Frédéric Joliot-Curie

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Frédéric Joliot-Curie

Rodné jméno	Jean Frédéric Joliot
Narození	19. březen 1900 Paříž, Francie
Úmrtí	14. srpna 1958 (ve věku 58 let) Paříž, Francie
Příčina úmrtí	choroba jater
Místo pohřbení	Cemetery Sceaux
Povolání	jaderný fyzik, chemik, profesor, politik, vysokoškolský učitel a fyzik
Zaměstnavatelé	Collège de France (1937–1958) Faculté des sciences de Paris
Ocenění	Nobelova cena za chemii (1935)
Politická strana	Komunistická strana Francie
Nábož. vyznání	ateismus
Manžel(ka)	Irène Joliot-Curie (od 1926)
Děti	Pierre Joliot Hélène Langevinová-Joliotová
Příbuzní	Pierre Curie (tchán) Marie Curie-Skłodowská (tchyně) Marc Joliot a Alain Joliot (vnoučata)
Funkce	ředitel (Národní centrum vědeckého výzkumu; 1944–1946)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frédéric Joliot-Curie (19. března 1900 Paříž – 14. srpna 1958 tamtéž) byl francouzský fyzik, držitel Nobelovy ceny za chemii, kterou spolu se svou ženou Irène Joliot-Curie obdržel v roce 1935 za syntézu nových radionuklidů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Frédéric Joliot vystudoval vyšší odbornou školu chemie a fyziky v Paříži. Školu ukončil v roce 1923 a nastoupil do železáren v Luxenburgu. Po necelých dvou letech byl propuštěn. S pomocí profesora Langevina získal v roce 1925 místo v laboratoři Marie Curie. Aby se uživil, přibral k tomu suplování matematiky a fyziky na soukromé koleji. Po necelém roce se oženil s Irène Curie, dcerou Marie Curie.

V roce 1930 získal doktorát přírodních věd za práci o elektrochemii polonia. Od roku 1932 publikoval řadu prací společně se svou ženou. Používali pak také oba příjmení Joliot-Curie.

V letech 1950–1959 byl předsedou Světové rady míru. Na jeho památku vydala Německá demokratická republika v roce 1980 poštovní známku v nominální hodnotě 10 feniků. Stejně tak je po něm pojmenován kráter Joliot na Měsíci a např. zastávka metra v bulharské Sofii, otevřená v roce 2009.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Frédéric Joliot-Curie na Wikimedia Commons
Osoba Frédéric Joliot-Curie ve Wikicitátech

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Nositelé Nobelovy ceny za chemii (1926–1950)

Theodor Svedberg (1926) • Heinrich Wieland (1927) • Adolf Windaus (1928) • Arthur Harden / Hans von Euler-Chelpin (1929) • Hans Fischer (1930) • Carl Bosch / Friedrich Bergius (1931) • Irving Langmuir (1932) • Harold Urey (1934) • Frédéric Joliot-Curie / Irène Joliot-Curie (1935) • Peter Debye (1936) • Walter Haworth / Paul Karrer (1937) • Richard Kuhn (1938) • Adolf Butenandt / Leopold Ružička (1939) • George de Hevesy (1943) • Otto Hahn (1944) • Artturi Virtanen (1945) • James Batcheller Sumner / John Northrop / Wendell Meredith Stanley (1946) • Robert Robinson (1947) • Arne Tiselius (1948) • William Giauque (1949) • Otto Diels / Kurt Alder (1950)

1901–1925 • 1926–1950 • 1951–1975 • 1976–2000 • 2001–současnost