Válka v Náhorním Karabachu (2020)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o válce v roce 2020. O válce v letech 1988–1994 pojednává článek Válka o Náhorní Karabach.
Arménsko-ázerbájdžánské střety
konflikt: Konflikt o Náhorní Karabach
{{{alt}}}
trvání: 27. září 202010. listopad 2020
místo: Arménie, Ázerbájdžán, Republika Arcach
výsledek: faktické vítězství Ázerbájdžánu
  • Ázerbájdžán obsadil několik arcašských měst a mnoho vesnic na jihu a severu země
  • kolem 70 000 arcašských obyvatel opustilo domovy[1]
strany
ArménieArménie Arménie
ArcachArcach Arcach
ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán

podpora:
TureckoTurecko Turecko[2]
IzraelIzrael Izrael[3]

velitelé
Arménie Nikol Pašinjan
Arcach Arajik Harutjunjan
Ázerbájdžán Ilham Alijev

Ázerbájdžán Zakir Hasanov

síla
Arménie Arménská armáda:
51 tisíc mužů, 500 tanků, 500 bojových vozidel pěchoty, 35 proudových letounů[4]
Arcach Armáda Republiky Arcach:
21 tisíc mužů[4]
Ázerbájdžán Ázerbájdžánská armáda:
67 tisíc mužů, 665 tanků, 100 proudových letounů[4]
Sultan Murat Tümeni Flag.svg 2580 syrských žoldáků[5]
ztráty
dle arménských zdrojů:
Arménie 200 zraněných[6]
Arménie 1 Suchoj Su-25[7]
Arcach 1400 mrtvých a 120 raněných[8][9]
Arménie 2 mrtví civilisté[8][10]
Arcach 150 mrtvých civilistů[8]
dle ázerbájdžánských zdrojů:
ArménieArcach 2300 mrtvých, 130 tanků, 200 dělostřeleckých systémů, 25 protiletadlových systémů, 50 protitankových jednotek, 55 vojenských vozidel, 5 muničních skladů a 1 S-300[11]
dle dalších zdrojů:
ArménieArcach 79 T-72, 18 BMP-1 a BMP-2, 7 MT-LB, 4 houfnice D-20, 11 D-30, 1 D-1 a 1 KS-19, 4 samohybné houfnice 2S3 Akacija a 7 2S1 Gvozdika, 20 raketometů BM-21 Grad, 2 WM-80 a 1 TOS-1A, 5 minometů M-75 a 2 M-57, 3 protiletadlové systémy 9K35 Strela-10, 10 9K33 Osa a 1 S-300PS, 1 systém radioelektronického boje Repellent-1, 143 nákladních vozů, 1 Suchoj Su-25K[12]
dle ázerbájdžánských zdrojů:
Ázerbájdžán 1 vrtulník[10]
19 mrtvých a 55 raněných civilistů[8][13]
dle arménských zdrojů:
Ázerbájdžán 6300 mužů, 566 obrněných vozidel, 1 raketomet BM-30 Smerč, 22 letadel, 16 vrtulníků, 195 dronů[14]
dle dalších zdrojů:
Ázerbájdžán 2 T-90, 19 T-72, 11 BMP-1, BMP-2 a BMP-3, 4 BTR-82A, 10 nákladních vozů, 5 Antonovy An-2, 1 Mi-8, 13 dronů[12]
Sultan Murat Tümeni Flag.svg 293 syrských žoldáků[15]

Válka v Náhorním Karabachu (arménsky երկրորդ արցախյան պատերազմ, ázerbájdžánsky Dağlıq Qarabağ münaqişəsi) byl vojenský konflikt mezi Arménskou republikou, respektive mezinárodně neuznanou Republikou ArcachÁzerbájdžánskou republikou, vojensky podporovanou Tureckou republikou, který trval od září do listopadu 2020.

Válka byla součástí několika desetiletí trvajícího sporu o území Náhorního Karabachu, které leží mezi Arménií a Ázerbajdžánem. Tato oblast leží na území Ázerbájdžánu, obývaji ho však z 99 % Arméni (stav k 2005),[16] což také vedlo roku 1991 k vyhlášení republiky nezávislé na Ázebájdžánu, která ovšem nedosáhla světového uznání. Spory o toto území od té doby více či méně eskalují ve vojenské střety, přičemž naposledy probíhaly boje mezi oběma zeměmi v červenci 2020.

Konflikt byl nejkrvavějším vzájemným střetnutím od první války o Náhorní Karabach a ukončila jej až mírová smlouva mezi prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem, předsedou vlády Arménie Nikolem Pašinjanem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem z listopadu 2020. Podle ní si obě strany ponechaly kontrolu právě ovládaných území – Arménie si podržela kontrolu nad většinou Náhorního Karabachu a Ázerbájdžán získal přístup do nachičevanské exklávy – a v pozemním koridoru mezi Arménií a oblastí Náhorního Karabachu začaly působit mírové síly ruské armády.

Označování konfliktu stranami[editovat | editovat zdroj]

Obě dvě strany konfliktu, arménská i ázerbájdžánská, pojmenovávají střetnutí odlišně a tendečně ve smyslu svého úhlu pohledu.[17] Arménská strana konflikt označuje jako Arménsko-ázerbájdžánskou válku (arménsky Հայ-ադրբեջանական պատերազմ) či jako Druhou Arcašskou válku (arménsky երկրորդ արցախյան պատերազմ).[18] Objevují se i označení Ázerbájdžánská agrese (ադրբեջանական ագրեսիա)[19] nebo Ázerbájdžánsko-turecká agrese (ադրբեջանա-թուրքական ագրեսիա).[20] V Ázerbájdžánu, například ústy prezidenta Ilhama Alijeva, se označuje konflikt jako Druhá válka o Náhorní Karabach (ázerbájdžánsky Qarabağ müharibəsi),[21] popřípadě jako Operace k vynucení míru v Arménii (ázerbájdžánsky Ermənistanı sülhə məcburetmə əməliyyatı).[22] Oficiálně je pak vojenská akce v ázerbájdžánských médiích prezentována jako protiútočná operace (Əks-hücum əməliyyatı).[23][24]

Průběh války[editovat | editovat zdroj]

Vypuknutí bojů[editovat | editovat zdroj]

Nový konflikt se rozhořel ráno v neděli 27. září 2020 na linii dotyku, tedy na necelých 200 kilometrů dlouhé hranici dělící Arcachskou obrannou armáduozbrojenými silami Ázerbájdžánu. Tato linie byla definována Biškeckým protokolem, který ukončil roku 1994 první velký ozbrojený konflikt mezi oběma stranami. Hned první den konfliktu Arménie a Republika Arcach vyhlásily stanné právo a všeobecnou mobilizaci, stanné právo a zákaz vycházení[18] v některých částech země vyhlásila i ázerbájdžánská strana[10][25] a 28. září následovalo v Ázerbájdžánu i vyhlášení částečné mobilizace.[26] Obě strany se vzájemně obvinily z rozpoutání konfliktu.[27]

Válka se vyznačovala použitím bezpilotních letounů, moderních sledovacích zařízení a balistických raket dlouhého doletu. Obě dvě strany konfliktu v uplynulých letech značně zmodernizovaly své bojové arzenály.[28] S touto válkou je spojeno i propagandistické využívání sociálních platforem oficiálními místy obou válčících stran.[29] Existují náznaky, že některé útoky Ázerbájdžánu vědomě mířily na civilní objekty.[30]

V konfliktu se výrazně angažovala Turecká republika, která aktivně podporovala ázerbájdžánskou stranu a podle arménských zdrojů umožnila i bojové angažmá džihádistických žoldnéřů z oblastí Sýrie nepodléhajících tamní vládě.[31][32] Zapojení žoldnéřů ázerbájdžánská strana popírala.[32] Naproti tomu tradiční spojenec Arménie, Ruská federace, oficiálně do konfliktu aktivně nezasahovala.[33][34] Kromě Turecka proklamovali oficiální podporu Ázerbájdžánu i představitelé Afghánistánu,[35] Pákistánu,[36] Ukrajiny[37] a mezinárodně neuznané Severokyperské turecké republiky.[38]

Mnoho oficiálních představitelů, včetně ministra zahraničních věcí České republiky Tomáše Petříčka vyzvalo válčící strany k ukončení konfliktu.[39] Také Rada bezpečnosti OSN odsoudila boje a vyzvala znepřátelené strany k bezodkladným jednáním,[40] čímž potvrdila výzvu generálního tajemníka Antónia Guterrese vydanou již v první den nově vypuknuvších bojů.[41] Česká pobočka organizace Amnesty International spolu s dalšími neziskovými organizacemi v reakci na vypuknutí bojů vyzvala českého ministra zahraničí k zastavení vývozu zbraní a vojenského materiálu z České republiky do Turecka a prošetření výskytu vojenské techniky českého původu ve výzbroji ázerbájdžánské armády.[42]

Ázerbájdžánský postup a neúspěšná příměří[editovat | editovat zdroj]

Hned 28. září obě strany nasadily těžké dělostřelectvo a hlásily první územní zisky.[43] O den později nahlásilo arménské ministerstvo obrany ztrátu svého letounu Suchoj Su-25, který podle jejich informací měl být sestřelen nad arménským územím tureckou stíhačkou General Dynamics F-16 Fighting Falcon operující z ázerbájdžánského letiště. Turecko i Ázerbájdžán tuto informaci popřely.[7][44]

Dle britského deníku The Guardian přepravilo Turecko do Ázerbájdžánu na 2100 syrských protureckých opozičních bojovníků z divizí Sultán Murad, Sulejmán Šáh a Al Hamza. Byla jim údajně nabídnuta suma 10 tisíc tureckých lir denního žoldu.[5]

Dne 3. října oznámil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev dobytí Madagizu a dalších sedmi vesnic ázerbájdžánskými silami.[8] Dne 9. října bylo za zprostředkování Ruska dohodnuto zastavení palby a výměna zajatců a těl zabitých vojáků, a to od 12 hodin následujícího dne.[45]

Dne 26. října v 8:00 místního času (5:00 SEČ) začalo platit humanitární příměří dohodnuté mezi Arménií a Ázerbájdžánem za mediace ministra zahraničí USA Mikea Pompea a jeho náměstka Stephena Bieguna. Bylo také oznámeno zasedání Minské skupiny, které by mělo proběhnout 29. října 2020 v Ženevě.[46] Již několik hodin po začátku platnosti se však boje znovu rozhořely a obě znepřátelené strany se navzájem obviňují z porušení domluveného příměří.[47]

Závěr války[editovat | editovat zdroj]

Ilham Alijev oznámil v televizním vysílání dne 8. listopadu 2020 dobytí Šuši, druhého největšího města Náhorního Karabachu. Arménie dobytí popřela.[48][49] O den později Republika Arcach připustila ztrátu kontroly nad městem.[50] Ázerbajdžánské ozbrojené síly sestřelily 9. listopadu ruský vrtulník Mi-24. Ministerstvo zahraničí Ázerbajdžánu označilo sestřel, při kterém zahynuli dva letci a třetí byl zraněn, za náhodný, vyjádřilo politování a projevilo ochotu zaplatit Ruské federaci odškodnění.[51]

Poté, co ázerbájdžánské síly dobyly Šušu, druhé největší sídlo Náhorního Karabachu, ruský prezident Vladimir Putin 10. listopadu oznámil, že Arménie a Ázerbajdžán dosáhli ukončení bojů a na dodržování příměří budou dohlížet ruští pozorovatelé. Podle mírové dohody prezidenta Ázerbájdžánu Ilhama Alijeva, předsedy vlády Arménie Nikoly Pašinjana a ruského prezidenta Putina boje v oblasti skončily 10. listopadu 2020 v 00:00 moskevského času.[52][53] Prezident mezinárodně neuznané Republiky Arcach Arajik Harutjunjan se zastavením nepřátelských akcí rovněž souhlasil.[54] V Jerevanu, hlavním městě Arménie, propukly protesty proti podepsání této dohody.[55][56][57][58] Rusko začalo prakticky okamžitě rozmisťovat své vojáky podél Lačinského koridoru a v dalších nárazníkových zónách kolem Karabachu;[59] v oblasti má nakonec operovat kontingent složený z 1 960 vojáků, 90 obrněných transportérů, 380 aut a speciální techniky.[60]

Podle dohody si válčící strany ponechaly kontrolu území, která právě ovládají. Arménie zároveň souhlasila s předáním obsazených území v okolí Náhorního Karabachu pod ázerbájdžánskou kontrolu, k předání došlo během následujícího měsíce. Mírové uspořádání předpokládá, že si Arménie podrží kontrolu nad většinou Náhorního Karabachu a Ázerbájdžán získá přístup do nachičevanské exklávy, hraničící s Tureckem a Íránem. Pozemní koridor mezi Arménií a oblastí Náhorního Karabachu budou po dobu nejméně pěti let chránit ruské mírové síly v počtu dvou tisíc vojáků.[61]

Hned 12. prosince 2020 však ruské mírové jednotky zaznamenaly porušení dohodnutého příměří. Arménské ministerstvo obrany z ofenzivy obvinilo Ázerbájdžán.[62]

Důsledky[editovat | editovat zdroj]

Na počátku prosince 2020 ázerbájdžánské ministerstvo obrany oznámilo, že během bojů padlo 2 783 ázerbájdžánských vojáků, 1 245 raněných vojáků bylo hospitalizováno a více než 100 je nezvěstných. Dříve Ázerbájdžán uvedl, že zahynulo 94 civilních obyvatel a přes 400 jich bylo zraněno. Arménské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že padlo 4 005 arménských vojáků a zahynulo 50 civilistů.[63]

V důsledku uzavřené mírové dohody musela Arménie odevzdat Ázerbájdžánu tři okresy v Náhorním Karabachu: Kelbadžar, AğdamLačin. K předání všech okresů došlo postupně koncem listopadu 2020. Odevzdání okresů předcházel rozsáhlý exodus arménského obyvatelstva, v některých případech provázen závěrečným vypalováním vlastních domů. Kromě toho zůstalo přibližně 30 až 35 procent rozlohy okresů zaminováno a skoro celé navrácené území je poseto nevybuchlou municí, takže pohyb je zde nebezpečný; vyčištění oblasti může podle odhadů trvat asi deset let.[64]

Z původních cca 11 450 km², které byly před válkou pod kontrolou Republiky Arcach, se její území zmenšilo na cca 3170 km².[65] Zbývajících 8280 km² připadlo Ázerbájdžánu.

Mezinárodní reakce[editovat | editovat zdroj]

  • ČeskoČesko ČeskoMinistr zahraničních věcí Tomáš Petříček apeloval na obě strany, aby ukončily boje. Česko bude chtít pokračovat ve vyjednávání.[66][39]
  • Evropská unieEvropská unie Evropská unie vyjádřila znepokojení nad situací a předseda Evropské rady Charles Michel vyzval znesvářené strany k okamžitému zahájení jednání.[27]
  • FrancieFrancie Francie zdůraznila potřebu dialogu a ukončení vojenských akcí.[27] Posléze odsoudila Turecko za vyslání syrských bojovníků do boje po boku ázerbájdžánských sil a za pokus o narušení mírového úsilí v této oblasti.[8] Ázerbájdžánští úředníci zase obvinili Francii ze skryté podpory Arménii.
  • GruzieGruzie Gruzie dne 3. října pozastavila vydávání povolení k přepravě vojenského materiálu skrze svoje území do Arménie či Ázerbájdžánu.[67]
  • IzraelIzrael Izrael – Izraelský prezident Reuven Rivlin vyjádřil zármutek nad obnovením násilí a ztrátami na životech. Rovněž uvedl, že Izrael má zájem podpořit vztahy s Arménií a je připraven nabídnout humanitární pomoc. Izraelský ministr obrany Binjamin Ganc obvinil Turecko z narušení mírového úsilí v regionu a vyzval k mezinárodnímu tlaku na Turecko, aby odrazovalo od „přímého terorismu“.[68]
  • MaďarskoMaďarsko Maďarsko uvedlo, že podporuje územní celistvost Ázerbájdžánu, a dodalo, že podporuje snižování napětí mezi zeměmi.[69]
  • RuskoRusko Rusko vyzvalo k okamžitému zastavení bojů a nastolení příměří.[70]
  • Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké – Dne 27. září 2020 prezident USA Donald Trump uvedl, že jeho administrativa se na konflikt „dívá velmi silně“ a podporují zastavení bojů.[71] Bývalý viceprezident Joe Biden požadoval, aby Turecko zůstalo mimo konflikt v Náhorním Karabachu.[72] V dopise americkému ministru zahraničí Mikeovi Pompeovi a dalším lidem, aby Trumpova administrativa okamžitě pozastavila americkou vojenskou pomoc Ázerbajdžánu. Eliot Engel, předseda Sněmovního výboru pro zahraniční věci, označil vliv aktérů třetích stran, jako je Turecko, za „znepokojující“. Dne 15. října 2020 Pompeo vyzval obě strany, aby respektovaly humanitární příměří.
  • TureckoTurecko Turecko proklamovalo svou podporu Ázerbájdžánu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan prohlásil, že „Arménie je největší hrozbou míru v oblasti“ a vyzval svět k podpoře Ázerbájdžánu.[70]
  • VatikánVatikán Vatikán – Papež František vyzval k ukončení násilí.[27]

Česko–ázerbájdžánské vztahy[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí války vyvstaly obavy, že by konflikt mohl mít dopad i na Česko, které dováží více než 30 procent svých dodávek ropy z Ázerbájdžánu.[73]

České zbrojařské firmy prodávají zbraně do Ázebajdžánu, přestože na tuto zemi je od roku 1992 uvaleno zbrojní embargo OBSE, a také do Turecka, které ve válce o Náhorní Karabach otevřeně podporovalo Ázerbájdžán. V říjnu 2020 české ministerstvo zahraničí odmítlo možnost, že by na Ázerbájdžán byly uvaleny sankce kvůli použití zakázaných kazetových bomb.[74]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Moscow Hosts Armenia, Azerbaijan Truce Talks as Fighting Rages. The Defense Post [online]. 2020-10-09 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Česko zrušilo embargo na vývoz zbraní do Turecka, které podporuje Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu. Novinky.cz [online]. 2020-10-15 [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. 
  3. As Nagorno-Karabakh conflict expands, Israel-Azerbaijan arms trade thrives. Haaretz.com [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c No Rapid Victory in Sight for Caucasus Rivals in Karabakh. The Defense Post [online]. 2020-10-02 [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b MCKERNAN, Bethan. Syrian recruit describes role of foreign fighters in Nagorno-Karabakh. The Guardian [online]. 2020-10-02 [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  6. Armenian, Azeri forces exchange fire again, Karabakh says 15 more soldiers killed. Reuters.com [online]. 2020-09-28 [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Turkey denies shooting down Armenian SU-25 warplane. Daily Sabah [online]. 2020-09-29 [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d e f BAGIROVA, Nvard Hovhannisyan, Nailia. Azerbaijan claims advances in Karabakh, Armenia vows historic struggle. Reuters [online]. 2020-10-04 [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Azerbaijan suffers nearly 830 losses in manpower amid attack on Artsakh. armenpress.am [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c Armenia and Azerbaijan fight over disputed Nagorno-Karabakh. BBC News [online]. 2020-09-27 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Armenia Not Ready for Russia-Mediated Peace Talks With Azerbaijan: PM. The Defense Post [online]. 2020-09-30 [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b MITZER, Stijn; JANOVSKY, Jakub. The Fight For Nagorno-Karabakh: Documenting Losses on The Sides Of Armenia and Azerbaijan [online]. Oryx [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. В Баку сообщили о 16 погибших мирных гражданах в Карабахе. Газета.ru [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné online. (rusky) 
  14. Armenia MOD spokesperson presents Azerbaijan losses to this day. news.am [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. MCKERNAN, Bethan; SAFI, Michael. Nagorno-Karabakh: at least three Syrian fighters killed. The Guardian [online]. 2020-09-30 [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  16. De Jure Population (Urban, Rural) by Age and Ethnicity [online]. [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Nagorno-Karabakh conflict: Shelling, suffering and propaganda [online]. Al-Džazíra, 2020-10-10 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. a b Արցախյան պատերազմի գլխավոր դերակատարների վերլուծություն [online]. aravot.am, 2020-10-06 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (arménsky) 
  19. ‘Azerbaijani aggression has been pre-planned’ – Armenian FM sends letter to UN Secretary- General [online]. Armenpress, 2020-09-29 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Protest in front of the White House against the Azerbaijani-Turkish aggression [online]. Arménská veřejnoprávní televize, 2020-10-09 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Prezident İlham Əliyevin rəhbərliyi ilə Müdafiə Nazirliyinin Mərkəzi Komanda Məntəqəsində operativ müşavirə keçirilib [online]. apa.az, 2020-10-25 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  22. İSKƏNDƏRLI, Ramil. Ermənistanı ədalətli sülhə məcburetmə əməliyyatı tam legitimdir [online]. sia.az, 2020-10-02 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  23. Azərbaycan Ordusunun əks-hücum əməliyyatı işğala son qoyacaq! [online]. ikisahil.az, 2020-09-29 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  24. Prezident: "Əks-hücum əməliyyatı başlanan kimi göstəriş verdim ki, mülki əhaliyə qarşı heç bir addım atılmamalıdır" [online]. report.az, 2020-09-30 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  25. Nagorno-Karabakh announces martial law and total mobilization [online]. Reuters, 2020-09-27 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Azerbaijan declares partial military mobilization, six Azeri civilians killed [online]. Al-Arabíja, 2020-09-28 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. a b c d Na hranici Arménie a Ázerbájdžánu se střílelo. V Náhorním Karabachu mobilizují. iDNES.cz [online]. MAFRA. Dostupné online. 
  28. GATOPOULOS, Alex. The Nagorno-Karabakh conflict is ushering in a new age of warfare [online]. Al-Džazíra, 2020-10-11 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. GATOPOULOS, Alex. The Nagorno-Karabakh conflict is ushering in a new age of warfare [online]. Al-Džazíra, 2020-10-11 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. DORAZÍN, Martin. Vybombardované a spálené domy, krátery po bombách. V Náhorním Karabachu počítají ztráty. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-11-24 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  31. MCKERNAN, Bethan. Syrian rebel fighters prepare to deploy to Azerbaijan in sign of Turkey’s ambition [online]. The Guardian, 2020-09-28 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. a b CZDEFENCE. Žoldáci ve válce o Karabach: Fake news nebo realita?. www.czdefence.cz [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. (česky) 
  33. POPESCU, Nicu. A captive ally: Why Russia isn't rushing to Armenia's aid [online]. European Council on Foreign Relations, 2020-10-08 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. CUTLER, Robert M. Without Russian Aid to Armenia, Azerbaijan Has the Upper Hand in Nagorno-Karabakh [online]. Foreign Policy, 2020-10-09 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. Əfqanıstandan Azərbaycana növbəti dəstək [online]. yenisabah.az, 2020-10-06 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  36. ISLAMUDDIN, Sajid. Pakistan armed forces throw weight behind Azerbaijan [online]. Anadolu Ajansı, 2020-10-10 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. Ukraynadan Azərbaycana tam dəstək [online]. azerbaycan24.com, 2020-09-30 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  38. KKTC'den Azerbaycan'a destek [online]. ulusal.com.tr, 2020-10-05 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (turecky) 
  39. a b Boje v Náhorním Karabachu musí skončit, prohlásil Putin. Mrtvých dál přibývá. Aktuálně.cz [online]. 2020-10-07 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (česky) 
  40. UN Security Council calls for immediate end to fighting in Nagorno-Karabakh [online]. france24.com, 2020-09-30 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. Statement attributable to the Spokesman for the Secretary-General on the Nagorno-Karabakh conflict [online]. OSN, 2020-09-27 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Vyzýváme ministra Petříčka: Zastavte vývoz českých zbraní do Turecka, mohou končit v Náhorním Karabachu [online]. Amnesty International, 2020-10-21 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (česky) 
  43. V Náhorním Karabachu dál zuří boje, Arménie a Ázerbájdžán se ostřelují. iDNES.cz [online]. MAFRA. Dostupné online. 
  44. Armenia publishes photos of wreckage it says is SU-25 warplane shot down by Turkish F-16 jet. Reuters.com [online]. 2020-10-01 [cit. 2020-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. Nagorno-Karabakh: Armenia and Azerbaijan agree to ceasefire. The Guardian [online]. 2020-10-10 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  46. Dohodnuté příměří v Náhorním Karabachu má napotřetí vejít v platnost, od pondělního rána [online]. irozhlas.cz, 2020-10-25 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (česky) 
  47. Uplynulo jen pár hodin a v Karabachu se opět válčí. Z porušení příměří se obviňují obě strany [online]. ČT24, 2020-10-26 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (česky) 
  48. Ázerbájdžán oznámil, že dobyl druhé největší město Náhorního Karabachu. Arménie vítězství popírá. ct24.ceskatelevize.cz [online]. 2020-11-08. Dostupné online. 
  49. Azerbaijan says it seized Nagorno-Karabakh’s 2nd-largest city. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. Náhorní Karabach připustil ztrátu města Šuša. Ázerbájdžánské jednotky postupují dál. ČT24 [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  51. TARASENKO, Darja. Азербайджан признался, что случайно сбил российский вертолет над Арменией. gazeta.ru [online]. 2020-11-09 [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (rusky) 
  52. Путин выступил с заявлением о прекращении огня в Карабахе [online]. 9 November 2020 [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (rusky) 
  53. Пашинян заявил о прекращении боевых действий в Карабахе [online]. 9 November 2020 [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (rusky) 
  54. Президент непризнанной НКР дал согласие закончить войну [online]. 9 November 2020 [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (rusky) 
  55. Válka o Náhorní Karabach je u konce, oznámil arménský premiér. Dohodu označil za ‚bolestivou‘. iROZHLAS [online]. 2020-11-09 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. 
  56. Arménie a Ázerbájdžán ukončí válku o Karabach. Mír bude hlídat Rusko. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-11-10 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. 
  57. Armenia, Azerbaijan and Russia sign Nagorno-Karabakh peace deal. BBC News. 2020-11-10. Dostupné online [cit. 2020-11-10]. (anglicky) 
  58. BAGIROVA, Andrew Osborn, Nvard Hovhannisyan, Nailia. Russia deploys troops to Nagorno-Karabakh after ceasefire deal announced. Reuters. 2020-11-10. Dostupné online [cit. 2020-11-10]. (anglicky) 
  59. DORAZÍN, Martin. Rusko rozmisťuje své síly v Náhorním Karabachu. Mají oddělit znepřátelené strany konfliktu. iROZHLAS [online]. 2020-11-12 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  60. Rusko posílá do Karabachu vojáky se zkušeností z Donbasu, píší na Ukrajině. Seznam Zprávy [online]. 2020-11-11 [cit. 2020-12-03]. [Rusko posílá do Karabachu vojáky se zkušeností z Donbasu, píší na Ukrajině Dostupné online]. 
  61. Deal Struck to End Nagorno-Karabakh War. The Moscow Times [online]. 2020-11-10 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. Ázerbájdžán měsíc po příměří zahájil ofenzivu v Náhorním Karabachu, tvrdí Arménie. www.novinky.cz [online]. 2020-12-12 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  63. Ázerbájdžán oznámil počet padlých v Náhorním Karabachu. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-12-03 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  64. Arménie odevzdala Ázerbájdžánu poslední ze tří okresů v Karabachu. ČT24.cz [online]. 2020-11-30 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  65. Территориальные потери Арцаха в результате второй Карабахской войны (статистика и карты) [online]. www.kavkaz-uzel.eu [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (rusky) 
  66. https://twitter.com/TPetricek/status/1310251748339089408?s=19
  67. Georgia bans shipment of military cargo to Armenia, Azerbaijan. news.am [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. Azerbaijan-Armenia war: Saudi Arabia calls for boycott of Turkish goods, Israel urges NATO action against Turkey. News24 English [online]. 2020-10-06 [cit. 2020-10-09]. Dostupné online. 
  69. Hungary Today [online]. 2020-10-01 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. a b HOVHANNISYAN, Nvard; BAGIROVA, Nailia. At least 16 dead in clashes between Armenia and Azerbaijan. Reuters.com [online]. 2020-09-27 [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. STAFF, Reuters. Trump says U.S. will seek to stop violence between Armenia, Azerbaijan. Reuters. 2020-09-27. Dostupné online [cit. 2020-10-24]. (anglicky) 
  72. VELLA, Lauren. Biden says Turkey must stay out of Azerbaijan-Armenia conflict. TheHill [online]. 2020-09-29 [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. Baku–Terst–Kralupy. Týdeník Hrot [online]. 23. října 2020. Dostupné online. 
  74. Česko zrušilo embargo na vývoz zbraní do Turecka, které podporuje Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu. Novinky.cz [online]. 15. října 2020. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]