Stent

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Katetrizace, tj. zavádění kovového stentu tepnou do postiženého místa pacienta

Stent je zdravotnický prostředek trubicového tvaru umístěný v těle tak, aby udržel průchodnost trubicové struktury, která je zúžena, nebo uzavřena. Stentů je v současnosti mnoho druhů, využívaných na různé účely. Například od samo-expandabilních stentů ve věnčitých tepnách až po jednoduché stenty z umělých hmot v močových trubicích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ slova stent pochází od anglického zubaře Charlese Thomase Stenta (1807-1885), známého pro jeho pokroky v zubních protézách. Historicky první implantaci stentu do pacienta provedli Jacques Puel a Ulrich Sigwart v Toulouse ve Francii roku 1986. Stent byl využit jako prevence restenózy (znovu zúžení) cévy v kardiochirurgii. O rok později, Julio Palmaz (známý pro svůj patent - balonkem dilatovaného stentu) a Richard Schatz implantovali podobný stent v Německu. Použití těchto kovových stentů pomohlo k redukci restenózy v kardiochirurgii z 30-40% na 20-30%. Pro další snížení incidence restenózy byly zavedeny stenty uvolňujících léčivo (DES – drug-eluting stent), kde se povedlo dosáhnout snížení restenózy až na 5%. V současnosti se vylepšováním stentů zabývá mnoho výzkumných center na celém světě.

Typy stentů[editovat | editovat zdroj]

Stenty mohou být děleny buď podle využití, nebo podle použitých materiálů.[1]

Stenty dle užití[editovat | editovat zdroj]

Název Popis Ilustrace
Ureterální stenty Tento stent je umístěn v močovodu, cílem stentu je zajistit průchodnost moči a to buď dočasně, nejčastěji po operaci, kde se urolog obává ucpání močovodu jako reakci na poškození okolní tkáně. Další možností je v některých případech zanechat stent trvale, například při chronickém ucpávání močovodu.
Ureteral.jpg
Prostatické stenty Prostatický stent se používá k udržení průchodné močové trubice v případě prostatické obstrukce. Příčinami prostatické obstrukce může být benigní hyperplazie prostaty (nezhoubné zvětšení prostaty), která může vzniknout také akutně hned po léčbě benigní hyperplazie, karcinomu prostaty nebo po radioterapii.
Prostatic.jpg
Jícnové stenty[2] Jícnový stent slouží k uvolnění stenózy jícnu, aby mohl člověk opět jíst a pít. Jícnový stent se používá hlavně při léčbě rakoviny jícnu. Zde je vhodné dodat, že v roce 2008 byl uveden a patentován českou firmou na trh zcela průlomový jícnový stent, který se momentálně používá v celé EU.
Jicnovej.jpg
Koronární stenty[3] Koronární stenty jsou implantovány během perkutánní koronární intervence, známé také jako angioplastika. U řady nemocných s ischemickou chorobou srdeční významně zlepšuje symptomy[4], a tím i kvalitu života.
Koronary.png
Lékové Stenty (DES) Tyto stenty mají v dnešní době vysoké uplatnění hlavně v koronárních stentech[5]. Jeho funkce souvisí s obsahem léčiva nejčastěji na povrchu stentu, kde se postupně uvolňuje léčivá látka a zabraňuje tak vzniku restenózy. Tato vlastnost stentu povyšuje DES nad klasické síťované kovové stenty.
Druheluting.png
Ostatní

Další typy stentů jsou například duodenální, žlučníkové, slinivkové stenty, které jsou přispůsobeny svému umístění.

Stenty dle použitých materiálů[editovat | editovat zdroj]

Název Popis Ilustrace
Kovové stenty Kovové stenty představují první generaci stentů a jsou dodnes považovány za standard. Jsou vytvořeny z roztažitelné síťoviny. Kvůli poměrně příznivé ceně jde o nejčastěji využívanou konstrukci stentů, i když se procento jejich využití v poslední době mírně snižuje ve prospěch modernějších technologií.
Kovovej.png
Bioaktivní stenty Jedná se o jednu z novějších technologií výroby stentů. Bioaktivní stenty jsou vyrobeny z biokompatibilních materiálů a předchází tak možným negativním reakcím organizmu na přítomnost stentu. Využití biokompatibilních materiálů však zvyšuje cenu stentu.
Bioabsorbablestent.jpg
Stenty z umělých hmot Jedná se o alternativu ke kovovým stentům. Nejčastějším materiálem je polymer kyseliny mléčné. Díky využití tohoto materiálu se stent v organizmu samovolně rozpouští. Obvyklá doba rozpuštění stentu se pohybuje okolo 24 měsíců od implantace. Od implantace se stent neustále roztahuje a tím pádem by po jeho rozpuštění měla zůstat daná struktura průchozí. Velké využití mají tyto stenty u dětí, u nichž by během růstu mohlo dojít k uvolnění stentu.
Plastic.jpg

Zdravotní riziko[editovat | editovat zdroj]

  • Pacienti s kovovým stentem nemohou z bezpečnostních důvodů podstoupit vyšetření magnetickou rezonancí (MRI)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LIVESTRONG. Types of Heart Stents [online]. http://www.livestrong.com, 2010 [cit. 2015-05-10]. Dostupné online. (English) 
  2. ASHFORD & ST PETER'S HOSPITALS. Oesophageal Stent [online]. http://www.ashfordstpeters.nhs.uk, 2009 [cit. 2015-05-10]. Dostupné online. (English) 
  3. VOJÁČEK, Jan. Koronární stenty. Praha: Grada publishing, 1997. 164 s. 
  4. SHIFAN, Dai. Heart Disease and Stroke Statistics [online]. http://circ.ahajournals.org/content/123/4/e18.full.pdf, 2011 [cit. 2015-05-10]. Dostupné online. (English) 
  5. REMEDIA. Koronární stenty uvolňující farmaka [online]. http://www.remedia.cz, 2004 [cit. 2015-05-10]. Dostupné online. (Česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]