Kušitské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kušitské jazyky

     Přibližné rozšíření
     Přibližné rozšíření

Rozšíření: Africký roh (Džibutsko, Egypt, Eritrea, Etiopie, Keňa, Somálsko, Súdán, Tanzánie)
Počet mluvčích: přibližně 60 milionů

Počet jazyků:

~40

Klasifikace:

Afroasijské jazyky

Dělení:

Dělení:

  • severní skupina
  • centrální skupina
  • východní skupina
  • jižní skupina

Kúšitská jazyková větev je jednou z větví afroasijské jazykové rodiny. Afroasijskou jazykovou rodinu dále tvoří větve berberská, čadská, egyptská, omoská a semitská. Název této jazykové skupiny pochází od jména Kúš, což byl podle Bible syn Cháma a vnuk Noema.

Kúšitskými jazyky se mluví hlavně v Etiopii, Eritrei, Somálsku, Keni, Džibuti, Tanzanii, Egyptě a Súdánu.

Nejpoužívanějšími jazyky jsou oromština (cca 35 mil. lidí) a somálština (cca 20 mil. lidí).

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Tradiční dělení rozlišovalo pět skupin kúšitských jazyků - severní, centrální, východní, jižní a západní. Skupina západokúšitských jazyků byla v r. 1969 překlasifikována na samostatnou omotskou větev rodiny afroasijských jazyků.[1] Příslušnost severní skupiny (jazyk bedža) ke kúšitským jazykům je některými vědci (např. H. C. Fleming) zpochybňována. Některé současné klasifikace rozlišují v kúšitské větvi více skupin,[2] především tím, že rozdělily východní skupinu na vysočinnou a nížinnou, jiné definují velkou podskupinu nížinných jazyků, kam řadí z východní skupiny malé podskupiny severní, západní a ormoidní. Níže uvedené dělení je uvedeno podle Ethnologue;[3] mrtvé jazyky jsou označeny †.

Mimo toto členění je jazyk mbugu (ma‘a), který má v Tanzánii asi 7 000 mluvčích a který je klasifikován jako smíšený mezi bantuskými a kúšitskými jazyky.

Severní skupina
podskupina jazyk odhadovaný počet mluvčích zkratka oblast písmo poznámka
  bedawi (bedža) 1 186 000 bej Súdán, Egypt, Eritrea arabské, latinka  
Centrální skupina
podskupina jazyk odhadovaný počet mluvčích zkratka oblast písmo poznámka
východní xamtanga 143 000 xam Etiopie etiopské  
severní bilen 91 000 byn Eritrea etiopské, latinka  
jižní awgni 143 000 awg Etiopie etiopské  
západní kemant (qwara) 1 700 ahg Etiopie etiopské 2 300 felašů přesídlilo v r. 1999 do Izraele, o jejich tamějším jazyce nejsou záznamy
Východní skupina
podskupina jazyk odhadovaný počet mluvčích zkratka oblast písmo poznámka
vysočinné alaba 162 000 alw Etiopie    
burdži 35 700 bji Etiopie, Keňa etiopské  
darasa 637 000 drs Etiopie etiopské  
hadija 924 000 hdy Etiopie etiopské, latinka  
kambata 570 000 ktb Etiopie etiopské, latinka  
libido 36 000 liq Etiopie    
sidamo 2 900 000 sid Etiopie etiopské, latinka  
severní afarština 1 078 000 aar Etiopie, Džibutsko, Eritrea etiopské, latinka  
saho 213 800 alw Eritrea, Etiopie latinka  
oromoidní orma 69 000 orc Keňa latinka  
oromština Borana-Arsi-Gudži 3 823 000 gax Etiopie, Keňa latinka v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny
východní oromština 4 530 000 hae Etiopie latinka v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny
středozápadní oromština 8 920 000 gaz Etiopie latinka, etiopské do r. 1990 v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny
saňa (waata) 17 400 ssn Keňa    
západní (orno-tana) arbore 4 400 arv Etiopie    
baiso 1 000 bsw Etiopie    
daasanach 40 100 dsh Etiopie, Keňa latinka  
el molo 8 elo Keňa    
dullajské busa 6 600 dox Etiopie    
gawada 32 700 gwd Etiopie etiopské  
camaj (tsamai) 8 600 tsm Etiopie    
konso-gidole diraša 90 000 gdl Etiopie    
konso 195 600 kxc Etiopie    
rendile-boni aweer 8 000 bob Keňa latinka  
rendile 34 700 rel Keňa latinka  
somálské dabarre 23 000 dbr Somálsko    
garre 57 500 gex Somálsko latinka  
džiddu 23 000 jii Somálsko    
maaj 1 860 000 ymm Somálsko    
somálština 13 900 000 som Somálsko, Džibutsko, Etiopie, Keňa latinka  
tunni 23 000 tqq Somálsko    
  jaaku 50 muu Keňa   několik skupin lovců
  bún 59 bnl Somálsko    
Jižní skupina
podskupina jazyk odhadovaný počet mluvčích zkratka oblast písmo poznámka
  aasáx 350 aas Tanzánie    
  alagwa 30 000 wbj Tanzánie    
  burunge 13 000 bds Tanzánie latinka  
  dahalo 400 dal Keňa   možná †, mluvčí naposledy zkoumáni v r. 1992
  gorowa 50 000 gow Tanzánie    
  iraqw 462 000 irk Tanzánie latinka  
  kw’adza wka Tanzánie    

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FLEMING, Harold C. Omotic as an Afroasiatic family. In LEBEN, William. In: Proceedings of the 5th annual conference on African linguistics. [s. l.] : African Studies Center & Department of Linguistics, UCLA, 1974. S. 81-94. (anglicky)
  2. Les langues dans le monde [online]. SOROSORO, [cit. 2011-11-12]. Kapitola Famille des langues afro-asiatiques. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. LEWIS, Paul. Ethnologue: Languages of the World. Dallas : SIL International Publications, 2005. 1248 s. ISBN 978-1-55671-216-6. Kapitola Afro-Asiatic, Cushitic. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]