Isamu Akasaki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Isamu Akasaki
Narození30. ledna 1929
Čiran
Úmrtí1. dubna 2021 (ve věku 92 let)
Nagoja
Alma materKjótská univerzita
Seventh Higher School
Kōnan High School
Nagojská univerzita
PracovištěNagojská univerzita
Panasonic
Univerzita Meijo
Denso Ten
Oborfyzik
OceněníMedaile cti s fialovou stuhou (1996)
IEEE Jack A. Morton Award (1998)
Cena Asahi (2000)
Řád vycházejícího slunce 3. třídy (2002)
Bunka kóróša (2004)
… více na Wikidatech
PříbuzníMasanori Akasaki (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isamu Akasaki (30. ledna 1929 Čiran, dnes součást města Minamikjúšú v prefektuře Kagošima1. dubna 2021[1]) byl japonský odborník na technologii polovodičů. Spolu s Hirošim Amanem a Shujim Nakamurou získal Nobelovu cenu za fyziku za rok 2014. Byla udělena za vývoj modrých světelných diod umožňujících vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.

Akasaki absolvoval roku 1952 Kjótskou univerzitu a po studiu pracoval ve firmě Kobe Kogyo Corporation, nyní začleněné do firmy Fujitsu. Doktorát získal na univerzitě v Nagoji roce 1964, kde pak začal učit, od roku 1981 jako řádný profesor. Zároveň působil v Macušitově výzkumném ústavu v Tokiu, kde se koncem šedesátých let začal zabývat světelnými diodami a později učinil zásadní objevy, umožňující konstrukci současných modrých světelných diod. Emeritován byl jako profesor roku 1992, v říjnu 2006 vznikl při univerzitě v Nagoji Akasakiho institut. Akasaki je nositelem Kjótské ceny za moderní technologie (2009) a Edisonovy medaile (2011), udělované americkým Institutem elektrického a elektronického inženýrství (IEEE).[2]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nobel-Winning Scientist Isamu Akasaki Dies at 92. nippon.com [online]. 2021-04-02 [cit. 2021-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-02. (anglicky) 
  2. Nobelovu cenu za fyziku získali tři Japonci za vývoj LED diod [online]. České noviny, 2014-10-07 [cit. 2015-11-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]