Lžidimitrij I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lžidimitrij I.
Ruský car
Portrét
Doba vlády16051606
Úplné jménoJurij Bogdanovič Otrepjev (?)
Narození16. století
Moskva
Úmrtí27. května 1606
Moskva
PředchůdceFjodor II. Borisovič
NástupceVasilij IV. Ivanovič Šujskij
ManželkaMarina Mniszková
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zikmund III. Vasa smeká před Lžidimitrijem I.; obraz Nikolaje Něvreva z roku 1874
Lžidimitrij I. několik minut před svou smrtí; obraz Carla Weniga z roku 1879

Lžidimitrij I. (asi po 1575 – 17. květnajul./ 27. května 1606greg.[1]), známý také pod mnišským jménem Grigorij, vládl jako ruský car v letech 16051606. Některé zdroje jej ztotožňují s chudým venkovským šlechticem Jurijem Bogdanovičem Otrepjevem.[1]

Udává se, že v mládí sloužil bojarskému rodu Romanovců, pak vstoupil do kláštera. V roce 1602 se objevil na rodovém panství jednoho z největších polských feudálů – knížete Wiśniowieckého. Nějaký čas u knížete žil jako sluha, pak ho ale Wiśniowiečtí začal připravovat na úlohu ruského cara. Na rusko-polském pohraničí se začaly šířit pověsti, že v domě knížete Wiśniowieckého žije zázrakem se zachránivší syn Ivana IV. (Skutečný carevič si za nevyjasněných okolností probodl hrdlo. Údajně se tak stalo při epileptickém záchvatu.[2])

Wiśniowiečtí předvedli samozvance před polského krále Zikmunda III. Vasu, kde vysvětlil, že je carevič Dimitrij, jak se mu podařilo přežít a kde se skrýval pod cizí identitou.

Zikmund III. Vasa uznal jeho nároky výměnou za slib předání některých ruských území (zvláště Smolenska, Novgorodu a Pskova).[3] Vojensky pak Lžidimitrije vedle polského krále podpořil především sandoměřský vévoda Jiří Mnišek. Písemně se Lžidimitrij také zavázal římskému papeži, že na ruském území zavede katolictví. Lžidimitrijovi pomohlo, že car Boris Godunov náhle zemřel 23. dubna 1605. Godunovova syna Fjodora Lžidimitrijovi přívrženci záhy zavraždili a 11. července 1605 korunovali Lžidimitrije ruským carem jako Dmitrije II. (v dějinách je znám jako Lžidimitrij I.)

Lžidimitrij I. učinil za svého vládnutí několik problematických rozhodnutí. Především jmenoval ruskými ministry polské šlechtice. Nakonec bojarům došla trpělivost po Lžidimitrijově sňatku s Marinou Mniszkovou, kterou Rusové nesnášeli. Proti Lžidimitrijovi vzniklo spiknutí, v jehož čele stál budoucí car Vasilij Šujskij. Dne 27. května 1606[1] přišli spiklenci do Kremlu s cílem Lžidimitrije zabít. Lžidimitrij se snažil utéct, při útěku si však zlomil nohu. Spiklenci ho dohnali a zavraždili.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Назаров, В. Д. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2022-07-11]. Heslo ЛЖЕДМИ́ТРИЙ I. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-07-11. (rusky) 
  2. KOLEKTIV AUTORŮ. Slavní ruští vojevůdci. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1955. 264 s. Kapitola Ruský stát na konci 16. a na začátku 17. století, s. 60. 
  3. VYDRA, Zbyněk, a kol. Dějiny Ruska. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 499 s. ISBN 9788074223242. OCLC 1000501215 S. 88. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]