Přeskočit na obsah

Henoch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Enoch. Tento článek je o biblické postavě. Další významy jsou uvedeny na stránce Enoch (rozcestník).
Henoch
podle Bible jeden z praotců všech dnešních žijících lidí
Portrét
Bůh beroucí Henocha
Narozeníasi roku 622 od stvoření Adama; tj. 1034 let před potopou
Úmrtínezemřel, ale byl vzat, a to asi roku 987 od stvoření Adama; tj. asi 662 let před potopou (žil 365 let)
PotomciMetúšelach (též Metuzalém) a další nejmenovaní synové a dcery
OtecJered
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henoch (hebrejsky חֲנוֹךְ‎, Chanoch, doslova „Zasvěcený“),[1] kraličtí přepisují jako Enoch, je jedním z lidí a potomků Adamových žijících před potopou. Henoch je mimo jiné pradědečkem Noeho. Hlavní zmínka o Henochovi pochází z biblické knihy Genesis, 5,18-24. V esoterních kruzích je postava Henocha ztotožňována s Hermem Trismegistem či Thovtem.[2]

Henochův rodokmen

[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodokmen od Adama, dle knihy Genesis, je následující: Adam zplodil Šéta[p 1], Šét zplodil Enóše[p 2], Enóš Kénana[p 3], Kénan Mahalalela[p 4], Mahalalel Jereda[p 5] a Jered Henocha[p 6]. Henoch pak měl syna Metuzaléma[p 7], ten syna Lámecha[p 8] a Lámech Noeho[p 9]

Význam v biblické tradici

[editovat | editovat zdroj]

Význam Henocha spočívá v tom, že na rozdíl od ostatních jeho předků a potomků se o něm neříká jen standardní výpověď, totiž jak dlouho žil a koho zplodil, ale i to, že „chodil s Bohem“. Navíc se o něm neříká, že by zemřel, ale jen, že „nebylo ho, neboť ho Bůh vzal“. Zajímavá je i skutečnost, že žil relativně krátce, avšak přesně 365 let, což odpovídá dnům slunečního kalendáře, který je s ním v pozdním židovství (3.-1. stol. př. n. l.) spojován.

Těchto málo slov o Henochovi stačilo k tomu, aby z něj židovská tradice učinila jako z Božího oblíbence příjemce různých zjevení. Dochovaly se nám dvě tzv. knihy Henochovy, „Etiopský Henoch“ a „Staroslověnský Henoch“ (či 1. a 2. kniha Henochova). Jedná se o sbírky různých textů připisovaných právě Henochovi a obsahujících různá zjevení a odhalení pravd o dějinách a o běhu světa, astronomické poznatky a další.

Henocha připomíná – avšak pouze jako starozákonní postavu, nikoli ve spojení s apokryfními spisy jemu připisovanými – kniha Sírachovcova (44,16). Henoch zde slouží jako příklad pokání. O Henochovi se zmiňuje na dvou místech dokonce i Nový zákon. Zaprvé jeho jméno najdeme v Listu Židům 11,5, kde se o něm hovoří jako o vzoru víry; zadruhé se objevuje v Listu Judově 1,14; v této pasáži je uvedeno Henochovo proroctví, které se jinde v Bibli nevyskytuje.

Podle židovské tradice byl Henoch jeden z těch, kdo směl převzít a číst Adamovu knihu. Pro svou čistotu směl též vstoupit do zahrady Eden a pobývat v obecenství andělů, kteří mu mimo jiné pomohli porozumět základním zákonitostem stvořeného světa. Pro svou spravedlnost byl též pověřen, aby lidem mimo zahradu Eden vyjevil Boží vůli týkající se správného způsobu života.[3] Podle spisu Hejchalot rabati byl Henoch poté, co byl vzat zrakům pokolení potopy, proměněn v Metatrona, knížete andělů, kteří slouží u Božího trůnu.[4]

Henoch v mormonismu

[editovat | editovat zdroj]

Mormonský zakladatel Joseph Smith vydal na počátku svého působení několikastránkovou "Knihu Enoch", kterou údajně přijal skrze zjevení. Vypráví Henochův příběh, který byl kvůli zlovolnosti lidí ztracen z Božího Písma (Bible). Kniha Enoch je dnes součástí Knihy Mojžíš v Drahocenné perle.

Podle mormonismu na Enocha sestoupil Boží duch a poslal jej prorokovat[5], ačkoliv byl "pomalý v řeči". Varoval ho před budoucí zkázou lidstva[6] a předal mu pečetící moc na nebi i na zemi[7] a "otevřel oči" (tedy sňal z očí závoj, který brání spatřit duchovní realitu). Enoch se tak stal prvním Vidoucím na Zemi.[8]

Enoch také kázal o Ježíši Kristu a jeho příchodu[9] a vykonal mnohá veliká zázračná znamení.[10] Viděl Boha Jehovu plakat.[11] Nakonec byl spolu se svým spravedlivým lidem z města Sion vzat zaživa do nebe.[12][13]

Henoch v Islámu

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Proroci islámu.
Prorok Idrís (Enoch)

Islám uznává za proroka také Enocha, který byl podle Bible vzat do nebe se svatým městem Sionem. Korán také zmiňuje fakt, že byl Enoch přenesen Bohem.

"A připomeň v Knize též Idríse, jenž byl pravdomluvným a prorokem a jehož jsme na vysoké místo pozvedli." Korán 19:56-57

Podle islámu se Enoch narodil na dnešním území Babylonu. Byl vyučován v náboženství proroka Adama a proroka Seta (Adamova syna) a odešel se svým lidem z Babylona do Egypta. Tam učil o půstu a almužně chudým. Kromě súry 19 je Idrís zmíněn už pouze v súře 21 (verše 85-86).

(Všechny citace dle Českého ekumenického překladu.)

  1. "I poznal opět Adam svou ženu a ta porodila syna a dala mu jméno Šét (to je [Do klína] vložený) . Řekla: „Bůh mi vložil do klína jiného potomka místo Ábela, kterého zabil Kain." Genesis 4, 25
  2. "Šétovi se narodil syn; dal mu jméno Enóš. Tehdy se začalo vzývat jméno Hospodinovo." Genesis 4, 26
  3. "Ve věku devadesáti let zplodil Enóš Kénana." Genesis 5, 9
  4. "Ve věku sedmdesáti let zplodil Kénan Mahalalela." Genesis 5, 12
  5. "Ve věku šedesáti pěti let zplodil Mahalalel Jereda." Genesis 5, 15
  6. "Ve věku sto šedesáti dvou let zplodil Jered Henocha." Genesis 5, 18
  7. "Ve věku šedesáti pěti let zplodil Henoch Metuzaléma." Genesis 5, 21
  8. "Ve věku sto osmdesáti sedmi let zplodil Metuzalém Lámecha."Genesis 5, 25
  9. "Ve věku sto osmdesáti dvou let zplodil Lámech syna. Dal mu jméno Noe (to je Odpočinutí). Řekl: „Ten nám dá potěšení a odpočinutí od naší práce a od námahy našich rukou, kterou nám přináší země prokletá Hospodinem.“" Genesis 5, 28 - 5, 29.
  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 188. 
  2. MOUČKA, Ladislav. Nachaš – Had Mojžíšovy knihy Genesis. Praha: Půdorys, 2012. ISBN 978-80-86018-39-3. S. 317. 
  3. BIN GORION, Micha Josef. Żydowskie legendy biblijne. Katowice: KOS, 2009. ISBN 978-83-7649-003-8. S. 86-87. 
  4. BOR, D. Ž. Kabala a kabalisté. Sborník kabalistických textů. Praha: Trigon, 2009. ISBN 978-80-86159-98-0. S. 76. 
  5. "A stalo se, že Enoch putoval v zemi mezi lidmi; a jak putoval, s nebe sestoupil Duch Boží a spočinul na něm. A uslyšel hlas s nebe řkoucí: Enochu, synu můj, prorokuj tomuto lidu a řekni jim – Čiňte pokání, neboť tak praví Pán: Jsem rozhněván na tento lid a můj prudký hněv je proti nim roznícen; neboť srdce jejich se zatvrdilo a uši jejich jsou otupělé k slyšení a oči jejich nemohou viděti daleko;" Mojžíš 6:26-27
  6. "Pročež, křivě přísahali a skrze přísahy své přivedli na sebe smrt; a připravil jsem peklo pro ně, jestliže nebudou činiti pokání;" Mojžíš 6:29
  7. "A Pán řekl Enochovi: Jdi a čiň, jak jsem ti přikázal, a žádný člověk tě neprobodne....Viz, Duch můj je na tobě, pročež všechna slova tvá ospravedlním; a hory budou před tebou prchati a řeky se obrátí v toku svém; a ty zůstaneš ve mně a já v tobě; tudíž choď se mnou." Kniha Mojžíš 6:32-34
  8. "A Pán promlouval k Enochovi a řekl mu: Pomaž oči své blátem a umyj je a budeš viděti. A on tak učinil. A on spatřil duchy, jež Bůh stvořil; a spatřil také věci, které nejsou viditelné pro přirozené oko; a od té doby nadále se v zemi šířila zpráva: Vidoucího Pán vzbudil lidu svému." Mojžíš 6:35-34
  9. Mojžíš 6
  10. "A tak veliká byla víra Enochova, že vedl lid Boží, a jejich nepřátelé přišli, aby bojovali proti nim; a on promluvil slovo Páně, a země se chvěla a hory prchaly, vpravdě podle příkazu jeho; a řeky vod se obrátily v toku svém; a řev lvů bylo slyšeti z pustiny; a všechny národy se velice bály, tak mocné bylo slovo Enochovo a tak veliká byla moc řeči, kterou mu Bůh dal. Vystoupila také země z hlubiny mořské, a tak veliký byl strach nepřátel lidu Božího, že uprchli a stáli daleko a šli na zem, která vystoupila z hlubiny mořské. A obrové země také stáli daleko; a vyšlo prokletí na všechen lid, jenž bojoval proti Bohu; A od onoho času nadále byly mezi nimi války a krveprolévání; ale přišel Pán a přebýval s lidem svým, a oni přebývali ve spravedlivosti." Kniha Mojžíš 7:13-16
  11. "A stalo se, že Bůh nebe pohlédl na zbytek lidu a plakal; a Enoch o tom vydal svědectví řka: Jak to, že nebesa pláčí a prolévají slzy své jako déšť na horách. A Enoch řekl Pánovi: Jak to, že můžeš plakati, vždyť ty jsi svatý, a od veškeré věčnosti do veškeré věčnosti" Kniha Mojžíš 7:28-29
  12. "A Pán nazval lid svůj Sionem, protože byli jednoho srdce a jedné mysli a přebývali ve spravedlivosti; a nebylo žádných chudých mezi nimi. A Enoch pokračoval ve spravedlivosti ve svém kázání lidu Božímu. A stalo se za jeho dnů, že postavil město, jež bylo nazváno Město Svatosti, a to Sion." Kniha Mojžíš 7:18-19
  13. "A Enoch a všechen jeho lid chodili s Bohem a on přebýval uprostřed Sionu; a stalo se, že Sionu nebylo, neboť Bůh ho přijal do svého vlastního lůna; a od té doby se šířila zpráva: Sion uprchl." Kniha Mojžíš 7:69

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]