Kniha Mormonova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Česká verze Knihy Mormonovy

Kniha Mormonova (anglicky Book of Mormon) je náboženská kniha, kterou spolu s Biblí uznávají některé křesťanské církve jako svaté Písmo. Následovníci tohoto křesťanského směru se nazývají mormoni.

Kniha Mormonova byla poprvé vydána roku 1830 a je podle mormonské víry skutečným historickým záznamem o Božím jednání se starověkými obyvateli Ameriky. Kniha má oficiální podtitul: Další svědectví o Ježíši Kristu.

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Autorem této knihy je Joseph Smith, který je mormony považován za proroka. Podle učení mormonů byly Josephovi v roce 1827 předány andělem zlaté desky, sepsané v „reformované egyptštině“, tedy démotické verzi egyptštiny. Smith pak tyto záznamy přeložil do angličtiny a vydal jako Knihu Mormonovu. Pozadí vzniku Knihy Mormonovy vyvolává ve světě mnoho kontroverzí a kritiky.

Anděl Moroni[editovat | editovat zdroj]

V dalším vidění roku 1823 se mu zjevil anděl jménem Moroni a pověděl mu o knize, psané na zlatých deskách, podávající zprávu o dřívějších obyvatelích Ameriky. [1]. Joseph Smith měl tuto knihu přeložit pomocí nástrojů, které získá spolu s deskami. Joseph Smith tento zážitek popisuje ve vlastním životopisu:

"Měl volné roucho nanejvýš pronikavé bělosti. Byla to bělost přesahující cokoli pozemské, co jsem kdy viděl; aniž věřím, že by jakákoli pozemská věc mohla vypadati tak nesmírně bělostně a zářivě. Ruce měl holé, a paže také, trochu nad zápěstí; rovněž, také, měl holá chodidla, stejně jako nohy, trochu nad kotníky. Hlavu a krk měl také holé. Mohl jsem si povšimnouti, že na sobě nemá jiného oděvu než toto roucho, jelikož bylo rozhaleno, takže jsem mohl viděti jeho hruď.

Jedno ze starších vyobrazení anděla Moroniho, jak předává Zlaté desky a další posvátné předměty Josephu Smithovi

Nejenže jeho roucho bylo nesmírně bílé, ale celá jeho osoba byla nepopsatelně nádherná a tvář jeho vpravdě jako blesk. Pokoj byl nesmírně jasný, ale ne tak velmi zářivý jako bezprostředně kolem jeho osoby. Když jsem na něj poprvé pohlédl, bál jsem se; ale strach mne brzy opustil.  

Nazval mne jménem a řekl mi, že je poslem poslaným ke mně z přítomnosti Boží a že se jmenuje Moroni; že Bůh má pro mne dílo, které mám vykonati; a že mé jméno má býti pokládáno za dobré i zlé mezi všemi národy, pokoleními a jazyky, neboli že má býti mezi všemi lidmi vyslovováno jak v dobrém, tak ve zlém." [2]

Proces překladu a kritické zkoumání[editovat | editovat zdroj]

Roku 1827 získal podle svého vyprávění od anděla Zlaté desky a do roku 1828 je překládal z reformní egyptštiny démotického typu. O totožnosti tohoto jazyka se vedou veliké diskuze [3].

Joseph Smith nazýval překladatelské nástroj, jež získal od anděla, Urim a Thummim [4]. Členy mormonské církve je Smith nahlížen jako ""Vidoucí", neboť byl podobně jako někteří proroci ze starověku oprávněn používat kameny Urim a Thummim. O těchto kamenech se píše Bibli i Knize Mormonově [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11].

Znaky, které Joseph Smith opsal a které jsou derivacemi hebrejského, egyptského, chaldejského a fénického písma

Ohledně překladu Knihy Mormonovy vzniklo mnoho kontroverze. Hlavním tématem těchto diskuzí o pravdivosti překládání bývá často téma "vidoucích kamenů", které Joseph Smith k překladu prý používal [12]. Mormonská církev existenci "vidoucích kamenů" nepopírá [13]. Často vzniká zmatek kvůli tomu, že lidé nerozlišují mezi Urim a Thumimmem, daným Josephu Smithovi andělem, a Vidoucími kameny, které Joseph nalezl sám pomocí inspirace.

Děj knihy[editovat | editovat zdroj]

Kniha Mormonova vypráví o příchodu několika civilizací ze Starého kontinentu na kontinent americký. Popisuje jejich historii, války i duchovní učení, které měly. Zaznamenává návštěvu vzkříšeného Ježíše, který tyto obyvatele učil svému evangeliumu. Příběh končí roku 421, kdy je národ Nefitů (z něhož pocházejí pisatelé Knihy Mormonovy) vyhlazen sousedním národem Lamanitů.

Jeden z přeživších, kronikář Mormon, zapsal zkrácený záznam historie svého národa. Použil k tomu kovového materiálu, který má nejdelší trvanlivost. Záznam v kamenné truhle zakopal do pohorku Kumora, kde ho podle mormonské víry našel prorok Joseph Smith.

Struktura Knihy Mormonovy[editovat | editovat zdroj]

Kniha Mormonova obsahuje patnáct hlavních částí neboli „knih“, známých většinou pod jménem svého autora. První díl (od Nefiho k Omnimu) je překlad z náboženských textů Nefitů. Druhý díl, od Mosiáše po Mormona, je zkráceným záznamem historických dějin Nefitů. Závěrečný díl, od 8. kapitoly Mormonovy do konce svazku, vyryl Mormonův syn Moroni, který poté zkrátil historii nejstarší americké civilizace („jareditů“) a přidal vlastní záznam o svém životě.

Vztah k Bibli[editovat | editovat zdroj]

Kniha Mormonova je příslušníky mormonské víry brána jako záznam mnoha různých proroků, stejně jako Bible. Má podobnou strukturu, ačkoliv pozadí jejího aktuálního vzniku je velice odlišné. Přesto obě knihy tvrdí být texty, v nichž jsou zaznamenaná Boží slova.

Kritické porovnání textů[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako Bible je i Kniha Mormonova souborem různých literárních forem a stylů. V obou knihách najdeme historické pasáže (Knihy Samuelovy / Kniha Alma), prorocké pasáže (Izajáš / Jeremjáš / promluva Samuela Lamanity / Abinadiho proroctví), zjevení (Jan / Eter), podobenství (Jákobovo a Zenosovo podobenství), žalmy (Davidovy žalmy / Nefiho žalmy), epištoly/listy (Pavlovy epištoly / Moroniho epištoly / Almovy epištoly) evangelia (Matouš / 3.Nefi).

Novozákonní spojení[editovat | editovat zdroj]

Mormoni tvrdí, že Ježíš před svými učedníky mluvil ještě o jiných ovcích, které musí přivéstdo společného ovčince, tak měl na mysli právě "odlomenou větev" lidí, kteří žili v Americe a   očekávali příchod Mesiáše.

Desky Knihy Mormonovy[editovat | editovat zdroj]

Časová osa Knihy Mormonovy

V Knize Mormonově se mluví o několika různých druzích kovových desek.

Desky Nefiovy[editovat | editovat zdroj]

Desky Nefiovy popisují dějiny Nefitů, tedy starověkého amerického národa, která údajně existoval od 6. stoletím př. n. l. a byl dobit sousedním národem v 5. století n. l. [14] Někteří badatelé soudí, že jde o proto-mayskou civilizaci.

Historie tohoto národa je popsána především na deskách Nefiových, ale najdeme ji i v deskách Mormonových.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Desky Nefiovy byly dvoje. První (malé=krátké) se podrobněji věnovaly duchovním záležitostem, zatímco druhé (velké=dlouhé) se většinou zabývaly světskými dějinami zmíněných lidí (1. Nefi 9:2–4) [15]. Dnes máme informace z těchto desek dochované v 12 knihách Knihy Mormonovy.

Časová osa jareditské civilizace

Menší desky Nefiovy nalezneme v prvních 6 knihách Knihy Mormon. Jde o záznam duchovních událostí mezi lety 600.př. n. l. až 130 př. n. l. Světské (tedy převážně historické) události z tohoto období byly ztraceny při překladu Knihy Mormonovy. Z toho důvodu není v dnešní Knize Mormonově příliš historických informací z tohoto časového období.

Záznam z let 130 př. n. l.-321 n. l., tedy obsah 5 následujících knih, je už spojením duchovních i světských událostí. Začíná knihou Mosiáš a končí knihou 4. Nefi.

Desky Mormonovy[editovat | editovat zdroj]

Záznam mezi lety 321 n. l.-421 n. l. byl sepsán kapitánem nefitského vojska, dějepiscem Mormonem, a jeho synem Moronim [16].

Mormon také zkrátil Desky Nefiovy, neboť původně obsahovaly příliš velké množství informací. Proto najdeme Mormonovy poznámky i v textu, který pochází z Nefiových desek.

Starověký dějepisec Mormon oddělil text Nefiových desek v odbobí 130.př. n. l. „Slovy Mormonovými“ [17]. Jedná se o knihu, která obsahuje vysvětlení k Nefiovým deskám a k tomu, proč v roce 130.př. n. l. došlo ke změně zápisu svatých knih ve starověké Americe.

Dějepisec napsal ještě jednu vlastní knihu, a to z období 321 n. l.-385 n. l., kdy popisuje konec a zánik Nefitského národa.Jeho syn Moroni doplnil Mormonovy desky o svou vlastní knihu, která se odehrává po Mormonově smrti, tedy v období 385 n. l.-421 n. l. [18]

Kritické zkoumání textu[editovat | editovat zdroj]

Kniha Mormonova je kompilací 15 menších knih z různých historických období a míst na americkém kontinentu. Tyto knihy jsou mnohdy zkrácením starších záznamů, z nichž tyto knihy čerpají. Podobně jako u Bible není tedy zcela snadné prozkoumat autenticitu textu.

Kritické, historické, archeologické a vědecké zkoumání textu Knihy Mormonovy naráží v dnešní době na několik problémů.

  1. Na několika místech není zcela jasné, kdo je doslovným autorem textu - zda původní pisatel (Nefi, Jákob, Alma...Eter) nebo ten, který ho zkrátil (Mormon / Moroni). Na tento případ narážíme i v případě Bible, kde není jasné, kdo je finálním redaktorem textu, zda původní pisatel (Abrahám, Mojžíš...Ježíš) nebo konečný zapisovatel (Levité /apoštolové).
  2. Velká část historických dějin je popsána zkráceným nebo duchovním způsobem. Období od počátku nefitského národa do říše krále Mosiáše je zahalena historickým vakuem. Stejně tak jsou velké části jareditské i nefitské historie popsány na několika málo stránkách. Historie lamanitských národů nejsou popsány téměř vůbec. Oproti tomu jsou však historická období (jako například text knihy Mosiáš, Alma a Helaman), kde je velice detailně popsáno fungování starověké americké společnosti. V Bibli máme taktéž "duchovní knihy" (například Genesis, tedy dějiny světa od Stvoření Adama do egyptského otroctví), kde nenalézáme příliš historické opory. Oproti tomu historické knihy Samuelovy, Královské a Letopisy jsou snadno porovnatelné s dochovanými archeologickými a historickými důkazy.
  3. Kniha Mormonova obsahuje množství pojmů, které nemají žádný oficiální překlad do moderních jazyků. Jde o názvy osob, zvířat, míst i mnoha dalších věcí. Tyto pojmy je složité přeložit, neboť pocházejí z období, které je více než 1000 let vzdálené od jazyka, který nalezli a zaznamenali evropští dobyvatelé v 16. století. Kritické zkoumání textu Knihy Mormonovy se proto soustředí také na porovnávání daných pojmů jinými starověkými jazyky "Starého kontinentu" (hebrejštinou, aramejštinu, egyptštinou, chaldejštinou) jakožto jazyky, s nimiž přišli původní pisatelé knih do styku.

České religionistické studie o Knize Mormonově[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Vojtíšek a jeho studie

Zdeněk Vojtíšek, zaměřující se na nová náboženská hnutí a sekty, napsal o mormonismu a Knize Mormonově studii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zjevení anděla Moroniho, Životopis Josepha Smithe na stránkách mormonské Církve [1]
  2. Popis anděla Moroniho z životopisu Josepha Smithe [2]
  3. Existuje vůbec písmo zvané "reformovaná egyptština"? [3]
  4. Kameny Urim a Thummim na stránkách mormonské církve [4]
  5. Urimm a Thummim v Bibli [5]
  6. Urim a Thummim v židovské tradici [6]
  7. Urim a Thummim podle mormonské církve
  8. Příběh v knize exodus o tom, jak Mojžíš s Aaronem získali Urim a Thummim [7]
  9. Popis používání Urimu a Thummimu v biblické knize leviticus [8]
  10. Urimm a Thummim v biblické knize Numerí [9]
  11. Ztráta zjevení skrze Urim v biblické knize Samuelově [10]
  12. Používal Joseph Smith "kámen v klobouku", aby přeložil Knihu Mormonovu? [11]
  13. Mormonský apoštol mluví o vidoucím kamenu v klobouku jako technice překladu Knihy Mormonovy [12]
  14. Desky Nefiovy - Stručné vysvětlení [13]
  15. Rozdělení desek Nefiových - Stručné vysvětlení [14]
  16. Mormon a Moroni - Stručné vysvětlení [15]
  17. Slova Mormonova [16]
  18. Kniha Moroni [17]

Externí zdroje[editovat | editovat zdroj]