Barda (město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v Ázerbájdžánu. Další významy jsou uvedeny na stránce Barda.
Barda
Bərdə
Barda city collage.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška76 m n. m.
StátÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
Barda
Barda
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel38 500 (2012)
Správa
PSČAZ 0900
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barda (ázerbájdžánsky Bərdə) je hlavní a největší město Rajónu Barda v Ázerbájdžánu, jižně od města Jevlach na levém břehu řeky Terter. V minulosti to bylo hlavní město Kavkazské Albánie, pravděpodobně od konce čtvrtého století až do desátého století.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Barda se původně nazývalo Perozapat po perském králi Perozovi. Starověký název města je zaznamenán v několika jazycích: arménsky: Պարտավ/Partav[1], gruzínsky: ბარდავი/Bardavi a arabsky بردعة/Bardaa.[2]

Dějiny města[editovat | editovat zdroj]

Starověk[editovat | editovat zdroj]

V 60. letech 5. století n. l. král Vache II. z Kavkazské Albánie na příkaz perského krále Peróze I. založil osadu Perozapat, která později nahradila Qabalu a stala se novým hlavním městem Kavkazské Albánie. V roce 552 se Partav stal hlavním centrem Albánské apoštolské církve.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

V roce 645 se město dostalo pod kontrolu muslimských Arabů a od té doby je je nazýváno jako Barda. V osmém století bylo město opevněno, aby odolávalo opakujícím se útokům Chazarů ze severu. Na přelomu devátého a desátého století Barda začala ztrácet na svém ekonomickém významu ve prospěch nedalekého města Gjandža. Sídlo Albánské apoštolské církve bylo přesunuto z upadající Bardy do Bardaku.

V desátém století sílila ve městě muslimská populace, i tak tam ale zůstávala silná křesťanská menšina. Barda v tu dobu byla sídlem nestoriánského biskupství. V roce 944 byla Barda dobyta armádou kyjevského knížete Igora. Odpor místního obyvatelstva a infekční nemoci, ale přinutily kyjevskou armádu opustit město.[3]

Následující staletí byla vyplněna silnými zemětřeseními a také mongolskou invazí. Město tak ztrácelo na své důležitosti.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

V roce 1736 bylo město vypleněno Nádir Šáhem a o několik později se stalo součástí nově vzniklého Karabašského chanátu. V dobách chanátu byla Barda malou nevýznamnou osadou, kdy počet obyvatel nepřesahoval více než 300 obyvatel.[4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Linie příměří, kterou skončila Válka o Náhorní Karabach v roce 1994 je jen několik kilometrů od města.

27. října 2020 bylo město zasaženo raketovým útokem z Arménie, zemřelo nejméně 21 lidí, včetně sedmileté dívky, a dalších 70 bylo zraněno.[1] Skupina novinářů z New York Times cestující po hlavní třídě města, se dostala pod palbu z arménské strany a zaznamenala ve městě "sérii ohlušujících výbuchů."[5] Podle ázerbájdžánských úřadů na město stříleli arménští vojáci ze svých pozic v Arménii a použili těžký raketomet BM-30 Smerč spolu s kazetovou municí.[6] Organizace pro lidská práva Amnesty International a Human Rights Watch potvrdily použití zakázaných kazetových bomb Arménií proti civilistům v Bardě.[7][8]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Barda je spolu s několika dalšími regiony Ázerbájdžánu součástí tzv. aranské ekonomické oblasti.[9]

Ve městě jsou především tyto průmyslové podniky: sklárna, mlékárna, železobetonárna, továrna na oděvy.

Většina obyvatel Bardy se věnuje zemědělství, především pěstování bavlny, hedvábí, chovu drůbeže a výroby mléčných produktů.

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Husrav II. – poslední velký perský král z dynastie Sásánovců je v literatuře poprvé zmíněn kolem roku 580, kdy byl v Bardě – hlavní městě Kavkazské Albánie. Během svého pobytu byl guvernérem království.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Research on Armenian Architecture. www.raa-am.com [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  2. BARḎAʿA – Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  3. Золотой век" городов Азербайджана. cyberleninka.ru [online]. [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  4. В. Н., Левиатов. Очерки из истории Азербайджана в XVIII веке. 1.. vyd. Baku: Издательство АН Азербайджанской ССР, 1948. S. 82–83. 
  5. GALL, Carlotta. In Azerbaijan, a String of Explosions, Screams and Then Blood. The New York Times. 2020-10-28. Dostupné online [cit. 2020-12-05]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  6. ВС Армении вновь обстреляли Барду из РСЗО "Смерч": есть жертвы. Sputnik Азербайджан [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (rusky) 
  7. Armenia/Azerbaijan: First confirmed use of cluster munitions by Armenia ‘cruel and reckless’. www.amnesty.org [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Armenia: Cluster Munitions Kill Civilians in Azerbaijan. Human Rights Watch [online]. 2020-10-30 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Aran. web.archive.org [online]. 2013-05-01 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]