Geoffrey Wilkinson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Geoffrey Wilkinson
Geoffrey Wilkinson ca. 1976.png
Narození14. července 1921
Todmorden
Úmrtí26. září 1996 (ve věku 75 let)
Londýn
Alma materKrálovská univerzita v Londýně
Povoláníchemik, vysokoškolský učitel a spisovatel literatury faktu
ZaměstnavatelKrálovská univerzita v Londýně
OceněníAmerican Chemical Society Award in Inorganic Chemistry (1966)
Nobelova cena za chemii (1973)
honorary doctorate of the University of Granada (1976)
Královská medaile (1981)
Ludwig Mond Award (1981)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Geoffrey Wilkinson (14. července 192126. září 1996) byl anglický chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1973. Obdržel ji společně s Ernstem O. Fischerem za výzkum v oblasti chemie organometalických sloučenin sendvičové struktury.[1] Studoval na Královské univerzitě v Londýně roku 1941, a od následujícího roku až do roku 1946 působil v Kanadě v oblasti výzkumu jaderné energie. Po válce pracoval několik let v USA, do Evropy se vrátil roku 1955 a nastoupil jako učitel do Královské univerzity v Londýně. Byl ženatý a měl dvě dcery.

Je znám díky popularizaci využití Wilkinsonova katalyzátoru, RhCl(PPh3)3, v katalytické hydrogenaci[2] a také díky objevu struktury ferrocenu.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie chemie [online]. Pedagogická fakulta MU, sekce chemie [cit. 2015-10-26]. Dostupné online. 
  2. OSBORN, J. A.; JARDINE, F. H.; YOUNG, J. F. The preparation and properties of tris(triphenylphosphine)halogenorhodium(I) and some reactions thereof including catalytic homogeneous hydrogenation of olefins and acetylenes and their derivatives. Journal of the Chemical Society A: Inorganic, Physical, Theoretical. 1966, s. 1711. Dostupné online [cit. 2021-11-24]. ISSN 0022-4944. DOI 10.1039/j19660001711. (anglicky) 
  3. WILKINSON, Geoffrey; ROSENBLUM, M.; WHITING, M. C. THE STRUCTURE OF IRON BIS-CYCLOPENTADIENYL. Journal of the American Chemical Society. 1952-04, roč. 74, čís. 8, s. 2125–2126. Dostupné online [cit. 2021-11-24]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01128a527. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]