Metatron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Některé zdroje tvrdí, že Metatron zastavil Abraháma před obětováním Izáka (obraz od Rembrandta)

Metatron (hebrejsky מטטרון‎‎ nebo מיטטרון‎‎) je v judaismu andělský vládce a kníže kůru serafínů, kteří slouží u Božího trůnu.[1] Je knížetem moudrosti. Píše se o něm například v knize Enoch a v knize Zoharu[zdroj?] a také na třech místech v Talmudu[2]. Nejvýznamnější text se nachází v Hejchalot rabati. Zde má Metatron vysoké postavení, je nazýván jako ‘menší JHVH’ nebo spolustvořitel světa. Dále se o něm píše v knize Enoch, kde je popisován jako prvotní anděl nebo jako přeměněný Henoch – o něm se v Bibli píše: „I chodil Enoch s Bohem. A nebylo ho neboť Bůh ho vzal.“[3] V knize Zohar se popisuje jako menší JHVH, přeměněný Enoch, přeměněný Eliáš, dvojče anděla Sandalfona. Je klíčovou postavou v židovské mystice merkavy.

Podle staré židovské legendy byl původně nejvyšším ze všech andělských bytostí Lucifer. Toto privilegované postavení zaujímal do té doby, než odmítl sloužit člověku, který jako jediný z živých tvorů byl stvořen k Božímu obrazu. Na rozdíl od většiny andělů, kteří následovali archanděla Michaela a uznali člověka za Božího syna,[4] Lucifer strhl na svou stranu část andělských bytostí a demonstrativně opustil úroveň sedmého nebe, aby se v roli Satana pokusil člověka zcela zdiskreditovat před ostatními tvory. Neobsazené místo po Luciferově odchodu z úrovně sedmého nebe bylo nakonec obsazeno Henochem. Kabalista Warren Kenton vysvětluje, že se tak stalo proto, že Henoch „byl prvním člověkem, který si v sobě plně uvědomoval všechny úrovně bytí“, a doplňuje, že poté, co se Henoch „proměnil ve Velkého Archanděla Metatrona, započal svou práci. To znamená vyučovat lidstvo, jak se má vyvíjet a uskutečňovat, aby v zrcadlovém vztahu mezi mikrokosmem a makrokosmem Bůh nazíral Boha.“[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STEMBERGER, Günter. Klasické židovství. Kultura a historie rabínské doby. Praha: Vyšehrad, 2011. ISBN 978-80-7429-185-2. S. 155. 
  2. Sanhedrin 38b, Chagiga 15a, Avoda zara 3b
  3. Gn 5, 24 (Kral, ČEP)
  4. SOUŠEK, Zdeněk. Knihy tajemství a moudrosti II (Mimobiblické židovské spisy: Pseudepigrafy). Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-244-6. S. 348. 
  5. HALEVI, Z'ev ben Shimon. Škola duše. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2002. ISBN 80-7207-499-7. S. 131-132.