Karl Barth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karl Barth
Bundesarchiv Bild 194-1283-23A, Wuppertal, Evangelische Gesellschaft, Jahrestagung.jpg
Narození 10. května 1886
Basilej
Úmrtí 10. prosince 1968 (ve věku 82 let)
Basilej
Místo odpočinku Friedhof am Hörnli
Povolání teolog
profesor
kazatel
Zaměstnavatelé Univerzita v Bonnu
Univerzita v Basileji
Univerzita v Göttingenu
Münsterská universita
Duke University
Ocenění Cena Sigmunda Freuda za vědeckou prózu (1968)
Spravedlivý mezi národy
Sonningova cena
Politická strana Sociálnědemokratická strana Německa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Barth (10. května 1886, Basilej10. prosince 1968, Basilej) byl švýcarský protestantský teolog, iniciátor a vůdčí osobnost tzv. dialektické teologie (zvané též teologie krize či teologie Slova). Řada autorů jej považuje za nejvýznamnějšího a nejvlivnějšího teologa 20. století.[1]

Mezi nejvýznamnější Barthova díla patří jeho komentář k Pavlovu listu Římanům (Der Römerbrief) a především několikasvazková Církevní dogmatika (Kirchliche Dogmatik). V nich se snaží navázat na teologii kříže, zdůrazňuje Boží moc a iniciativu. Barth přijímá kritiku náboženství (Nietzsche, Feuerbach) a sám kritizuje lidskou snahu se dostat k Bohu. Oproti tomu staví víru, že Bůh ve své lásce sestoupí k lidem sám. Víra se tak stává spíše pasivním přijetím toho, že tím, kdo je aktivní, je Bůh.

Z Čechů byl Barthovým přítelem evangelický teolog Josef Lukl Hromádka, studovali u něj také například biblista Jan Heller či husitský teolog Zdeněk Kučera.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • List Římanům 1 (Der Römerbrief 1, 1919)
  • List Římanům 2 (Der Römerbrief 2, 1922)
  • Fides quaerens intellectum. Anselmův důkaz existence Boží v souvislostech jeho theologického programu. (Fides quaerens intellectum. Anselms Beweis der Existenz Gottes im Zusammenhang seines theologischen Programms, 1931)
  • Církevní dogmatika (Kirchliche Dogmatik, Sv. I/1-IV/4 1932n.)
  • Barmenské theologické prohlášení (Theologische Erklärung zur gegenwärtigen Lage der Deutschen evangelischen Kirche; 4. 1. 1934; anonymně)
  • Krédo. Hlavní problémy dogmatiky, předvedené v navázání na apoštolské vyznání víry (Credo. Die Hauptprobleme der Dogmatik, dargestellt im Anschluss an das apostolische Glaubensbekentniss, 1935)
  • Dogmatika v obrysu (Dogmatik im Grundriss im Anschluss an das apostolische Glaubensbekenntnis, 1947; české vydání Základy dogmatiky, Praha 1952)
  • Uvedení do evangelické theologie (Einführung in die evangelische Theologie, 1962; česky Uvedení do evangelické theologie, Praha, 1988)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Štefan, Jan. Karl Barth a ti druzí. Praha: CDK, 2005, str. 17

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARTH, Karl. Boží božství a Boží lidství: sedm kratších textů. Překlad Jan Štefan, Petr Gallus. Brno : CDK, 2005.  
  • BROŽ, Luděk; BARTH, Karl. Cesta Karla Bartha; Uvedení do evangelické theologie. Praha : Kalich, 1988.  
  • BUSCH, Eberhard. Karl Barths Lebenslauf. Nach seinen Briefen und autobiographischen Texten. München : Chr. Kaiser, 1975.  
  • GALLUS, Petr. Člověk mezi nebem a zemí: Pojetí víry u Paula Tillicha a Karla Bartha. Jihlava : Mlýn, 2005.  
  • ŠTEFAN, Jan. Karl Barth a ti druzí. Brno : CDK, 2006. ISBN 80-7325-080-2.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]