Republika Arcach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Republika Arcach
Արցախի Հանրապետություն
Arcachi Hanrapetuthjun
Stěpanakert, památník padlým v 2. sv. válce
Stěpanakert, památník padlým v 2. sv. válce
Hymna: Azat u ankach Arcach
(Ազատ ու Անկախ Արցախ)
Geografie
tmavě Arcach po podzimu 2020, světle nárokovaná území
tmavě Arcach po podzimu 2020, světle nárokovaná území
Hlavní městoStěpanakert
Souřadnice
Rozloha3 170[1] km²
Časové pásmoUTM +4
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel140 535[p 1][2]
Jazykarménština, ruština[3]
Národnostní složeníArméni 95%
Náboženstvíarménská apoštolská církev
Správa regionu
Druh celkurepublika
Podřízené celky7 rajónů + hlavní město[p 1]
Vznik1991
PrezidentArajik Harutjunjan
MěnaNagorno-Karabakh dram a Arménský dram
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+374 97
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na tento článek je přesměrováno heslo Náhorněkarabašská republika. Tento článek je o mezinárodně neuznané republice. O historickém území pojednává článek Náhorní Karabach.
Poloha Republiky Arcach na mapě s Ázerbájdžánem[p 1]
Republika Arcach[p 1] s vyznačením původní Náhornokarabašské AO (hnědě), ázerbájdžánské rajóny pod správou Arcachu (žlutě), území Náhorního Karabachu (Šahumjanského rajónu a dalších) pod správou Ázerbájdžánu (červeně)

Republika Arcach (arménsky Արցախի Հանրապետություն, Arcachi Hanrapetuthjun, dříve Náhornokarabašská republika, arménsky Լեռնային Ղարաբաղ Հանրապետություն, Lernajin Gharabagh Hanrapetuthjun), zkráceným názvem Arcach, je de facto nezávislá republika, ovšem de iure mezinárodně nikým neuznaná. Uznaná je pouze státy s omezeným mezinárodním uznáním: Abcházií, Jižní Osetií a Podněstřím.

Leží v Malém Kavkazu, na území mezinárodně uznávaném jako součást Ázerbájdžánu. Do roku 2020 přiléhaly hranice Arcachu k jihovýchodní hranici Arménie a severní hranici Íránu, v současnosti je však Arcach enklávou uvnitř Ázerbájdžánu. Republika se rozkládá se na území Náhorního Karabachu (4400 km²), s Arménií ji spojuje úzký Lačinský koridor kontrolovaný ruskou armádou. Malé cípy původního Náhorního Karabachu na severu kolem města Šahumjan a na jihovýchodě jsou po válce v Náhorním Karabachu (podzim 2020) též pod kontrolou Ázerbájdžánu. Z původních cca 11 450 km², které byly před válkou pod kontrolou republiky Arcach, se její území zmenšilo na cca 3170 km².[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Náhorního Karabachu se stala předmětem sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v době, kdy obě země získaly nezávislost na Ruském impériu roku 1918. V roce 1923, potom, co Sovětský svaz získal kontrolu nad touto oblastí, byla vytvořena Náhornokarabašská autonomní oblast (NKAO) uvnitř Ázerbájdžánské SSR. V posledních letech vlády Sovětského svazu se oblast znovu stala zdrojem sporů mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které vyvrcholily karabašskou válkou v letech 19881994. Ačkoliv je od 12. května 1994 podepsáno příměří, obě strany se navzájem v omezené míře vojensky napadají dosud.[4] Eskalace napětí vyústila na podzim 2020 do války v Náhorním Karabachu, v jejímž důsledku se výrazně zmenšilo území ovládané Arcachem.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

mapa Číslo Rajón Počet obyvatel (rok 2015)[p 1][2] Správní centrum
Rajóny republiky (před podzimem 2020) - Hlavní město Stěpanakert 54 752
2 Askeran 15 777 Askeran
3 Hadrut 11 848 Hadrut
4 Martakert 19 122 Martakert
5 Martuni 20 227 Martuni
6 Šahumjan 3 004 Karvačar
7 Šuša 5 192 Šuša
8 Kašatach 10 613 Lačin
Arcach CELKEM 140 535 Stěpanakert

Cestování[editovat | editovat zdroj]

Cizincům, kteří navštíví okupovaná území bez předchozího souhlasu ázerbájdžánské vlády, bude zakázán vstup do země.[5] Ázerbájdžánská vláda rovněž udržuje a publikuje seznam cizinců, kteří tato území bez povolení navštívili.[6] Ke konci roku 2017 seznam obsahoval 699 osob, včetně 12 českých občanů, kteří Arcach navštívili od roku 2010.

Mezinárodní uznání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní uznání Republiky Arcach.

Republiku uznávají pouze země, které samy nebyly uznány mezinárodním společenstvím: Abcházie, Jižní Osetie a Podněstří. Kromě toho ji uznaly subnárodní entity, jako jsou některé členské státy USA či Austrálie nebo různá města ve světě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Территориальные потери Арцаха в результате второй Карабахской войны (статистика и карты) [online]. www.kavkaz-uzel.eu [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b Výsledky sčítání obyvatelstva v roce 2015, tabulka 1.1 Distribution of De facto and De jure Population (urban, rural) of NKR Administrative Units [online]. Statistický úřad republiky Arcach [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Russian Language To Get Official Status In Nagorno-Karabakh. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. BAROCHOVÁ, Anna. Na Kavkazu se šikují tanky, Náhornímu Karabachu hrozí další válka. iDNES.cz [online]. 2016-01-10 [cit. 2016-01-10]. Dostupné online. 
  5. Warning for the foreign nationals wishing to travel to the occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. (anglicky) 
  6. List of foreign citizens illegally visited occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-09. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]