Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Hnězdno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Hnězdno)
Hnězdenská katedrála
Místo
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodsví Velkopolské vojvodství
Obec Hnězdno
Souřadnice
Základní informace
Církev polská římskokatolická
Provincie Hnězdenská církevní provincie
Diecéze arcidiecéze hnězdenská
Status Basilica minor
Datum posvěcení 1931
Světitel Pius XI.
Architektonický popis
Výstavba 1342 - 15. století
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha (polsky Bazylika prymasowska Wniebowzięcia Najświętszej Maryi Panny w Gnieźnie) je pozdně gotický katedrální kostel v polském Hnězdně. Kostel je však staršího založení a je spojen s korunovacemi polských králů a uložením ostatků svatého Vojtěcha.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hnězdenské dveře s reliéfy

Na místě existovala svatyně již v 10. století a v roce 997 zde byla pohřbena Doubravka Přemyslovna, česká vdova po prvním historickém polském knížeti Měškovi I. Jeho syn Boleslav Chrabrý získal z pohanského Pruska ostatky svatého Vojtěcha a pohřbil je v kostele. Následně bylo ve Hnězdně roku 1000 se souhlasem císaře Oty III. zřízeno arcibiskupství.

Český kníže Břetislav I. se roku 1038 vypravil na vojenskou výpravu do Hnězdna, kostel vyplenil a odvezl Vojtěchovy ostatky do Prahy, kde byly uloženy do rotundy svatého Víta. Kostel byl pak přestavěn v románském stylu a 1064 vysvěcen.

V kostele byli korunováni polští králové: Boleslav Chrabrý (1025), Měšek II. Lambert (1025), Boleslav II. Smělý (1076), Přemysl II. Velkopolský a český Václav II. (1300).

Kostel byl nově postaven ve stylu gotiky ve 14. a na začátku 15. století. Po požárech v 17. a 18. století byl interiér upravován v raně barokním stylu a klasicistně s prvky pozdního baroka.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o trojlodní katedrálu s dvojicí věží v západním průčelí. Uprostřed chrámu se nachází velký zlacený baldachýn a pod ním bohatě zdobená stříbrná barokní relikviářová thumba svatého Vojtěcha.

Významnou památkou jsou bronzové románské dveře s cyklem reliéfů s výjevy ze života sv. Vojtěcha. Byly vytvořeny kolem roku 1175 a jsou jedinečnou památkou svého druhu ve střední Evropě.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]