Robert Brout

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Robert Brout
Robert Brout.jpg
Narození 14. června 1928
New York
Úmrtí 3. května 2011 (ve věku 82 let)
Brusel
Alma mater Kolumbijská univerzita
Zaměstnavatel Cornellova univerzita
Ocenění High Energy and Particle Physics Prize (1997)
Wolfova cena za fyziku (2004)
Sakurai Prize (2010)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Brout (14. června 1928 - 3. května 2011) byl belgický fyzik, známý díky svým příspěvkům ve fyzice elementárních částic. Vyučoval na Université Libre de Bruxelles, kde tvořili dvojici s Françoisem Englertem.

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Brout získal doktorát na Kolumbijské univerzitě v roce 1953. Poté začal pracoval na Cornnelově univerzitě. Roku 1959 přijel na dva roky z Belgie na Cornellovu univerzitu Englert. Brout a Engelrt se stali blízkými přáteli a když se v roce 1961 Englert rozhodl vrátit do Belgie, Engler odešel s ním na Université Libre de Bruxelles a nakonec získal i belgické občanství.

V roce 1964 zjistili Brout s Englertem, jak může být generována hmotnost pro kalibrační částice v přítomnosti abelovské a neabelovské kalibrační symetrie. Úspěšně tento mechanismus demonstrovali jak klasicky, tak kvantově mechanicky. Jeffrey Goldstone potom ukázal, že je tato teorie renormalizovatelná. Podobné nápady byly vymyšleny i ve fyzice pevných látek.

Ke stejnému závěru jako Brout a Englert dospěli nezávisle i Peter Higgs, Tom Kibble, Gerald Guralnik a C. R. Hagen. Při 50. výročí oslav objevu byly uznávány všechny 3 tyto práce uznávány jako obejvitelské (Higgs, Brout a Englert, Guralnik a Hagen a Kibble). [1] Každá z těchto prací má podobné přístupy, přesto jsou rozdíly mezi nimi značné. Tyto práce ukázaly, že částice, které interagují slabě získávají svoji hmotnost interakcí s všudypřítomným polem, nyní známo jako Higgsovo pole. Interakce probíhá pomocí částic, široce známých jako Higgsovy bosony. Na počátku července 2012 bylo oznámeno z výsledků Velkého hadronového urychlovače v Evropské organizaci pro jaderný výzkum existence nové částice, která má vlastnosti očekávané od Higgsova bosonu. Objev byl ohlášen s jistotou 5 sigma a částice má hmotnost 125 GeV. [2] V roce 2013 za tento objev obdrželi Higgs a Englert Nobelovu cenu za fyziku.

V roce 1971 dokončil Gerardus 't Hooft pod vedením Martinuse J. G. Veltmana doktorskou práci v níž ukázal, že Yang-Millsova teorie je renormalizovatelná. Ukázal, že pokud lze symetrii Yang-Millsovy teorie rozdělit podle způsobu navrhovaném Higgsem, Broutem, Englertem, Kibblem, Guralnikem a Hagenem, pak je Yang-Millsova teorie renormalizovatelné. Renormalizace Yang-Millsovy teorie je jeden ze zásadních úspěchů fyziky 20. století. Veltman a 't Hooft za tuto práci získali Nobelovu cenu za fyziku v roce 1999. [3]

Brout dále pracoval například na problematice kosmické inflace.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 získal Brout, společně s Englertem a Higgsem Wolfovu cenu za fyziku. [4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Brout na anglické Wikipedii.

  1. Physical Review Letters - 50th Anniversary Milestone Papers
  2. {{{publisher}}}: CERN experiments observe particle consistent with long-sought Higgs boson, tisková zpráva, [cit. July 4, 2012], Dostupné on-line.
  3. The Nobel Prize in Physics 1999 Retrieved August 6, 2007.
  4. The Wolf Prize in Physics in 2004 Retrieved August 6, 2007.