Tato stránka je zamčena pro neregistrované a nové uživatele

Stěpanakert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Stěpanakert
Ստեփանակերտ
Stepanakert collection.jpg
Stěpanakert – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 813 m n. m.
Stát ArcachArcach Arcach
Republika Flag of Artsakh.svg Arcach
provincie Askeran
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 25,6 km²
Počet obyvatel 52 310 (2010)
Hustota zalidnění 2 043,4 obyv./km²
Správa
Starosta Souren Grigoryan
Oficiální web www.stepanakert.am
Telefonní předvolba +374 47 (9)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stěpanakert[1] (arménsky ՍտեփանակերտStepanakert), dříve Chankendi (ázerbajdžánsky: Xankəndi), je hlavní město mezinárodně neuznané Republiky Arcach, oficiálně uvnitř hranic Ázerbajdžánu.

Etymologie názvu města

Nejstarší zaznamenaná arménska osada na témže místě nesla jméno Vararakn (Վարարակն, "rychlé jaro" arménsky).[2] Jako Chankendi (Xankəndi, znamenající "chánova vesnice" ázerbajdžánsky) vešlo ve známost v polovině 19. století.[3] Na Stepanakert bylo přejmenováno v roce 1923 po arménském bolševikovi Stěpanu Šahumjanovi.[3]

Historie

Předruské období

Na místě dnešního Stěpanakertu existovala od středověku arménská osada Vararakn, pojmenovaná podle řeky protékající městem.

Osada je zmiňována v arménských kronikách jako důležité řemeslnické centrum. [zdroj?]

Ruské období

Na základě Gulistánské dohody r. 1813 přešlo město jako součást Karabašského chanátu pod Rusko.

Po první světové válce, mezi léty 1918 a 1920, kdy došlo k převzetí kontroly nad regionem sovětskými vojsky, vedla Arménie a Ázerbajdžán o celý Karabach spory a boje. [4].

Republikánské období

Říjnová revoluce se Vararaknu vyhnula. Město bylo uchráněno revolučním zmatkům. V roce 1918 byl vyhlášen nezávislý Ázerbájdžán a město k němu bylo i přes odpor arménských obyvatel připojeno.

Sovětské období

V roce 1923 bylo město přejmenováno na Stěpanakert na počest Stěpana Šaumjana, člena 26 komisařů v Baku. Jelikož pogrom v městě Šuša, původně hlavním městě regionu, v roce 1920 znamenal jeho částečnou destrukci, jakožto i vysídlení či pobití větší části jeho obyvatel (zejména Arménů) [5], byl určen jako hlavní město Náhorně-karabašské oblasti Stěpanakert. Za čas Stěpanakert vyrostl v nejvýznamnější město regionu (oficiální status města od 1940). Jeho populace vzrostla z 10 459 v roce 1939 na 33 000 v 1978.[3]

Roku 1926 městská správa odsouhlasila nový vzhled města navržený Alexandrem Tamanjanem; dva další návrhy na rozšíření byly schváleny v 30. a 40. letech, obě zachovávající původní část návrhu.[2] Bylo založeno několik škol a dvě polikliniky, stejně tak r. 1932 arménské divadlo pojmenované po Maximu Gorkém.[3] Stěpanakert již tou dobou sloužil jako hlavní ekonomické centrum oblasti.

V sovětském období docházelo k prudkému nárůstu populace, v roce 1939 mělo město 10 000 obyvatel, v roce 1959 20 000 obyvatel, v roce 1970 30 000 obyvatel a v roce 1988 jich bylo 60 000. Zdvojnásobení populace každých dvacet let bylo skvělým ukazatelem rozvoje provinčního sovětského města. Pro rostoucí populaci se stavěly nejen panelákové byty, ale také příslušná sociální a komunální infrastruktura, budovaly se moderní socialistické podniky, aby byl dostatek pracovních míst. Podniky postavené ve Stěpanakertu vyráběly více jak polovinu průmyslové produkce Náhorního Karabachu.

Roku 1978 byl Stěpanakert povýšen na město a okres byl přejmenován na Askeran.

V roce 1988 měl Stěpanakert továrny na hedvábí, boty, koberce na šití oblečení, mlékárny a vinařství známé po celém jižním Kavkaze. Ve městě byl také důležitý elektrotechnický závod, továrna nabýt a závod na výrobu stavebních materiálů.

Válka o nezávislost

Během války bylo město silně poničeno, zejména na počátku roku 1992, kdy Ázerbájdžánci využili město Šuša jako základnu pro ostřelování a zasypávali jej salvami raket Grad.[6] To trvalo až do 9. května 1992, kdy byla Šuša dobyta arménskými silami. Stěpanakert nicméně zažíval letecké bombardování až do konce války.

Klid zbraní byl ustanoven roku 1994.[7] Stěpanakert se od té doby stal hlavním městem nezávislé Náhorně-Karabašské republiky.[8]

Konflikt v roce 2020

Město bylo opět terčem silného ostřelování od samého začátku další války v Karabachu.[9] Obytné čtvrti byly mj. zasaženy kazetovou municí, obyvatelé byli nuceni uchýlit se do krytů.[10][11][12]

Klid zbraní byl podepsán 10. listopadu 2020, po zabrání města Šuša armádou Ázerbájdžánu[13], ponechávající kontrolu nad územím Náhorního Karabachu oběma armádám ve stavu z doby podepsání dokumentu. Dále zahrnující rozmístění mírových ruských sil a rozvrh předání sousedících azerských okresů Ázerbájdžánu.[14]


Stěpanakert zůstává sídlem prezidenta Arcachu, Národního shromáždění neuznané Arcašské republiky, vlády, všech ministerstev a útvarů.

Počet obyvatel

Určit počet obyvatel je složité. Oficiálně žilo začátkem roku 2020 ve městě 55 000 obyvatel, v drtivé většině Arménů. Neoficiálně zde žilo až 100 tisíc obyvatel.

Geografie

Stěpanakert se nachází na břehu řeky Karkar, na východním úpatí Karabašského pohoří. Většina území je hornatá. Město se nachází ve výše 813 m. n.m.

Město má suché subtropické podnebí. Průměrná teplota v lednu je 0,5 °C a v srpnu 22,6 °C.

Sport

Fotbal je v celém Náhorním Karabachu i ve Stěpanakertu nejoblíbenějším sportem. I z toho důvodu má město dokonale vybavený fotbalový stadion Stepan Šahumjan. Od poloviny 90. let fotbalové týmy města soutěží v různých kategoriích Arménské republiky. Nejreprezentativnějším fotbalovým týmem Stěpanakertu je Lernayin Artsakh FC, který se účastní soutěže Artsakh National League, která začala v roce 2009.

Národní fotbalový tým neuznané republiky Arcach byl vytvořen v roce 2012. První zápas byl proti týmu Abcházie, který se odehrál v září 2012 v Suchumi.

Mezi další hlavní sporty ve městě patří basketbal a volejbal.

Významní rodáci

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Степанакерт na ruské Wikipedii a Xankəndi na ázerbájdžánské Wikipedii.

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 36, 116. Standardizované jméno: Chankendi. 
  2. a b arménsky hy Mkrtchyan, Shahen. «Ստեփանակերտ» [Stepanakert]. Armenian Soviet Encyclopedia. Yerevan: Armenian Academy of Sciences, 1985, vol. 11, pp. 124–125.
  3. a b c d HEWSEN, Robert H. Armenia: A Historical Atlas. Chicago: University of Chicago Press, 2001. ISBN 0-226-33228-4. S. 265. (anglicky) 
  4. Jerry L. Johnson Crossing Borders - Confronting History: Intercultural Adjustment 2000 Page 142 "Under Soviet rule, ethnic tensions between Armenia and Azerbaijan over Nagorno-Karabakh were suppressed. However, with ... From 1918 until the Soviet takeover of the region in 1920, Armenians and Azerbaijanis battled over the region. In 1920, the ... "
  5. The Armenian People from ancient to modern times, ed. by Richard G. Hovannisian, USA, 1997, Vol. II, p. 318
  6. Carney, James. "Carnage in Karabakh." Time. 13 April 1992. Retrieved 2 August 2007.
  7. arménsky hy Hakobyan, Tatul. Կանաչ ու Սև: Արցախյան օրագիր [Green and Black: An Artsakh Diary]. Yerevan-Stepanakert: Heghinakayin Publishing, 2008, pp. 506–08, Appendix Documents 38–39.
  8. DURAJOVÁ, Monika. Život v zemi, která neexistuje. Náhorní Karabach je i po třiceti letech obestřen válkou. Deník N [online]. 2019-10-20 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. (česky) 
  9. HORÁK, Slavomír. Karabašský gordický uzel. CSA – Centrum strategické analýzy [online]. 2020-10-01 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. (česky) 
  10. "Karabakh Main City Struck as Armenia Says 'Ready' for Mediation." The Moscow Times. 2 October 2020.
  11. Azerbaijan: Cluster Munitions Used in Nagorno-Karabakh [online]. 2020-10-23 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Armenia/Azerbaijan: Civilians must be protected from use of banned cluster bombs [online]. [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Arméni v Karabachu de facto prohráli. Rusko v regionu posílí. E15.cz [online]. [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. 
  14. Arménie a Ázerbájdžán ukončí válku o Karabach. Mír bude hlídat Rusko Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/armenie-azerbajdzan-valka-nahorni-karabach.A201110_064105_zahranicni_ajez. idnes.cz [online]. [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy