Tom Kibble

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tom Kibble
TH-Head-Sakurai.jpg
Rodné jméno Thomas Walter Bannerman Kibble
Narození 23. prosince 1932
Čennaí
Úmrtí 2. června 2016 (ve věku 83 let)
Londýn
Alma mater Univerzita v Edinburghu
Zaměstnavatel Imperial College London
Ocenění Hughesova medaile (1981)
Sakurai Prize (2010)
Dirac Prize (2013)
Královská medaile
komandér Řádu britského impéria
… více na Wikidatech
Web www3.imperial.ac.uk/people/t.kibble
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tom Kibble (23. prosince 19322. června 2016) byl britský teoretický fyzik, emeritní profesor na Královské univerzitě v Londýně. Zabýval se především výzkumem v oblasti kvantové teorie pole a souvislostmi mezi částicovou fyzikou a kosmologií. Nejvíce je znám díky teoretické předpovědi Higgsova mechanismu a výzkumu topologických defektů.

Dětství a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v indickém Čennaí. Jeho dědeček pracoval v indické lékařské službě, babička byla spisovatelkou. Nejprve se vzdělával v Indii, následně i v Británii. V 50. letech nastoupil na Edinburskou univerzitu, kde v roce 1955 získal bakalářský, roku 1956 magisterský a nakonec roku 1958 i doktorský titul.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci svého výzkumu po dokončení univerzity pracoval v oblasti fyzikálních symetrií, zabýval se mechanismy jejich narušení (spontánní narušení symetrie, fázovými přechody a topologickými defekty (magnetické monopóly, kosmické struny a doménové stěny).

Nejvíce znám je však díky objevu mechanismu vytvářejícího hmotnost elementárních část, dnes známého převážně jako Higgsův mechanismus. Práce Toma Kibbleho, Geralda Guralnika a C. R. Hagena vyšla v roce 1964 jako poslední ze tří prací, jejich autoři objevili de facto to samé (Peter Higgs a François Englert s Robertem Broutem tuto skupinu předběhli), práce skupiny GHK byla však nejobsáhlejší a nejpropracovanější. Za tento objev získal Kibble roku 2010 Sakuraiovu cenu, časopis Physical Review Letters označil práci za jednu z nejdůležitějších ve své historii. Nobelovu cenu za fyziku však v roce 2013 získali pouze Higgs a Englert (Brout už byl po smrti). Peter Higgs vyjádřil zklamání nad skutečností, že nebyl zahrnut i Kibble.

Dalším jeho významným přínosem fyzice byly zejména pionýrské práce v oblasti topologických defektů a fázových přechodů v raném vesmíru. Běžně používaný mechanismus vzniku topologických defektů přes fázové přechody druhého řádu se nazývá Kibble-Zurek mechanismus. Napsal také knihu o kosmických strunách, která tuto problematiku vnesla do moderní kosmologie.

V roce 1966 napsal s Frankem Berkshirem učebnici klasické mechaniky. Rovněž byl šéfem výzkumných projektů v rámci programů kosmologie v laboratoři a topologické defekty v částicové fyzice, kondenzovaných stavech a kosmologii.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Kromě Sakurai Prize získal i mnoho dalších ocenění například Diracovu medaili, Hughesovu medaili, Rutherfordovu medaili nebo Medaili Alberta Einsteina. Byl členem Královské společnosti, Americké fyzikální společnosti nebo Evropské fyzikální společnosti.

V roce 1988 získal za významné příspěvky fyzice Řád britského impéria v hodnosti komandéra a roku 2014 byl povýšen do rytířského stavu.

Sociální odpovědnost vědců[editovat | editovat zdroj]

Zabýval se také sociální odpovědností vědců. Byl znepokojen jaderným zbrojením. Později byl členem výboru vědců pro jaderné odzbrojení nebo členem společnosti pro společenskou odpovědnost vědců.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tom Kibble na anglické Wikipedii.