Republika Arcach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Republika Arcach
Արցախի Հանրապետություն
Arcachi Hanrapetuthjun
 Náhorněkarabašská autonomní oblast
 Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
19912023/2024 Ázerbájdžánská republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Ազատ ու Անկախ Արցախ
(Azat u ankach Arcach)
Geografie
Mapa
Tmavě Arcach po podzimu 2020, světle nárokovaná území (7 rajónů + hlavní město[p 1])
Rozloha
3 170[1] km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
140 535 (44,3 obyv./km²) (2020[p 1][3])
150 932 (sčítání 2015)
Národnostní složení
95 % Arméni
Státní útvar
Samvel Šahramanjan (srpen–září 2023)
státní ministr
Artur Harutjunjan (září 2023)
Vznik
Zánik
27. září 2023 – podepsání dekretu o zániku všech institucí republiky prezidentem
1. ledna 2024 – rozpuštěním arcašských úřadů a institucí
Státní útvary a území
Předcházející
Náhorněkarabašská autonomní oblast Náhorněkarabašská autonomní oblast
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
Následující
Ázerbájdžánská republika Ázerbájdžánská republika

Republika Arcach (arménsky Արցախի Հանրապետություն, Arcachi Hanrapetuthjun), dříve Náhornokarabašská republika (arménsky Լեռնային Ղարաբաղ Հանրապետություն, Lernajin Gharabagh Hanrapetuthjun), zkráceným názvem Arcach, byl mezinárodně nikým neuznaný stát na území Náhorního Karabachu, tvořícího enklávu v Ázerbájdžánu, která byla obývaná převážně arménským obyvatelstvem. Od roku 1991 byl Arcach de facto nezávislý, ale vždy byl de iure považován za součást Ázerbájdžánu, který ho od té doby definoval jako separatistický. Uznán byl pouze státy s omezeným mezinárodním uznáním: Abcházií, Jižní Osetií a Podněstřím.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Poloha Republiky Arcach na mapě s Ázerbájdžánem[p 1]
Republika Arcach[p 1] s vyznačením původní Náhornokarabašské AO (hnědě), ázerbájdžánské rajóny pod správou Arcachu (žlutě), území Náhorního Karabachu (Šahumjanského rajónu a dalších) pod správou Ázerbájdžánu (červeně)

Stát ležel v Malém Kavkazu, na území mezinárodně uznávaném jako součást Ázerbájdžánu. Do roku 2020 přiléhaly hranice Arcachu k jihovýchodní hranici Arménie a severní hranici Íránu, poté však byl Arcach enklávou uvnitř Ázerbájdžánu. Republika se rozkládala na území Náhorního Karabachu (4 400 km²), na konci ji s Arménií spojoval pouze úzký Lačinský koridor kontrolovaný ruskou armádou. Malé cípy původního Náhorního Karabachu na severu kolem města Šahumjan a na jihovýchodě byly po válce v Náhorním Karabachu (podzim 2020) též pod kontrolou Ázerbájdžánu. Z původních cca 11 450 km², které byly před válkou pod kontrolou republiky Arcach, se její území zmenšilo na cca 3170 km².[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Náhorního Karabachu se stala předmětem sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v době, kdy obě země získaly nezávislost na Ruském impériu roku 1918. V roce 1923, pár let poté, kdy Sovětský svaz získal kontrolu nad touto oblastí, byla vytvořena Náhorněkarabašská autonomní oblast (NKAO) uvnitř Ázerbájdžánské SSR. V posledních letech vlády Sovětského svazu se oblast znovu stala zdrojem sporů mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které vyvrcholily v první karabašskou válku v letech 19881994. Ačkoliv bylo od 12. května 1994 podepsáno příměří, obě strany se navzájem v omezené míře vojensky napadaly i nadále.[4] Eskalace napětí vyústila na podzim 2020 do války v Náhorním Karabachu, v jejímž důsledku se výrazně zmenšilo území ovládané Arcachem.

Ve dnech 19. a 20. září roku 2023 provedla ázerbájdžánská armáda na území separatistické republiky bleskovou vojenskou operaci, jejímž cílem byla obnova svrchovanosti Ázerbájdžánu nad územím.[5] Ta vedla k rychlé kapitulaci Republiky Arcach, zástupci jejíhož vedení se v následujícím období v ázerbájdžánském městě Jevlachu snaží se zástupci vedení Ázerbájdžánské republiky dohodnout na podmínkách nového uspořádání na tomto území.[5] Dohody vedly k otevření humanitárního koridoru z Arménie a také k předpokladu amnestie pro vojáky Arcachu, kteří složili zbraně.[6] Dle výsledků rozhovorů s Ázerbájdžánem podepsal prezident Arcachu Samvel Šahramanjan dekret, kterým byly k 1. lednu 2024 rozpuštěny všechny arcašské úřady a instituce. K tomuto datu tato neuznaná republika také zanikla.[7]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

mapa Číslo Rajón Počet obyvatel (rok 2015)[p 1][3] Správní centrum
Rajóny republiky (před podzimem 2020) - Hlavní město Stěpanakert 54 752
2 Askeran 15 777 Askeran
3 Hadrut 11 848 Hadrut
4 Martakert 19 122 Martakert
5 Martuni 20 227 Martuni
6 Šahumjan 3 004 Karvačar
7 Šuša 5 192 Šuša
8 Kašatach 10 613 Lačin
Arcach CELKEM 140 535 Stěpanakert

Cestování[editovat | editovat zdroj]

Cizincům měl být zakázán vstup na území Ázerbájdžánu, pokud navštěvovali toto území bez předchozího souhlasu ázerbájdžánské vlády.[8] Ta rovněž udržovala a publikovala seznam cizinců, kteří tato území bez povolení navštívili.[9] Ke konci roku 2017 seznam obsahoval 699 osob, včetně 12 českých občanů, kteří Arcach navštívili od roku 2010.

Mezinárodní uznání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní uznání Republiky Arcach.

Republiku coby nezávislý stát uznávaly pouze země, které samy nebyly uznány mezinárodním společenstvím: Abcházie, Jižní Osetie a Podněstří. Kromě toho ji uznaly podstátní entity, jako jsou některé členské státy USA či Austrálie nebo různá města ve světě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Территориальные потери Арцаха в результате второй Карабахской войны (статистика и карты) [online]. www.kavkaz-uzel.eu [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Russian Language To Get Official Status In Nagorno-Karabakh. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Výsledky sčítání obyvatelstva v roce 2015, tabulka 1.1 Distribution of De facto and De jure Population (urban, rural) of NKR Administrative Units [online]. Statistický úřad republiky Arcach [cit. 2021-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-18. (anglicky) 
  4. BAROCHOVÁ, Anna. Na Kavkazu se šikují tanky, Náhornímu Karabachu hrozí další válka. iDNES.cz [online]. 2016-01-10 [cit. 2016-01-10]. Dostupné online. 
  5. a b KIRBY, Paul. Azerbaijan halts Karabakh offensive after ceasefire deal with Armenian separatists [online]. BBC, 21. září 2023 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. 
  6. Karabach se dohodl s Baku. Z Arménie může přijet humanitární konvoj Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-armenie-dohoda.A230922_123913_zahranicni_mgn [online]. iDNES.cz, 22. září 2023 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. 
  7. Karabašská republika přestane existovat. Neuznaný stát zrušil své instituce. iDNES.cz [online]. 28. září 2023 [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. 
  8. Warning for the foreign nationals wishing to travel to the occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. (anglicky) 
  9. List of foreign citizens illegally visited occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-09. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]