Frédéric Joliot-Curie

Frédéric Joliot-Curie
Frédéric Joliot-Curie
Rodné jméno	Jean Frédéric Joliot
Narození	19. března 1900; Paříž, Francie
Úmrtí	14. srpna 1958 (ve věku 58 let); Paříž, Francie
Příčina úmrtí	choroba jater
Místo pohřbení	Sceauxský hřbitov
Bydliště	Antony
Povolání	jaderný fyzik, chemik, profesor, politik, vysokoškolský učitel, fyzik a francouzský odbojář
Zaměstnavatelé	Francouzská kolej (1937–1958); Komise pro atomovou energii a alternativní energie (1945–1950); Přírodovědecká fakulta v Paříži
Ocenění	Nobelova cena za chemii (1935)
Politická strana	Komunistická strana Francie
Nábož. vyznání	ateismus
Choť	Irène Joliotová-Curieová (od 1926)
Děti	Pierre Joliot; Hélène Langevinová-Joliotová
Příbuzní	Marie Curie-Skłodowská (tchyně); Marc Joliot a Alain Joliot (vnoučata)
Funkce	profesor (Francouzská kolej; 1938–1957); generální ředitel Národního centra vědeckého výzkumu (1944–1946); vysoký komisař pro atomovou energii (1945–1950); prezident (Francouzská fyzikální společnost; 1946–1949); docent (Přírodovědecká fakulta v Paříži); … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frédéric Joliot-Curie (19. března 1900 Paříž – 14. srpna 1958 tamtéž) byl francouzský fyzik, držitel Nobelovy ceny za chemii, kterou spolu se svou ženou Irène Joliot-Curie obdržel v roce 1935 za syntézu nových radionuklidů.

Život

Frédéric Joliot vystudoval vyšší odbornou školu chemie a fyziky v Paříži. Školu ukončil v roce 1923 a nastoupil do železáren v Luxenburgu. Po necelých dvou letech byl propuštěn. S pomocí profesora Langevina získal v roce 1925 místo v laboratoři Marie Curie. Aby se uživil, přibral k tomu suplování matematiky a fyziky na soukromé koleji. Po necelém roce se oženil s Irène Curie, dcerou Marie Curie.

V roce 1930 získal doktorát přírodních věd za práci o elektrochemii polonia. Od roku 1932 publikoval řadu prací společně se svou ženou. Používali pak také oba příjmení Joliot-Curie.

Na konci 40. let svědčil spolu s některými dalšími západními prokomunistickými intelektuály v procesu Viktora Kravčenka s francouzským komunistickým časopisem Les Lettres françaises. Časopis nařkl tohoto na západ uprchlého sovětského exdiplomata ze lži v jím sepsané knize Zvolil jsem svobodu, ve které popisoval hladomor na Ukrajině způsobený násilnou kolektivizací, poměry v gulagu a další praktiky sovětského vedení. Kravčenko následně časopis zažaloval a i přes svědecké výpovědi Joliot-Curieho a dalších, že při svých cestách po Sovětském svazu nikdy nenarazili na podobné hrůzy a existenční bídu popsané autorem knihy, proces vyhrál. Rozhodující bylo svědectví bývalé komunistické novinářky Margarete Buber-Neumann, která zažila gulag i nacistický koncentrační tábor a Kravčenkovy údaje potvrdila.^[1]

V letech 1950–1959 byl předsedou komunistickým blokem založené Světové rady míru.

Připomenutí jeho památky

Československá poštovní správa vydala v roce 1959 na připomenutí jeho památky poštovní známku v nominální hodnotě 60 haléřů. Obdobně na jeho památku vydala Německá demokratická republika v roce 1980 poštovní známku v nominální hodnotě 10 feniků. Je po něm pojmenována ulice ve Znojmě, kráter Joliot na Měsíci a např. zastávka metra v bulharské Sofii, otevřená v roce 2009.

Reference

↑ Země koncentráků před soudem: francouzští komunisté vs. Kravčenko a Rousset | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. 2023-11-23 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Frédéric Joliot-Curie na Wikimedia Commons
Osoba Frédéric Joliot-Curie ve Wikicitátech

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Země koncentráků před soudem: francouzští komunisté vs. Kravčenko a Rousset | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. 2023-11-23 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online.

[1]

Nositelé Nobelovy ceny za chemii

1901–1925	Jacobus van 't Hoff (1901) Emil Fischer (1902) Svante Arrhenius (1903) William Ramsay (1904) Adolf von Baeyer (1905) Henri Moissan (1906) Eduard Buchner (1907) Ernest Rutherford (1908) Wilhelm Ostwald (1909) Otto Wallach (1910) Marie Curie (1911) Victor Grignard / Paul Sabatier (1912) Alfred Werner (1913) Theodore Richards (1914) Richard Willstätter (1915) Fritz Haber (1918) Walther Nernst (1920) Frederick Soddy (1921) Francis Aston (1922) Fritz Pregl (1923) Richard Zsigmondy (1925)

1926–1950	Theodor Svedberg (1926) Heinrich Wieland (1927) Adolf Windaus (1928) Arthur Harden / Hans von Euler-Chelpin (1929) Hans Fischer (1930) Carl Bosch / Friedrich Bergius (1931) Irving Langmuir (1932) Harold Urey (1934) Frédéric Joliot-Curie / Irène Joliot-Curieová (1935) Peter Debye (1936) Walter Haworth / Paul Karrer (1937) Richard Kuhn (1938) Adolf Butenandt / Leopold Ružička (1939) George de Hevesy (1943) Otto Hahn (1944) Artturi Virtanen (1945) James Batcheller Sumner / John Northrop / Wendell Meredith Stanley (1946) Robert Robinson (1947) Arne Tiselius (1948) William Giauque (1949) Otto Diels / Kurt Alder (1950)

1951–1975	Edwin McMillan / Glenn Seaborg (1951) Archer Martin / Richard Synge (1952) Hermann Staudinger (1953) Linus Pauling (1954) Vincent du Vigneaud (1955) Cyril Hinshelwood / Nikolaj Semjonov (1956) Alexander Todd (1957) Frederick Sanger (1958) Jaroslav Heyrovský (1959) Willard Libby (1960) Melvin Calvin (1961) Max Perutz / John Kendrew (1962) Karl Ziegler / Giulio Natta (1963) Dorothy Hodgkin (1964) Robert Woodward (1965) Robert S. Mulliken (1966) Manfred Eigen / Ronald Norrish / George Porter (1967) Lars Onsager (1968) Derek Barton / Odd Hassel (1969) Luis Federico Leloir (1970) Gerhard Herzberg (1971) Christian B. Anfinsen / Stanford Moore / William Stein (1972) E. O. Fischer / Geoffrey Wilkinson (1973) Paul Flory (1974) John Cornforth / Vladimir Prelog (1975)

1976–2000	William Lipscomb (1976) Ilja Prigogine (1977) Peter D. Mitchell (1978) Herbert C. Brown / Georg Wittig (1979) Paul Berg / Walter Gilbert / Frederick Sanger (1980) Ken’iči Fukui / Roald Hoffmann (1981) Aaron Klug (1982) Henry Taube (1983) Robert Merrifield (1984) Herbert A. Hauptman / Jerome Karle (1985) Dudley R. Herschbach / Yuan T. Lee / John Polanyi (1986) Donald J. Cram / Jean-Marie Lehn / Charles J. Pedersen (1987) Johann Deisenhofer / Robert Huber / Hartmut Michel (1988) Sidney Altman / Thomas R. Cech (1989) Elias Corey (1990) Richard R. Ernst (1991) Rudolph A. Marcus (1992) Kary Mullis / Michael Smith (1993) George Olah (1994) Paul J. Crutzen / Mario J. Molina / Sherwood Rowland (1995) Robert Curl / Harold Kroto / Richard Smalley (1996) Paul D. Boyer / John E. Walker / Jens Christian Skou (1997) Walter Kohn / John Pople (1998) Ahmed Zewail (1999) Alan J. Heeger / Alan MacDiarmid / Hideki Širakawa (2000)

2001–2025	William Knowles / Rjódži Nojori / K. Barry Sharpless (2001) John B. Fenn / Kóiči Tanaka / Kurt Wüthrich (2002) Peter Agre / Roderick MacKinnon (2003) Aaron Ciechanover / Avram Herško / Irwin Rose (2004) Robert H. Grubbs / Richard Schrock / Yves Chauvin (2005) Roger D. Kornberg (2006) Gerhard Ertl (2007) Osamu Šimomura / Martin Chalfie / Roger Tsien (2008) Venkatraman Ramakrishnan / Thomas A. Steitz / Ada Jonathová (2009) Richard Heck / Akira Suzuki / Eiči Negiši (2010) Daniel Šechtman (2011) Brian Kobilka / Robert Lefkowitz (2012) Martin Karplus / Michael Levitt / Arieh Warshel (2013) Eric Betzig / Stefan Hell / William E. Moerner (2014) Tomas Lindahl / Paul Modrich / Aziz Sancar (2015) Jean-Pierre Sauvage / Fraser Stoddart / Bernard Feringa (2016) Jacques Dubochet / Joachim Frank / Richard Henderson (2017) Frances Arnoldová / Gregory Winter / George P. Smith (2018) John B. Goodenough / Michael Stanley Whittingham / Akira Jošino (2019) Emmanuelle Charpentierová / Jennifer A. Doudnaová (2020) Benjamin List / David MacMillan (2021) Carolyn R. Bertozziová / Morten Meldal / K. Barry Sharpless (2022) Moungi G. Bawendi / Louis E. Brus / Alexej I. Jekimov (2023) David Baker / Demis Hassabis / John M. Jumper (2024)