Carevič Dimitrij
| Svatý Dimitrij Ivanovič Ugličský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19.jul. / 29. října 1582greg. Moskva |
| Úmrtí | 15.jul. / 25. května 1591greg. (ve věku 8 let) Uglič |
| Místo pohřbení | Archandělský chrám v Moskvě |
| Občanství | Ruské carství |
| Povolání | politik |
| Nábož. vyznání | pravoslaví |
| Rodiče | Ivan IV. Hrozný a Marie Fjodorovna Nagá |
| Rod | Rurikovci |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Carevič Dimitrij Ivanovič (19. říjnajul./ 29. října 1582greg., Moskva – 15. květnajul./ 25. května 1591greg., Uglič)[1] byl syn cara Ivana Hrozného.
Život
[editovat | editovat zdroj]Když se po smrti jejich otce stal carem jeho bratr Fjodor I. Ivanovič, byl Dimitrij se svou matkou poslán do Ugliče, kde zůstal sedm let, načež zde zahynul za dosud nevyjasněných okolností ranou nožem do hrdla. Jeho matka následně obvinila z vraždy Michala Biťagovského, jeho syna Danilu a Nikitu Kačalova, kteří jí měli údajně vykonat z tajného rozkazu Borise Godunova. Ti byli bezprostředně poté rozsápáni rozlíceným davem.[2]
Brzy po smrti Dimitrije přijela do Ugliče zvláštní vyšetřovací komise v čele s knížetem Vasilijem Šujským, která nakonec rozhodla, že smrt byla způsobena nešťastnou náhodou: carevič si podle komise zranění přivodil sám při hře s nožem, když ho stihl epileptický záchvat. Podezření, že si vraždu objednal Boris Godunov, však trvá dodnes.
Pravoslavná církev prohlásila Dimitrije za svatého a ctí jeho památku 15. května jako svatého strastotěrpce. Jeho tělesné ostatky spočívají v chrámu svatého Michala v Moskvě, kam byly z Ugliče přeneseny roku 1606.
Když smrtí cara Fjodora I. vymřela roku 1597 v Rusku dynastie Rurikovců, objevilo se několik samozvanců, kteří o sobě tvrdili, že jsou carevičem Dimitrijem, a domáhali se carského trůnu. Jsou označováni jako Lžidimitrijové.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Назаров, В. Д. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2022-07-11]. Heslo ДМИ́ТРИЙ ИВА́НОВИЧ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-16. (rusky)
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Slavní ruští vojevůdci. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1955. 264 s. Kapitola Ruský stát na konci 16. a na začátku 17. století, s. 60.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PICKOVÁ, Dana. Velké ruské dějiny. I, Od Rusi k moskevskému carství. Praha: Nakladatelství Epocha, 2023.
- Ottův slovník naučný (1888–1909)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dimitrij Ivanovič Ugličský na Wikimedia Commons
