David Baker
| David Baker | |
|---|---|
 David Baker (31. července 2013) | |
| Narození | 6. října 1962 (62 let) Seattle |
| Alma mater | Kalifornská univerzita v Berkeley (do 1989) Kalifornská univerzita v San Francisku |
| Pracoviště | University of Washington School of Medicine (od 2005) Washingtonská univerzita |
| Obory | počítačová biologie, molecular engineering a Dizajn bielkovín |
| Ocenění | Packard Fellowship for Science and Engineering (1994) Overton Prize (2001) Feynman Prize in Nanotechnology (2004) Nobelova cena za chemii (2024) společník Americké akademie umění a věd |
| Manžel(ka) | Hannele Ruohola-Baker |
| Web | sites |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
David Baker (* 6. října 1962 Seattle)[1] je americký biochemik a počítačový biolog. Věnuje se zejména oblasti počítačového návrhu proteinů a předpovídání jejich trojrozměrných struktur. Vede výzkumnou skupinu na Washingtonské univerzitě.
Počítačové programy umělé inteligence vyvinuté Bakerem a jeho skupinou jsou klíčové v oblasti předpovídání struktury proteinů. Jeho skupině se v roce 2003 podařilo navrhnout zcela nový protein.[2] Od té doby navrhuje i další nové proteiny, včetně takových, které lze použít jako léčiva, vakcíny, nanomateriály a malé senzory. Jeho skupina k předpovídaní struktury proteinů provozuje mimo jiné projekt Rosetta@home založený na distribuovaných výpočtech a obdobně zaměřenou on-line počítačovou hru Foldit. Za svou práci v oblasti počítačového návrhu proteinů získal v roce 2024 půlku Nobelovy cenu za chemii; druhá polovina připadla Johnu M. Jumperovi a Demisi Hassabisovi za vývoj AlphaFold, programu pro predikci struktury proteinů.[1]
Narodil se v roce 1962 v židovské rodině v Seattlu ve státě Washington, jeho otec byl fyzik a matka geofyzička. Vystudoval filozofii a společenské vědy na Harvardově univerzitě,[3] pak se však začal věnovat biochemii a proteinovým strukturám. V roce 1989 získal doktorát z biochemie na Kalifornské univerzitě v Berkeley v laboratoři Randyho Schekmana, nositele Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, kde se zabýval převážně proteiny v kvasinkách.[2] Poté pracoval ve skupině Davida Agarda na Kalifornské univerzitě v San Francisku.[4] Od roku 1993 vede vlastní výzkumnou skupinu na lékařské fakultě Washingtonské univerzity, kde také působí také jako pedagog.[4] Od roku 2000 také pracuje pro Lékařském institutu Howarda Hughese.[5]
Je ženatý. Jeho manželka Hannele Ruohola-Baker je biochemička,[6] mají spolu dvě děti.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b The Nobel Prize in Chemistry 2024. NobelPrize.org [online]. [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SANDERS, Robert. David Baker, a UC Berkeley Ph.D., awarded 2024 Nobel Prize in Chemistry. Berkeley News [online]. 2024-10-09 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Professor David Baker’s audacious approach to creating new proteins [online]. [cit. 2024-10-10]. Dostupné online.
- ↑ a b David Baker, PhD - Institute for Protein Design [online]. 2013-09-26 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ David Baker, PhD | Investigator Profile | 2000-Present. www.hhmi.org [online]. [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oral history interview with Hannele Ruohola-Baker. Science History Institute Digital Collections [online]. [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu David Baker na Wikimedia Commons
