Kjótská univerzita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kjótská univerzita
京都大学
Rok založení1897
Typ školyVeřejná
Počty akademiků
Doktorandů9 600
Ostatních studentů13 800
Studentů celkem22 455 (2022)
Akademických pracovníků3 500
Další informace
Počet fakult10
Rozpočet250 miliard jenů
SídloKjóto
AdresaKjóto, Japonsko
Zeměpisné souřadnice
http://www.kyoto-u.ac.jp/en
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kjótská univerzita (japonsky 京都大学) je univerzita sídlící v japonském městě Kjóto. Je řízena ministerstvem vzdělávání, patří mezi sedm nejvýznamnějších japonských vysokých škol a účastní se projektu Top Global University, zaměřeného na výuku v angličtině.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Je po Tokijské univerzitě nejstarší v Japonsku. Byla založena roku 1869 v Ósace jako Chemická škola, roku 1886 se přestěhovala do současného sídla v kjótské čtvrti Jošida a roku 1897 se stala součástí systému císařských univerzit. Roku 1899 přibyla právnická a lékařská fakulta a v roce 1906 fakulta literatury.

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Univerzitu navštěvuje 13 800 studentů řádného a 9 600 doktorandského studia (rok 2015), vyučuje na ní 3 500 pedagogů. Má deset fakult, osmnáct doktorských programů a čtrnáct výzkumných ústavů.[1]

  • Fakulta humanitních studií
  • Fakulta literatury
  • Pedagogická fakulta
  • Právnická fakulta
  • Ekonomická fakulta
  • Přírodovědná fakulta
  • Lékařská fakulta
  • Farmaceutická fakulta
  • Zemědělská fakulta
  • Technická fakulta

Kjótská univerzita je členem Asociace východoasijských výzkumných univerzit (AEARU) a Asociace univerzit Tichomořského oblouku (APRU). Má 48 sportovních týmů, její baseballisté hrají v lize Kansai Big Six.

Vědecké úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Škola patří k nejnáročnějším a nejvýše hodnoceným v Japonsku, ve světovém žebříčku QS World University Rankings byla v roce 2016 klasifikována na 37. místě.[2] Vznikl zde filosofický směr zvaný Kjótská škola, který založil Kitaró Nišida. Zdejší výzkumníci objevili bakterii Ideonella, schopnou rozkládat plastické hmoty.[3] Na univerzitě působil český japanolog Karel Fiala.

Nositelé Nobelovy ceny[editovat | editovat zdroj]

Nositelé Fieldsovy medaile[editovat | editovat zdroj]

Vedení školy[editovat | editovat zdroj]

Rektorem je od roku 2014 Džuiči Jamagiwa (山極 壽一, *1952), v pořadí 26. Předchozí rektoři:

  • 25. Hiroši Macumoto (松本 紘, *1942)
  • 24. Kazuo Oike (尾池 和夫, *1940)
  • 23. Makoto Nagao (長尾 真, *1936)
  • 22. Hiroo Imura (井村 裕夫, *1931)
  • 21. Jasunori Nišidžima (西島 安則, *1926)
  • 20. Tošio Sawada (沢田 敏男, *1919)
  • 19. Mičio Okamoto (岡本 道雄, 1913 - 2012)
  • 18. Tošio Maeda (前田 敏男, 1908 - 1991)
  • 17. Ozuma Okuda (奥田 東, 1905 - 1999)
  • 16. Kó Hirasawa (平澤 興, 1900 - 1989)
  • 15. Jukitoki Takigawa (瀧川 幸辰, 1891 - 1962)
  • 14. Šundžiró Hattori (服部 峻治郎, 1890 - 1983)
  • 13. Risaburó Torigai (鳥養 利三郎, 1887 - 1976)
  • 12. Tóru Haneda (羽田 亨, 1882 - 1955)
  • 11. Kósaku Hamada (濱田 耕作, 1881 - 1938)
  • 10. Motooki Macui (松井 元興, 1973 - 1947)
  • 9. Šigenao Koniši (小西 重直, 1875 - 1948)
  • 8. Šinzó Šindžó (新城 新蔵, 1873 - 1938)
  • 7. Torasaburó Araki (荒木 寅三郎, 1866 - 1942)
  • 6. Kendžiró Jamakawa (山川 健次郎, 1854 - 1931)
  • 5. Masataró Sawajanagi (澤柳 政太郎, 1865 - 1927)
  • 4. Micuru Kuhara (久原 躬弦, 1856 - 1919)
  • 3. Dairoku Kikuči (菊池 大麓, 1855 - 1917)
  • 2. Rjóhei Okada (岡田 良平, 1864 - 1934)
  • 1. Hiroši Kinošita (木下 廣次, 1851 - 1910)[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Global 30. www.uni.international.mext.go.jp [online]. [cit. 2017-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-20. 
  2. QS World University Rankings
  3. Enzym z bakterie Ideonella umí rozložit PET láhev za pár dní. Ekolist
  4. Seznam rektorů školy, www.kyoto-u.ac.jp Archivováno 20. 3. 2017 na Wayback Machine. (japonsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]