Richard Adolf Zsigmondy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adolf Richard Zsigmondy
Richard Adolf Zsigmondy LOC.jpg
Narození1. dubna 1865
Vídeň
Úmrtí23. září 1929 (ve věku 64 let)
Göttingen
Místo pohřbeníStadtfriedhof Göttingen
BydlištěVídeň
NárodnostMaďaři
Alma materVídeňská univerzita
Mnichovská univerzita
Technická univerzita Vídeň
Povolánífyzik, chemik, vědec, vynálezce a profesor
ZaměstnavateléUniverzita v Göttingenu
Humboldtova univerzita
Univerzita Štýrský Hradec
OceněníLaura R. Leonard Prize (1923)
Nobelova cena za chemii (1925)
Nábož. vyznáníluteránství
RodičeAdolf Zsigmondy
PříbuzníKarl Zsigmondy, Otto Zsigmondy a Emil Zsigmondy (sourozenci)
Funkceprofesor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Richard Zsigmondy (1. dubna 1865 Vídeň, Rakousko23. září 1929 Göttingen, Německo) byl rakouský chemik, který v roce 1925 získal Nobelovu cenu za důkaz heterogenní povahy koloidních roztoků. Na severní hemisféře, na odvrácené straně Měsíce, je po něm pojmenován kráter Zsigmondy.[1][2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Zsigmondy napřed vystudoval na technice ve Vídni kvantitativní analýzu a pak si doplnil znalosti z organické chemie na univerzitě v Mnichově. Po skončení svého studia se stal soukromým docentem na univerzitě v Berlíně. Roku 1907, po tříleté práci ve sklárně v Jeně, ho jmenovali profesorem anorganické chemie a po nějaké době ředitelem ústavu anorganické chemie na univerzitě v Göttingenu.

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Celou svoji vědeckou činnost se snažil Zsigmondy věnovat studiu koloidní chemie. Nejdříve se věnoval duhové barvě na skle a porcelánu, po nějaké době přešel na studium způsobu získávání koloidních roztoků a jejich ultrafiltrace. Roku 1903 se podařilo jemu a H. F. Siedentopfovi sestrojit ultramikroskop a roku 1922 ultrafiltr. S těmito pomůckami pak Zsigmondy objevil klasifikaci koloidních částeček podle viditelnosti v ultramikroskopu, a také podle vzájemného působení s rozptýleným prostředím.

Objevy Zsigmondy v oblasti koloidů měly velký význam především pro poznání živé přírody, protože všechny procesy probíhající v živých organismech jsou spojeny s koloidní povahou protoplazmy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Librační oblast I - Brianchon, str. 182, ISBN 80-85277-10-7
  2. Crater Zsigmondy on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]