Adolf von Baeyer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adolf von Baeyer
Adolf von Baeyer (1905).jpg
Rodné jménoJohann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer
Narození31. října 1835
Berlín
Úmrtí20. srpna 1917 (ve věku 81 let)
Starnberg nebo Mnichov
Místo pohřbeníLesní hřbitov v Mnichově
Alma materHumboldtova univerzita
Gentská univerzita
Univerzita Heidelberg
Mnichovská univerzita
Friedrich-Wilhelms-Gymnasium
Povoláníchemik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléMnichovská univerzita
Humboldtova univerzita
Univerzita ve Štrasburku
OceněníDavyho medaile (1881)
zahraniční člen Královské společnosti (1885)
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1891)
Liebigova medaile (1903)
Nobelova cena za chemii (1905)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníluteránství
ChoťAdelheid Bendemann
RodičeJohann Jacob Baeyer
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer (31. října 1835 Berlín – 20. srpna 1917 Starnberg) byl německý chemik, který syntetizoval indigo[1] a v roce 1905 získal Nobelovu cenu za chemii za „výzkum organických barviv a hydroaromatických sloučenin“.[2] Studoval matematiku a fyziku na Humboldtově univerzitě a poté odjel do Heidelbergu studovat chemii s Robertem Bunsenem. Tam pracoval převážně v laboratoři Friedricha Kekulého. V roce 1860 se stal lektorem na Gewerbeinstitut Berlin (dnes Technická univerzita Berlín) a v roce 1871 profesorem na Univerzitě ve Štrasburku. V roce 1875 se pak stal profesorem chemie na Mnichovské univerzitě.

Mezi jeho úspěchy patří syntéza a popis rostlinného barviva indiga, objev fenolftaleinových barviv, výzkum polyacetylenů, oxoniových solí, nitroso sloučenin a derivátů kyseliny močové (včetně objevu kyseliny barbiturové, základní složky barbiturátů, roku 1864). Jako první navrhl v roce 1869 správný chemický vzorec indolu.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1911 byla na jeho počest nepravidelně udělována „Medaile Adolfa von Baeyera“.

Byl členem mnoha učených společností:

Od roku 2009 nese jeho jméno měsíční kráter von Baeyer.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adolf von Baeyer na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Adolf Baeyer, Viggo Drewsen. Darstellung von Indigblau aus Orthonitrobenzaldehyd (p ). Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft. 1882, roč. 15, čís. 2, s. 2856–2864. DOI 10.1002/cber.188201502274. (anglicky) 
  2. ↑ Adolf von Baeyer: Winner of the Nobel Prize for Chemistry 1905 Armin de Meijere Angewandte Chemie International Edition Volume 44, Issue 48 , Pages 7836 - 7840 2005 Abstract
  3. ↑ Adolf Johann Friedrich Wilhelm Ritter von Baeyer Bayerische Akademie der Wissenschaften, 10. 1. 2017
  4. ↑ Members of the American Academy. Listed by election year, 1850–1899 (PDF). Abgerufen am 24. September 2015
  5. ↑ Mitglieder der Vorgängerakademien: Adolf Ritter von Baeyer [online]. Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ Baeyer, Johann Friedrich Wilhelm Adolf von (1835–1917), archiv Royal Society, London

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Nositelé Nobelovy ceny za chemii (1901–1925)

Jacobus van 't Hoff (1901) • Emil Fischer (1902) • Svante Arrhenius (1903) • William Ramsay (1904) • Adolf von Baeyer (1905) • Henri Moissan (1906) • Eduard Buchner (1907) • Ernest Rutherford (1908) • Wilhelm Ostwald (1909) • Otto Wallach (1910) • Marie Curie (1911) • Victor Grignard / Paul Sabatier (1912) • Alfred Werner (1913) • Theodore Richards (1914) • Richard Willstätter (1915) • Fritz Haber (1918) • Walther Nernst (1920) • Frederick Soddy (1921) • Francis Aston (1922) • Fritz Pregl (1923) • Richard Zsigmondy (1925)

1901–1925 • 1926–1950 • 1951–1975 • 1976–2000 • 2001–současnost
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Adolf_von_Baeyer&oldid=21532665“