Elohista

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schéma údajných hlavních autorů Tóry

Elohista je jedním z několika hypotetických autorů 5 Knih Mojžíšových a některých dalších biblických knih. Žil pravděpodobně v 9.–8. století př.n.l. v severním izraelském království.

Vznik teorie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Teorie vzniku Tóry.

Některé teorie o vzniku Tóry zastávají názor, že 5 Knih Mojžíšových nebylo napsáno Mojžíšem, nýbrž jde o kompilaci mnoha různých textů od rozličných autorů. Nazývají se:

  • Jahvista
  • Elohista
  • Deuteronomista
  • Kněžský kodex

Druhý nejranější z těchto autorů je údajně "elohista", který žil v 9.–8. století př. n. l. Získal své označení podle častého užívání Božího jména EL nebo ELOHIM.

Charakteristika elohisty[editovat | editovat zdroj]

Elohistický autor má údajně několik hlavních charakteristik, které vychází ze základních premis:

  1. Autor žil v určité době, která se odráží v jeho textu
  2. Autor psal některé texty na základě starších ústních či písemných pramenů
  3. Autor psal text s určitým záměrem a účelem

Pomocí těchto premis lze zpětně zrekonstruovat, kým elohista byl a které biblické texty napsal.

Elohistická škola[editovat | editovat zdroj]

Podle složení elohistického textu se zdá, že elohista byl silně spojen se školou proroka Elijáše a Elíši v severním izraelském království.

Elohistické prvky[editovat | editovat zdroj]

Užívání jména El[editovat | editovat zdroj]

Elohistický text často upřednostňuje užívání jména El či Elohim pro Nejvyššího Boha.

Užívání jiných jmen a názvů[editovat | editovat zdroj]

Elohista používá pro některé osoby nebo místa odlišné jméno než jahvista. Příkladem může být Mojžíšův tchán Reúel, kterého jahvista nazývá Jetro, nebo hora Horéb (nebo Choréb), která je v jahvistickém textu pojmenovává mnohem známějším označením – hora Sínaj.

Slovní obraty[editovat | editovat zdroj]

Typickým slovním obratem, který Elohista užívá, je zdvojení Božího volání. V pasáži, kde má Abrahám obětovat syna, je na něj zavoláno "Abraháme, Abraháme" (Genesis, 22:11). V pasáži, kde je se Bůh objeví v hořícím koři, zavoláše na Mojžíše: "Mojžíši, Mojžíši" (Exodus 3:4). V pasáži, kde je za proroka a soudce povolán mladičký Samuel, je na něj zavoláno: "Samueli, Samueli" (1. Samuelova 3:10).

Vzdálený Bůh[editovat | editovat zdroj]

Elohista je údajně autorem těch textů, které popisují Boha jako vzdáleného lidem. Jeho hlavní charakteristikou je spravedlivost.

Elohistický Bůh je Bohem, kterého se máme bát. Je "záhadný". Nemluví s člověkem tváří v tvář, ale posílá anděly, aby s lidmi rozmlouvali. Lidé se nemají snažit chápat jeho motivy, mají pouze poslouchat přikázání, která jim Bůh skrze své proroky sděluje. Člověk je souzen podle toho, nakolik se řídil Božími příkazy.

Pasáže v Bibli, kde Bůh přikazuje Abrahámovi obětovat syna, kde Mojžíš nařídí povraždit všechny uctívače Zlatého telete, kde je Saul odsouzen za to, že neposlouchal proroka Samuela, kde Elijáš nechá zabít všechny Baalovy kněze, kde jsou malé děti sežrány medvědem, protože se smáli proroku Eliášovi za jeho plešatou hlavu, jsou typickými literárními obraty, které elohista používá.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FINKELSTEIN, I.; SILBERMAN, N. A. Objevování Bible: svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. Praha: Vyšehrad, 2007. 329 s. ISBN 978-80-7021-869-3
  • WISEMAN, P. J.: Vznik knihy Genesis. Havířov: JAMI 1993. 113 stran

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]