Adolf von Baeyer

Adolf von Baeyer
	Adolf von Baeyer
Rodné jméno	Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer
Narození	31. října 1835; Berlín
Úmrtí	20. srpna 1917 (ve věku 81 let); Starnberg nebo Mnichov
Místo pohřbení	Lesní hřbitov v Mnichově
Alma mater	Humboldtova univerzita; Univerzita Heidelberg; Mnichovská univerzita; Gentská univerzita
Povolání	chemik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Mnichovská univerzita; Humboldtova univerzita; Univerzita ve Štrasburku
Ocenění	Davyho medaile (1881); Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1891); Liebigova medaile (1903); Nobelova cena za chemii (1905); medaile Elliotta Cressona (1912); … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	luteránství
Rodiče	Johann Jacob Baeyer
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer (31. října 1835 Berlín – 20. srpna 1917 Starnberg) byl německý chemik, který syntetizoval indigo^[1] a v roce 1905 získal Nobelovu cenu za chemii za „výzkum organických barviv a hydroaromatických sloučenin“.^[2] Studoval matematiku a fyziku na Humboldtově univerzitě a poté odjel do Heidelbergu studovat chemii s Robertem Bunsenem. Tam pracoval převážně v laboratoři Friedricha Kekulého. V roce 1860 se stal lektorem na Gewerbeinstitut Berlin (dnes Technická univerzita Berlín) a v roce 1871 profesorem na Univerzitě ve Štrasburku. V roce 1875 se pak stal profesorem chemie na Mnichovské univerzitě.

Mezi jeho úspěchy patří syntéza a popis rostlinného barviva indiga, objev fenolftaleinových barviv, výzkum polyacetylenů, oxoniových solí, nitroso sloučenin a derivátů kyseliny močové (včetně objevu kyseliny barbiturové, základní složky barbiturátů, roku 1864). Jako první navrhl v roce 1869 správný chemický vzorec indolu.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1911 byla na jeho počest nepravidelně udělována „Medaile Adolfa von Baeyera“.

Byl členem mnoha učených společností:

Od roku 2009 nese jeho jméno měsíční kráter von Baeyer.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adolf von Baeyer na anglické Wikipedii.

↑ Adolf Baeyer, Viggo Drewsen. Darstellung von Indigblau aus Orthonitrobenzaldehyd (p ). Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft. 1882, roč. 15, čís. 2, s. 2856–2864. DOI:10.1002/cber.188201502274. (anglicky)
↑ Adolf von Baeyer: Winner of the Nobel Prize for Chemistry 1905 Armin de Meijere Angewandte Chemie International Edition Volume 44, Issue 48 , Pages 7836 - 7840 2005 Abstract
↑ Adolf Johann Friedrich Wilhelm Ritter von Baeyer Bayerische Akademie der Wissenschaften, 10. 1. 2017
↑ Members of the American Academy. Listed by election year, 1850–1899 (PDF). Abgerufen am 24. September 2015
↑ Mitglieder der Vorgängerakademien: Adolf Ritter von Baeyer [online]. Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften [cit. 2015-02-17]. Dostupné online.
↑ Baeyer, Johann Friedrich Wilhelm Adolf von (1835–1917), archiv Royal Society, London

Nositelé Nobelovy ceny za chemii (1901–1925)

Jacobus van 't Hoff (1901) • Emil Fischer (1902) • Svante Arrhenius (1903) • William Ramsay (1904) • Adolf von Baeyer (1905) • Henri Moissan (1906) • Eduard Buchner (1907) • Ernest Rutherford (1908) • Wilhelm Ostwald (1909) • Otto Wallach (1910) • Marie Curie (1911) • Victor Grignard / Paul Sabatier (1912) • Alfred Werner (1913) • Theodore Richards (1914) • Richard Willstätter (1915) • Fritz Haber (1918) • Walther Nernst (1920) • Frederick Soddy (1921) • Francis Aston (1922) • Fritz Pregl (1923) • Richard Zsigmondy (1925)

1901–1925 • 1926–1950 • 1951–1975 • 1976–2000 • 2001–současnost