Republika Arcach
| Republika Arcach Արցախի Հանրապետություն Arcachi Hanrapetuthjun | |
|---|---|
 Stěpanakert, památník padlým v 2. sv. válce | |
| Hymna: Azat u ankach Arcach (Ազատ ու Անկախ Արցախ) | |
| Geografie | |
.svg) tmavě Arcach po podzimu 2020, světle nárokovaná území | |
| Hlavní město | Stěpanakert |
| Souřadnice | 39°52′ s. š., 46°43′ v. d. |
| Rozloha | 3 170[1] km² |
| Časové pásmo | UTM +4 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 140 535[p 1][2] |
| Jazyk | arménština, ruština[3] |
| Národnostní složení | Arméni 95% |
| Náboženství | arménská apoštolská církev |
| Správa regionu | |
| Druh celku | republika |
| Podřízené celky | 7 rajónů + hlavní město[p 1] |
| Vznik | 1991 |
| Prezident | Arajik Harutjunjan |
| Měna | Nagorno-Karabakh dram a Arménský dram |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +374 97 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Republika Arcach (arménsky Արցախի Հանրապետություն, Arcachi Hanrapetuthjun, dříve Náhornokarabašská republika, arménsky Լեռնային Ղարաբաղ Հանրապետություն, Lernajin Gharabagh Hanrapetuthjun), zkráceným názvem Arcach, je de facto nezávislá republika, ovšem de iure mezinárodně nikým neuznaná. Uznaná je pouze státy s omezeným mezinárodním uznáním: Abcházií, Jižní Osetií a Podněstřím.
Leží v Malém Kavkazu, na území mezinárodně uznávaném jako součást Ázerbájdžánu. Do roku 2020 přiléhaly hranice Arcachu k jihovýchodní hranici Arménie a severní hranici Íránu, v současnosti je však Arcach enklávou uvnitř Ázerbájdžánu. Republika se rozkládá se na území Náhorního Karabachu (4400 km²), s Arménií ji spojuje úzký Lačinský koridor kontrolovaný ruskou armádou. Malé cípy původního Náhorního Karabachu na severu kolem města Šahumjan a na jihovýchodě jsou po válce v Náhorním Karabachu (podzim 2020) též pod kontrolou Ázerbájdžánu. Z původních cca 11 450 km², které byly před válkou pod kontrolou republiky Arcach, se její území zmenšilo na cca 3170 km².[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Oblast Náhorního Karabachu se stala předmětem sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v době, kdy obě země získaly nezávislost na Ruském impériu roku 1918. V roce 1923, potom, co Sovětský svaz získal kontrolu nad touto oblastí, byla vytvořena Náhornokarabašská autonomní oblast (NKAO) uvnitř Ázerbájdžánské SSR. V posledních letech vlády Sovětského svazu se oblast znovu stala zdrojem sporů mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které vyvrcholily karabašskou válkou v letech 1988 až 1994. Ačkoliv je od 12. května 1994 podepsáno příměří, obě strany se navzájem v omezené míře vojensky napadají dosud.[4] Eskalace napětí vyústila na podzim 2020 do války v Náhorním Karabachu, v jejímž důsledku se výrazně zmenšilo území ovládané Arcachem.
Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]
| mapa | Číslo | Rajón | Počet obyvatel (rok 2015)[p 1][2] | Správní centrum |
|---|---|---|---|---|
|
- | Hlavní město Stěpanakert | 54 752 | – |
| 2 | Askeran | 15 777 | Askeran | |
| 3 | Hadrut | 11 848 | Hadrut | |
| 4 | Martakert | 19 122 | Martakert | |
| 5 | Martuni | 20 227 | Martuni | |
| 6 | Šahumjan | 3 004 | Karvačar | |
| 7 | Šuša | 5 192 | Šuša | |
| 8 | Kašatach | 10 613 | Lačin | |
| Arcach CELKEM | 140 535 | Stěpanakert |
Cestování[editovat | editovat zdroj]
Cizincům, kteří navštíví okupovaná území bez předchozího souhlasu ázerbájdžánské vlády, bude zakázán vstup do země.[5] Ázerbájdžánská vláda rovněž udržuje a publikuje seznam cizinců, kteří tato území bez povolení navštívili.[6] Ke konci roku 2017 seznam obsahoval 699 osob, včetně 12 českých občanů, kteří Arcach navštívili od roku 2010.
Mezinárodní uznání[editovat | editovat zdroj]
Republiku uznávají pouze země, které samy nebyly uznány mezinárodním společenstvím: Abcházie, Jižní Osetie a Podněstří. Kromě toho ji uznaly subnárodní entity, jako jsou některé členské státy USA či Austrálie nebo různá města ve světě.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Территориальные потери Арцаха в результате второй Карабахской войны (статистика и карты) [online]. www.kavkaz-uzel.eu [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b Výsledky sčítání obyvatelstva v roce 2015, tabulka 1.1 Distribution of De facto and De jure Population (urban, rural) of NKR Administrative Units [online]. Statistický úřad republiky Arcach [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russian Language To Get Official Status In Nagorno-Karabakh. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BAROCHOVÁ, Anna. Na Kavkazu se šikují tanky, Náhornímu Karabachu hrozí další válka. iDNES.cz [online]. 2016-01-10 [cit. 2016-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Warning for the foreign nationals wishing to travel to the occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. (anglicky)
- ↑ List of foreign citizens illegally visited occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-09. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Republika Arcach na Wikimedia Commons - (anglicky) (rusky) (arménsky) Stránky vlády Náhorněkarabašské republiky
- (anglicky) Stránky zastupitelstva Náhorněkarabašské republiky v USA
.svg)
.svg)
