Eugen Goldstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eugen Goldstein
Narození 5. září 1850
Gliwice
Úmrtí 25. prosince 1930 (ve věku 80 let)
Berlín
Místo odpočinku Jüdischer Friedhof Berlin-Weißensee
Alma mater Vratislavská univerzita
Ocenění Hughesova medaile (1908)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eugen Goldstein (5. září 185025. prosince 1930) byl německý fyzik. Byl vynálezcem výbojek, objevitelem anodového záření a někdy je mu přičítán i objev protonu. [1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Gleiwitz v Horním Slezsku, městě, které později připadlo Polsku (Gliwice). Studoval v Breslau (dnešní Wroclaw), a poté pod vedením Hermanna von Helmholtze v Berlíně. Goldstein pracoval na Berlínské observatoři v letech 18781890, ale většinu kariéra strávil na Postupimské observatoři, kde se stal vedoucím astrofyzikální sekce v roce 1927. Zemřel v roce 1930 a byl pohřben v Berlíně.

Práce[editovat | editovat zdroj]

V polovině 19. století zkoumal Julius Plücker světlo vyzařované do katodové trubice a vliv magnetického pole na toto záření. Později v roce 1869 studoval Johann Wilhelm Hittorf záření emitované ze záporné elektrody. Tyto paprsky způsobovaly fluorescenci skleněných stěn trubice a když byly přerušeny pevnou látkou, vytvářely stín.

V roce 1870 začal Goldstein sám zkoumat toto záření z trubic a pojmenoval světelné emise, které studovali ostatní fyzici jako katodové záření.[2] Objevil několik důležitých vlastností těchto paprsků, které později přispěly k identifikaci první subatomární částice, elektronu. Zjistil, že katodové záření je emitováno kolmo k povrchu kovu a odnáší energii. Pokusil se změřit rychlost z Dopplerova posuvu spektrálních čar záření vydávaného katodovou trubicí.

V roce 1886 zjistil, že trubice s perforovanou katodou také emitují světlo na konci katody. To vedlo Goldsteina k domněnce, že kromě katodového záření, později vysvětleného jako elektrony pohybující se od záporné elektrody směrem ke kladné, existuje další záření pohybující se v opačném směru. Vzhledem k tomu, že toto záření prochází otvory neboli kanály v katodě, nazval Goldstein toto záření jako kanálové. Toto se skládá z kladných iontů, jejichž identita je závislá na plynu uvnitř trubky. Další z Helmholtzových studentů Wilhelm Wien prováděl rozsáhlý výzkum kanálového záření a jeho práce se stala základem pro hmotnostní spektrometrii.

Kanálové záření se také nazývá anodové. Anodové záření s nejmenším poměrem e/m pochází z molekul plynného vodíkua je tvořeno H+ ionty. Tedy jsou tyto paprsky tvořeny protony. Golsteinova práce s anodovým zářením H+ byla zřejmě prvním pozorováním protonů, ačkoli to byl Wien, kdo měřil e/m poměr protonu a tak by se první pozorování mohlo přičítat jemu.

Goldstein také používal výbojky ke zkoumání komet. Určité objekty, například malé kuličky ze skla nebo železa, vytváří v katodovém záření emise do stran šířící se způsobem, který připomíná ocas komety.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugen Goldstein na anglické Wikipedii.

  1.  "The Proton"(PDF)(1985). Journal of Chemical Education 62 (10): 859–860. doi:10.1021/ed062p859. Bibcode1985JChEd..62..859M. 
  2. E. Goldstein (May 4, 1876) "Vorläufige Mittheilungen über elektrische Entladungen in verdünnten Gasen" (Preliminary communications on electric discharges in rarefied gases), Monatsberichte der Königlich Preussischen Akademie der Wissenschaften zu Berlin (Monthly Reports of the Royal Prussian Academy of Science in Berlin), 279-295.
  3. M. Hedenus (2002).  "Eugen Goldstein and his laboratory work at Berlin Observatory". Astronomische Nachrichten 323 (6): 567–569. doi:10.1002/1521-3994(200212)323:6<567::AID-ASNA567>3.0.CO;2-7. Bibcode2002AN....323..562M.