Starnberg

Starnberg ; Starnberg
	Starnberg na staré pohlednici
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°59′ s. š., 11°20′ v. d.
Nadmořská výška	588 m n. m.
Stát	Německo
Spolková země	Bavorsko
Vládní obvod	Horní Bavorsko
Zemský okres	Starnberg
	Starnberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	61,84 km²
Počet obyvatel	22 650 (2013)
Hustota zalidnění	366,3 obyv./km²
Správa
Starosta	Eva John (BMS)
Oficiální web	www.starnberg.de
Telefonní předvolba	+49 08151
PSČ	82319
Označení vozidel	STA, WAR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starnberg je okresní město stejnojmenného zemského okresu uvnitř správního obvodu Horní Bavorsko. Starnberg leží zhruba 25 km jihozápadně od Mnichova na severním břehu Starnberského jezera, které je oblíbeným výletním a rekreačním střediskem.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Zámek Starnberg (dnešní finanční úřad)
Rokokový kostel sv. Josefa (hlavní oltář od I. Günthera)
Vlastivědné muzeum Starnberského jezera
Zámecká zahrada
Jezerní promenáda
48. stupeň zemské šířky, jenž prochází Wittelsbacher Straße, a zvedá se do výšky květin (zvěčněný v litinové desce v chodníku)
Školka Marie Kempter, Kempterstraße 1a, Söcking
vchod do ochranného bunkru: železná deska na betonovém podstavci přímo před bytem školníka základní školy Söcking (Kemterstraße 1)
Zámek Leutstetten se zbytky římského statku (Villa Rustica) a reprezentativním wittelsbašským zámkem
Památník sochaře W. Habdanka v městské části Petersbrunn na státní silnici z Gautingu do Starnbergu, jež byla svědkem jednoho z pochodů smrti 6 887 zajatců KT Dachau, kteří v dubnu 1945 jednotkami SS hnáni na jih, kde každý druhý přišel o život vysílením či zavražděním.^[1]
Marienbrunnen

Starnberg je kmotrovským městem ponorky bundeswehru, U 34.

Franz Buchner (1899–1967), poslanec říšského sněmu za NSDAP a v letech 1933 až 1943 starosta Starnbergu
Paula Braend (1905–1989), herečka
Rudolf Widmann (1929–2000), FDP-poslanec zemského sněmu, v letech 1960 až 1969 starosta Starnbergu a v letech 1969 až 1996 starnberské zemské rady
Nikolaus Gerhart (* 1944), sochař a rektor Akademie výtvarných umění v Mnichově
Marianne Sägebrecht (* 1945), herečka kabaretistka
Elfi Hartenstein (* 1946), spisovatelka
Gerhard J. Curth (* 1948), zakladatel prvního spolku pro spolujízdu v Německu (1980)
Karl Habsburg-Lothringen (* 1961), rakouský politik, od 1. ledna 2007 hlava habsbursko-lotrinského domu
Georg von Habsburg-Lothringen (* 1964), zvláštní vyslanec Maďarska pro EU
Maike Conway (* 1967), dokumentaristka a režisérka
Winnie Forster (* 1969), německý novinář pro počítačové hry
Isabella von Lospichl (* 1970), umělecká gymnastka
Mona Steigauf (* 1970), lehká atletka a olympionistka
Martina Veh (* 1971), německá operní režisérka
Justus Scharowsky (* 1980), hokejista
Martina Heinlein (* 1981), hráčka pozemního hokeje
Golo Euler (* 1982), herec
Sophie Rogall (* 1983), německá herečka
Adrian Sutil (* 1983), pilot F1
Sara Goller (* 21. května 1984), hráčka plážového volejbalu
Michelle von Treuberg (* 9. listopadu 1992), herečka

↑ Gedenkstätten für die Opfer des Nationalsozialismus. Eine Dokumentation, Band 1. Bundeszentrale für politische Bildung, Bonn 1995, ISBN 3-89331-208-0, S. 194