Akira Jošino

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Akira Jošino
Akira Yoshino cropped 2 Akira Yoshino 201911.jpg
Narození 30. ledna 1948 (72 let)
Suita
Alma mater Kjótská univerzita (1966–1970)
Kjótská univerzita (1970–1972)
Ósacká univerzita (do 2005)
Zaměstnavatel Asahi Kasei (od 1972)
Ocenění Medaile cti s fialovou stuhou (2004)
Yamazaki-Teiichi Prize (2011)
Global Energy Prize (2013)
Charles Stark Draper Prize (2014)
Nobelova cena za chemii (2019)
… více na Wikidatech
Web www.asahi-kasei.co.jp/asahi/en/r_and_d/interview/yoshino/profile.html
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akira Jošino, japonsky 吉野 彰, v anglickém přepisu Akira Yoshino (* 30. ledna 1948, Suita) je japonský chemik. V roce 2019 obdržel Nobelovu cenu za chemii, a to za vývoj lithium-iontových baterií.[1]

Vystudoval petrochemii na Kjótské univerzitě, roku 1970 zde získal bakalářský, za dva roky pak magisterský titul. Poté pracoval ve firmě Asahi (nyní Asahi Kasei). Právě zde učinil svůj zásadní objev. V roce 2005 získal doktorát z inženýrství na univerzitě v Ósace. V roce 2010 se stal prezidentem Střediska pro technologii a hodnocení lithiové iontové baterie. Působil také jako profesor na univerzitě Meijo. V roce 2014 získal Draperovu cenu, jednu z nejprestižnějších inženýrských cen.[2] Za pět let obdržel i cenu Nobelovu.

Jošino se do vývoje baterií zapsal svou snahou nahradit v ní poměrně nebezpečné – neboť na vzduchu silně hořlavé – kovové lithium, největší slabinu základní lithiové baterie vynalezené Stanley Whittinghamem (spolunositelem Nobelovy ceny za rok 2019). Lithiové ionty jsou v baterii nezbytné, ale kovové lithium slouží jen jako "mřížka", do níž se ionty ukládají, a Jošino byl přesvědčen, že ta je nahraditelná. Problém efektivnější katody již před ním vyřešil John Goodenough (druhý spolunositel), za pomoci oxidu kobaltu (později fosfátu železa), toto řešení Jošino převzal a soustředil se na problém anody. Experimentoval s různými uhlíkatými materiály, neboť bylo zřejmé, že právě uhlík má nejlepší schopnost roli "mřížky na ionty" plnit. Problém byl, jak získat uhlík čistý – v čisté podobě se nikde v přírodě nevyskytuje. Jošida zkoušel čistit různé látky, až dospěl k zásadnímu průlomu u ropného koksu, jenž vzniká při vysokých teplotách v ropě. Vynalezl způsob čistění koksu, který vede k zisku látky s 99,5 procentní koncentrací uhlíku. Anoda z této látky je násobně bezpečnější než anoda z kovového lithia a přitom plní jeho funkci.[3] To otevřelo cestu lithiové baterii k využití v průmyslu. Patent Jošino podal roku 1985 a brzy ho prodal společnosti Sony. Ta ve svém výrobku vynález užila prvně v roce 1991.[2] Vzápětí způsobil revoluci při výrobě mobilních telefonů. Následovaly další aplikace: notebook, tablet, mp3 přehrávač, nebo elektromobil.[4]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The Nobel Prize in Chemistry 2019. NobelPrize.org [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Yoshino Akira | Biography & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Tak se dočkali. Nobelovu cenu získali tvůrci lithiových baterií. iDNES.cz [online]. 2019-10-09 [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. 
  4. Nobelova cena za chemii oceňuje lithium-iontové baterie - Akademie věd České republiky. avcr.cz [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. 
  5. CNN, Allen Kim. 'Mario Bros.' creator Shigeru Miyamoto to be given one of Japan's highest honors. CNN [online]. [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]