Svaz Ruska a Běloruska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ruská poštovní známka k podpisu smlouvy

Svazový stát Ruska a Běloruska (rusky Союзное государство России и Беларуси, bělorusky Саюзная дзяржава Расіі і Беларусі), neoficiálně známý jako Svaz Ruska a Běloruska nebo Unie Ruska a Běloruska (rusky Союз России и Беларуси, bělorusky Саюз Расіі і Беларусі), někdy též neoficiálně Rusobelie (rusky Русобе́лия), je plánovaná nadnárodní konfederace Ruské federace a Běloruské republiky, která by měla tvořit společně organizovaný vojenský, politický, celní, ekonomický, měnový a kulturní prostor. Původní smlouvy uzavřel běloruský prezident Alexandr Lukašenko s ruským prezidentem Borisem Jelcinem v letech 1995-1999. Fakticky se uskutečnila spolupráce parlamentů, letectva a armády, vznikl malý rozpočet a dočasná celní unie. Zájem o vytvoření společného státu od té doby kolísal a od roku 2010 nedošlo k žádným pokrokům. Na archivované úvodní stránce Svazu jsou poslední informace z roku 2012, další stránky nejsou ani v archivu.[1]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Idea vzniku Svazového státu Ruska a Běloruska pochází od běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Od začátku roku 1994 podobnou myšlenku navrhoval prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev (tzv. Euroasijský svaz). Na rozdíl od prezidenta Jelcina jeho nástupce Vladimír Putin neprojevil zprvu velký zájem. Po ostrých sporech např. o cenu nafty a přechodné obchodní válce se na přelomu let 2007-2008 oba prezidenti několikrát setkali, ale k posílení společného státu nedošlo.

Už roku 2002 odmítl Lukašenko Putinův návrh, aby se Bělorusko stalo 90. provincií Ruské federace a zmínil i nepoměr velikostí: Rusko je 15krát větší a má 10krát více obyvatel, HDP na osobu je však v Bělorusku mírně vyšší. Roku 2009 přistoupilo Bělorusko - přes protesty Ruska - k Východnímu partnerství EU, stejně jako pět dalších států SNS a roku 2009 získalo úvěr asi 9 milionů EUR, Rusko naproti tomu zavedlo pro Bělorusko a Kazachstán výhodnější ceny nafty.

Zájemci[editovat | editovat zdroj]

Svaz Ruska a Běloruska, zeleně státy které projevily zájem přistoupit.
  • Flag of the Republic of Abkhazia.svg Abcházie měla po dobu parlamentních zasedání status pozorovatele.
  • Flag of Kazakhstan.svg Kazachstán - zájem vstoupit do Svazu Ruska a Běloruska po roce 2010 se zatím neuskutečnil
  • Flag of Kyrgyzstan.svg Kyrgyzstán - jeho vstup do Svazu Ruska a Běloruska nepřipadá v úvahu v žádném případě.
  • Flag of Moldova.svg Moldavsko - V roce 2001 sice moldavský prezident Vladimir Voronin po svém zvolení prezidentem oznámil, že plánuje vstoupit do Svazu Ruska a Běloruska. v roce 2005 však byly neúspěšné rozhovory ukončeny.
  • Flag of Transnistria (state).svg Podněstří - vstup Podněstří do Svazu Ruska a Běloruska sice podpořila dvě referenda, vzhledem k nejasnému právnímu vztahu k Moldavsku však k jednáním nedošlo.
  • Flag of Serbia.svg Srbsko - roku 1999 si prezident Jugoslávie Slobodan Miloševič přál, aby se Srbsko do Svazu připojilo jako pozorovatel. V roce 2007 náměstek předsedy Srbské radikální strany Tomislav Nikolič řekl, že chce aby Srbsko posilňovalo přátelské vztahy se Svazovým státem, aby se co nejdříve mohlo stát jeho členem. Mezitím se však Srbsko i Černá Hora naopak ucházejí o členství v EU.
  • Flag of South Ossetia.svg Jižní Osetie - společně s abcházským předsedou vlády projevil i jihoosetský předseda vlády zájem vstoupit do Svazu Ruska a Běloruska, prozatím má Jižní Osetie po dobu parlamentních zasedání status pozorovatele. Bělorusko žádnou z obou zemí neuznalo.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Svazový stát uvažoval o možné vlajce se dvěma hvězdami v levém horním rohu a o znaku s dvojhlavým orlem, k žádné dohodě však nedošlo. Totéž se týká společné měny,ústavy a ústavních činitelů. Jako generální tajemník působil v letech 2000-2011 ruský politik Vladimír Borodin.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Union of Russia and Belarus na anglické Wikipedii a Russisch-Weißrussische Union na německé Wikipedii.

  1. Portal of the Union State

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]