Ezdráš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ezdráš
Esdras-Ezra.jpg
Narození Babylón
Úmrtí 5. století př. n. l.
Judsko
Nábož. vyznání judaismus
Příbuzní Eleazar ben Azariah (předek)
Joshua the High Priest (potomek)
Seraiah (potomek)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ezra jako písař
(Codex Amiatinus, kolem 700)

Ezdráš (z latinského Esdras, hebrejsky: עזרא, Ezra) byl židovský kněz a písař, vysoký úředník na perském dvoře, pověřený organizovat návrat Židů do Jeruzaléma kolem roku 458 př. n. l. S jeho jménem je spojena biblická Kniha Ezdráš.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ezdráš pocházel z pokolení Aronova a žil v Babylonii asi sto let poté, co Kýrův edikt (538 př. n. l.) Židům dovolil návrat z vyhnanství. Ezdráš zastával úřad jakéhosi tajemníka pro židovské záležitosti a roku 458 př. n. l. odešel s velkými pravomocemi a pověřením krále Artaxerxa I. do Jeruzaléma řídit obnovu židovského náboženského života a organizovat chrámovou službu. Byl také pověřen ustanovovat soudce. S Ezdrášem se vrátilo asi 1500 dalších osob.

Kniha Ezdráš[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kniha Ezdráš.

Jeho působení líčí biblická Kniha Ezdráš, která v kapitole 7 podává nejprve jeho rodokmen a pověřovací list, od 7,27 přechází z aramejštiny do hebrejštiny a zároveň do vyprávění v první osobě. Ezdráš se snažil upevnit dodržování Zákona a zejména sobotního klidu a přičinil se, aby se židovští předáci, kteří si vzali pohanské manželky, s nimi rozešli. Židovská tradice mu přisuzuje velké zásluhy o sebrání a redakci knih Zákona (Tóry) a nazývá ho čestným titulem „Písař“ nebo dokonce „druhý Mojžíš“. „Zákon“, který se veřejně předčítal podle Neh 8-10, někteří ztotožňují s takzvaným Kněžským kodexem (P), jiní pokládají Ezdráše i za autora celého souboru Knihy kronik.[1]

Ezdráš v islámu[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Proroci islámu.

Islám mluví o Ezdrášovi v Koránu i Ibn Kathirově sbírce islámských příběhů.[2] Zdá se, že Mohamed měl k dispozici odlišné zdroje, než biblickou Knihu Ezdráš (popřípadě knihu Nehemjáš, která některých verzích Bible bývá nazývána jako 2. Ezdráš), jelikož je v Koránu napsáno, že "židé považují Ezdráše za Syna Božího".

"A říkají židé: „Edzráš je syn Boží!“ a říkají křesťané: „Mesiáš je syn Boží!“ A taková je řeč, již ústy svými pronášejí, a napodobují tak řeč oněch, kdož před nimi byli nevěřící. Nechť Bůh proti nim bojuje! Do jaké lži to upadli!"

—Korán 9:30

Je pravděpodobné, že Mohamed měl k dispozici deuterokanonickou 4.Knihu Ezdrášovu, která pojednává o prorokovi Edzrášovi, ačkoliv není jasné, zda jde o stejnou osobu jako byl kněz Edzráš v 5. století. Tato kniha nazývá Ezdráše "prorokem podobným Mojžíšovi" (což je titul, který křesťané osobují Ježíšovi a muslimové Mohamedovi) a mluví také o Synu Božím, který má přijít na svět.[3][4][5][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=578&letter=E&search=Ezra
  2. Ibn Kathir, Stories of the prophets [1]
  3. Encyclopaedia Judaica, Ibid., p. 1108.
  4. G. D. Newby, A History Of The Jews Of Arabia, 1988, University Of South Carolina Press, p. 61.
  5. Islam in Process: Historical and Civilizational Perspectives; Johann P. Arnason, str 132 
  6. J. Walker, "Who Is 'Uzair?", The Moslem World, Volume XIX, No. 3, 1939

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: [s.n.], 1956. (Kalich). Dostupné online. Heslo Ezdráš, s. 163. 
  • Petr Sláma, "Zákon Boha tvého a zákon krále" (Ezd 7,26): Mojžíšova Tóra jako akreditační dokument židovského společenství doby Ezdrášovy?, in: Tesáno do kamene -- psáno na pergamen -- tištěno na papír: Studie ke starozákonní hermeneutice [Studie a texty Evangelické teologické fakulty 13]. Praha: UK ETF 2008, ISBN 978-80-86498-31-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]