Werner Heisenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Werner Heisenberg
Narození 5. prosince 1901
Würzburg
Úmrtí 1. února 1976 (ve věku 74 let)
MS München
Příčina úmrtí nádory ledvin a rakovina žlučníku
Místo odpočinku Waldfriedhof v Mnichově
Alma mater Mnichovská univerzita
Povolání teoretický fyzik, alpinista, akademik, spisovatel literatury faktu, vysokoškolský pedagog, matematik a fyzik
Zaměstnavatelé Lipská univerzita
Univerzita v Göttingenu
Humboldtova univerzita
Ocenění Nobelova cena za fyziku (1932)
Medaile Maxe Plancka (1933)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Bavorský řád za zásluhy
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Elisabeth Heisenberg
Děti Martin Heisenberg a Jochen Heisenberg
Rodiče August Heisenberg a Annie Heisenberg
Příbuzní bratr Erwin Heisenberg
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg1. února 1976 Mnichov) byl německý fyzik, nositel Nobelovy ceny z roku 1932[1] za svou roli ve vytváření kvantové mechaniky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Roku 1923 získal na Univerzitě v Mnichově doktorát z teoretické fyziky.[2][3] V roce 1925 navrhl nový výklad fyziky, který se zásadně lišil od Newtonova výkladu. V roce 1927 formuloval slavný princip neurčitosti.

Heisenberg odmítl emigrovat před příchodem 2. světové války z rodného Německa.[4] O jeho životě za časů nacistického Německa byla též sepsána divadelní hra.[5]

Vědecké výsledky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1927 formuloval slavný princip neurčitosti, který specifikuje jisté teoretické hranice naší schopnosti provádět vědecká měření. Podle principu neurčitosti nám ani sebelepší zdokonalení měřícího přístroje nedovolí získat přesné výsledky.

K praktickému využití kvantové mechaniky patří elektronové mikroskopy, lasery, tranzistory, uplatnění nalezne i v jaderné a atomové energii, tvoří základ spektroskopie a hojně se uplatňuje i v astronomii a chemii. Rovněž se využívá v teoretickém zkoumání jako jsou vlastnosti kapalného hélia, vnitřní konstituce hvězd, feromagnetismus a radioaktivita.

Podle Heisenbergova kvantově mechanického modelu nelze spočítat (se stejnou přesností) dráhu a rychlost elektronů – čili polohu a energiiHeisenbergův princip neurčitosti, který již podle nových poznatků v původní formulaci neplatí.[6]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Werner Heisenberg - Biographical [online]. nobelprize.org, [cit. 2016-01-13]. Dostupné online.  
  2. Werner Heisenberg - Biography, Facts and Pictures [online]. www.famousscientists.org, [cit. 2016-01-13]. Dostupné online.  
  3. This Month in Physics History [online]. www.aps.org, [cit. 2016-01-13]. Dostupné online.  
  4. Role Wernera Heisenberga v předválečném nacistickém Německu / Časopis Vesmír / 91, 604, 2012/10 / vesmir.cz [online]. casopis.vesmir.cz, [cit. 2016-01-13]. Dostupné online.  
  5. Werner Heisenberg v době nacistického Německa / Časopis Vesmír / 91, 532, 2012/9 / vesmir.cz [online]. casopis.vesmir.cz, [cit. 2016-01-13]. Dostupné online.  
  6. One Thing Is Certain: Heisenberg's Uncertainty Principle Is Not Dead [online]. Scientific American, [cit. 2016-01-13]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]