Margarete Buber-Neumann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Margarete Buber-Neumann
Rodné jméno Margarete Thüring
Narození 21. října 1901
Postupim
Úmrtí 6. listopadu 1989 (ve věku 88 let)
Frankfurt nad Mohanem
Místo odpočinku Hauptfriedhof Frankfurt
Ocenění Velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
Politická strana Komunistická strana Německa
Partner(ka) Heinz Neumann
Příbuzní Babette Gross
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Margarete Buber-Neumann (21. října 1901 Postupim6. listopadu 1989 Frankfurt nad Mohanem) byla německá komunistka a novinářka, která prošla sovětskými i německými koncentračními tábory.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako dcera ředitele pivovaru a po maturitě studovala učitelství pro mateřské školy. Ve 20 letech vstoupila do komunistické mládeže a roku 1926 do Německé komunistické strany (KPD). Roku 1922 si vzala Rafaela Bubera, syna známého filosofa Martina Bubera, ale roku 1925 se s ním rozešla. Z tohoto manželství se narodily dvě dcery, které později žily v domácnosti M. Bubera.

Od roku 1928 pracovala v redakci mezinárodního časopisu Kominterny, kde se seznámila s komunistickým poslancem Heinzem Neumannem. Nacistický převrat 1933 je zastihl ve Španělsku, následující rok žili ve Švýcarsku a 1935 odjeli do Moskvy. Roku 1937 byl Heinz Neumann zatčen a popraven a roku 1938 byla i Margarete odsouzena k pěti letům vězení v Karagandě v Kazachstánu. Po sblížení nacistického Německa a Sovětského svazu, které bylo završeno v srpnu 1939 podpisem paktu Ribbentrop-Molotov, byla roku 1940 spolu s dalšími vydána do Německa a odsouzena jako komunistka na pět let do koncentračního tábora Ravensbrück. Tam se setkala s Milenou Jesenskou, přítelkyní Franze Kafky, o níž později napsala knihu.

Po osvobození v dubnu 1945 žila u své matky a pracovala jako publicistka. Ve svých knihách podala svědectví o obou koncentračních táborech a totalitních systémech. Svým svědectvím podpořila ruského emigranta Viktora Kravčenka, který byl francouzským komunistickým tiskem obviněn, že pomlouvá Sovětský svaz. Roku 1980 byla vyznamenána Křížem za zásluhy Spolkové republiky Německo.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Als Gefangene bei Stalin und Hitler. Eine Welt im Dunkel. Ullstein, München 2002 [1. vyd. 1949], ISBN 3-548-36332-6.
  • Die erloschene Flamme: Schicksale meiner Zeit. Ullstein, Berlin, Frankfurt am Main 1989 [1. vyd. 1976], ISBN 3-548-33107-6.
  • Milena, Kafkas Freundin. Langen Müller, München 2000 [1. vyd. 1963], ISBN 3-7844-1680-2.
  • Von Potsdam nach Moskau. Stationen eines Irrweges. Ullstein, München 2002 [1. vyd. 1957], ISBN 3-548-36355-5.
  • Kriegsschauplätze der Weltrevolution. Ein Bericht aus der Praxis der Komintern 1919–1943. Seewald, Stuttgart 1967.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • M. Buber-Neumann, Kafkova přítelkyně Milena. Praha: MF 1992
  • M. Buber-Neumann, Zajatkyní Stalina i Hitlera: svět v temnotě. Brno: Barrister a Principal 2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]