch zdrojů založen v roce 1741, podle jiných v roce 1752[8] a statut města mu byl udělen v roce 1828.[9] Nachází se jen 26 kilometrů od Chankendi. Před arménským zničením ve městě fungovaly továrny na máslo, stroje, výroba brandy, vinařství, zpracování hedvábí. Město mělo dvě nádraží a jedno letiště. [10] [11]

První válka o Náhorní Karabach[editovat | editovat zdroj]

Příroda pomalu obsazuje ruiny Agdamu (2010)

Agdam byl dějištěm brutálních bojů v první válce o Náhorní Karabach. Agdam se stal centrem pro uprchlíky z Náhorního Karabachu, kteří doufali, že boje město minou, protože se nenacházelo v Náhorních Karabachu. Proslulá Džuma mešita se stala provizorní márnicí.[12] Podle novináře Roberta Parsona použili ázerbájdžánské síly Agdam jako základnu pro útoky na Karabach, odpálení raket BM-21 Grad a odtamtud ostřelování civilistů.[13] [14] Po pádu města, byla celé obyvatelstvo vyhnáno na východ, do Ázerbájdžánu.[15]

Arménská armáda používala město jako nárazníkovou zónu až do listopadu 2020. Díky tomu byl Agdam zcela zničen, včetně historických památek.[16] [17]

Podle organizace Human Rights Watch bylo město cíleně vypleněno a spáleno na příkaz arménských vládních orgánů.[18]

Rada bezpečnosti OSN přijala 29. července 1993 rezoluci 853, která odsuzovala okupaci Agdamu a požadovala "okamžité ukončení veškerého nepřátelství a okamžité, úplné a bezpodmínečné stažení okupačních sil účastnících se konfliktu z agdamského regionu a všech ostatních nedávno okupovaných regionů Ázerbájdžánu".[19]

V důsledku arménské vojenské agrese vůči Agdamu bylo zabito 5 897 občanů města, zmrzačeno bylo 3 531 agdamských lidí a 1 871 dětí se stalo úplnými sirotky.[20]

Arménská okupace[editovat | editovat zdroj]

Ve zničeném městě kdysi žilo téměř 40 000 lidí [21] dnes je to neobydlené město duchů.[22] Slavná agdamská mešita byla přeměněna na stodolu pro dobytek a prasata. Fotografie mešity plné prasat se staly pro Ázerbájdžán symbolem okupace Agdamu a celého Karabachu. Prasata v mešitě bez střechy vyvolaly kritiku ázerbájdžánských a tureckých komunit a proto v roce 2010 napsaly dopis papeži Benediktovi XVI. a požádaly ho, aby apeloval na Armény, aby zachránili mešitu.[23] Neuznaná Republika Náhorního Karabachu vydala oficiální zprávu o tom, že prostor bude vyčištěn a mešita zrekonstruována - nikdo až do roku 2020 nepotvrdil, že by záchrana mešity skutečně probíhala.[24]

Agdam pano.jpg

V červnu 2010 Andrej Galafyev, fotograf, který mešitu navštívil v roce 2007, uvedl, že „podlaha v mešitě je zcela znečištěná hnojem dobytka, který ve dne bloudí po ruinách Agdamu“. Jeho fotografie ukazovaly dobytek v mešitě. Tato zpráva vyvolala kritiku ázerbájdžánských a tureckých novin.

V roce 2008 nazval časopis Lonely Planet město Agdam "kavkazskou hirošimou".[25]

Zpustošené ruiny města přitahovaly nejen senzachtivé turisty, ale i tradiční příznivce "měst mrtvých". Agdam je v relativně dobrém stavu co do struktury budov, přístup do něj nebyl oficiálně zakázán a na vlastní nebezpečí se do něho vypravovaly turisté z různých zemí.

Návrat pod správu Ázerbájdžánu[editovat | editovat zdroj]

Ilham Alijev na návštěvě osvobozeného Agdamu - 23.11.2020

V rámci dohody, která ukončila válku v Náhorním Karabachu v roce 2020, bylo město a jeho okolí dne 20. listopadu 2020 vráceno pod ázerbájdžánskou svrchovanost.[26] 23. listopadu 2020 prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev spolu s první dámou Mehriban Alijevou navštívil Agdam, pomodlil se v Mešitě Džuma a vztyčil nad troskami města ázerbájdžánskou vlajku.[27]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Demografické a etnické složení[editovat | editovat zdroj]

V roce 1912 žilo ve městě 623 lidí. V roce 1989 ve městě žilo 28 031 lidí. Před pádem města tam žilo 39 200 obyvatel. V roce 2020 je město zničené a bez obyvatel.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Agdam bylo vždy plně muslimským městem s převahou šítských muslimů. Ve městě jsou dvě význačné mešity - Mešita Džuma a Mešita Šahbulag. Během arménské okupace byly mešity používány jako chlév a stodola.[28]

V letech 2016-2020 byla Mešita Džuma používána jako arménské vojenské velitelství.

Mešita Džuma je v relativně dobrém stavu, je to nejzachovalejší budova z celého města. Podobu mešity navrhl architekt Krbalaj Safichan Karabachi. Tato dvoupatrová budova s šesti kupolemi a dvěma věžemi, vystavěná v letech 1868-1870, má vytlučená okna, zničený mramorový strop i veškerou výzdobu interiérů.

Zeměpis a podnebí[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází v nadmořské výšce 369 metrů na moře, na úpatí Karabašských hor. Z města je to 26 km do Chankendi a 365 km do Baku.

Agdam má chladné, polosuché podnebí.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V okolí města i v něm samotném bylo velké množství vinic, protože díky slunnému počasí bylo pěstování hroznů a jejich zpracování nejčastější obživou obyvatel. Dalším obchodním artiklem byla výroba a vývoz másla. Postupem času se do popředí začal prosazovat strojírenský průmysl a do města byla zavedena železnice.[29]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Muzeum chleba[editovat | editovat zdroj]

V Agdamu vzniklo první Muzeum chleba v Sovětském svazu a druhé na světě. Bylo zřízeno v roce 1983 ve starém mlýně z 19. století. Nacházel se v něm mechanický mlýn s kapacitou mletí 8-10 tun pšenice denně a také čistič zrna a další ukázky nástrojů, hrnců a pekařského náčiní. V muzeu byly představovány různé druhy tradičních chlebů z mnoha okolních oblastí.

Muzeum chleba bylo chráněno Sovětským svazem je místní kulturní památka.[30]

V roce 1992 na muzeum zaútočily arménské ozbrojené síly. Raketa po svém výbuchu zapříčinila požár, při kterém vyhořelo 1 500 muzejních exponátů.[31]

Po převzetí města 20. listopadu 2020 bylo zjištěno, že z muzea zůstaly jen rozpadající se obvodové zdi.

Hudební scéna[editovat | editovat zdroj]

S Agdamem je spojen ázerbájdžánský styl hudby mugham. Ve městě existovala i Hudební škola tohoto směru.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1951 má Agdam vlastní fotbalový klub FK Karabach Agdam, který je od první války v Karabachu v Baku. V srpnu 2017 postoupil do skupinové fáze Ligy mistrů UEFA a stal se historicky prvním ázerbájdžánským klubem, kterému se to podařilo.[32]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agdam na anglické Wikipedii.

  1. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9789994131273. 
  2. Dostupné online. 
  3. www.nytimes.com. Dostupné online. 
  4. www.nytimes.com. Dostupné online. 
  5. Dostupné online. 
  6. Dostupné online. 
  7. Dostupné online. 
  8. www.anl.az [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  9. Dostupné online. 
  10. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné v archivu. 
  11. Dostupné online. 
  12. EUROZPRÁVY.CZ. Ağdam, město odkud zmizel život. Doslova! Víte proč? | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  13. news.bbc.co.uk. Dostupné online. 
  14. Human Rights Watch. Azerbaijan: Seven years of conflict in Nagorno-Karabakh. p.19.
  15. Dostupné online. 
  16. Dostupné online. 
  17. Dostupné online. 
  18. Azerbaijan: Azerbaijani mugam. [s.l.]: Human Rights Watch 209 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: eDTuxhmqzSkC. 
  19. S/RES/853 (1993) - Резолюция 853 (1993), принятая Советом Безопасности ООН на его 3259-м заседании 29 июля 1993 года. web.archive.org [online]. 2002-02-22 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  20. HTTPS://WWW.VIRTUALKARABAKH.AZ. Axtarış. www.virtualkarabakh.az [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  21. Dostupné online. 
  22. Dostupné online. 
  23. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné v archivu. 
  24. EUROZPRÁVY.CZ. Ağdam, město odkud zmizel život. Doslova! Víte proč? | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  25. Agdam - Dark Tourism - the guide to dark travel destinations around the world. www.dark-tourism.com [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  26. Dostupné online. 
  27. Президент Азербайджана Ильхам Алиев поднял флаг Азербайджана в Агдаме (ФОТО). Trend.Az [online]. 2020-11-23 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. (rusky) 
  28. Abandoned Spaces [online]. 2017-09-06 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. EUROZPRÁVY.CZ. Ağdam, město odkud zmizel život. Doslova! Víte proč? | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  30. Dünyada ikinci hesab edilən Ağdam Çörək Muzeyi. Karabakh.tv [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. KROČKOVÁ, Taťána. Město duchů Agdam. Proč do něj nikdo nesmí?. JenProCestovatele [online]. 2019-09-27 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  32. A.S, Petit Press. Kodani nestačilo na Ligu majstrov ani víťazstvo, Karabach dosiahol historický úspech. sport.sme.sk [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (slovensky)