Přeskočit na obsah

Margarete Buberová-Neumannová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Margarete Buberová-Neumannová
Rodné jménoMargarete Thüring
Narození21. října 1901
Postupim
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Úmrtí6. listopadu 1989 (ve věku 88 let)
Frankfurt nad Mohanem
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Místo pohřbeníHauptfriedhof Frankfurt
BydlištěHeidelberg (1920–1925)
Postupim (od 1925)
Povoláníspisovatelka, novinářka, odbojářka, sekretářka a svědek doby
Oceněnívelkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1980)
Politické stranyKomunistická strana Německa (od 1926)
Křesťanskodemokratická unie (od 1975)
Sociálnědemokratická strana Německa
ChoťRafael Buber (od 1922)[1]
Heinz Neumann (od 1929)[1]
Partner(ka)Rafael Buber (do 1922)[1]
Heinz Neumann
DětiJudith Buber Agassi[1]
Barbara Goldschmidt[1]
PříbuzníBabette Gross (sestra)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Margarete Buberová-Neumannová (21. října 1901 Postupim – 6. listopadu 1989 Frankfurt nad Mohanem) byla německá komunistka a novinářka, která prošla sovětskými i německými koncentračními tábory.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako dcera ředitele pivovaru a po maturitě studovala učitelství pro mateřské školy. Ve 20 letech vstoupila do komunistické mládeže a roku 1926 do Německé komunistické strany (KPD). Roku 1922 si vzala Rafaela Bubera, syna známého filozofa Martina Bubera, ale roku 1925 se s ním rozešla. Z tohoto manželství se narodily dvě dcery, které později žily v domácnosti M. Bubera.

Od roku 1928 pracovala v redakci mezinárodního časopisu Kominterny, kde se seznámila s komunistickým poslancem Heinzem Neumannem. Nacistický převrat 1933 je zastihl ve Španělsku, následující rok žili ve Švýcarsku a 1935 odjeli do Moskvy. Roku 1937 byl Heinz Neumann zatčen a popraven a roku 1938 byla i Margarete odsouzena k pěti letům vězení v Karagandě v Kazachstánu. Po sblížení nacistického Německa a Sovětského svazu, které bylo završeno v srpnu 1939 podpisem paktu Ribbentrop–Molotov, byla roku 1940 spolu s dalšími vydána do Německa a odsouzena jako komunistka na pět let do koncentračního tábora Ravensbrück. Tam se setkala s Milenou Jesenskou, přítelkyní Franze Kafky, o níž později napsala knihu.

Po osvobození v dubnu 1945 žila u své matky a pracovala jako publicistka. Ve svých knihách podala svědectví o obou koncentračních táborech a totalitních systémech. Svým svědectvím podpořila ruského emigranta Viktora Kravčenka, který byl francouzským komunistickým tiskem lživě obviněn, že pomlouvá Sovětský svaz. Byla odpůrkyní Ostpolitik kancléře Willyho Brandta. V roce 1975 vstoupila do CSU.[2] Roku 1980 byla vyznamenána Křížem za zásluhy Spolkové republiky Německo.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Als Gefangene bei Stalin und Hitler. Eine Welt im Dunkel. Ullstein, München 2002 [1. vyd. 1949], ISBN 3-548-36332-6.
  • Die erloschene Flamme: Schicksale meiner Zeit. Ullstein, Berlin, Frankfurt am Main 1989 [1. vyd. 1976], ISBN 3-548-33107-6.
  • Milena, Kafkas Freundin. Langen Müller, München 2000 [1. vyd. 1963], ISBN 3-7844-1680-2.
  • Von Potsdam nach Moskau. Stationen eines Irrweges. Ullstein, München 2002 [1. vyd. 1957], ISBN 3-548-36355-5.
  • Kriegsschauplätze der Weltrevolution. Ein Bericht aus der Praxis der Komintern 1919–1943. Seewald, Stuttgart 1967.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 3 4 5 Dostupné online. [cit. 2024-08-04].
  2. ↑ Margarete Buber-Neumannovou věznili Sověti i nacisté. Proti gulagu jí Ravennsbrück přišel jako zotavovna. Plus [online]. 2026-02-02 [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • M. Buber-Neumann, Kafkova přítelkyně Milena. Praha: MF 1992
  • M. Buber-Neumann, Zajatkyní Stalina i Hitlera: svět v temnotě. Brno: Barrister a Principal 2011

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Margarete_Buberová-Neumannová&oldid=25657445“