Přeskočit na obsah

Robert Andrews Millikan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Robert Andrews Millikan
Narození22. března 1868
Morrison
Úmrtí19. prosince 1953 (ve věku 85 let)
San Marino
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníForest Lawn Memorial Park
ObčanstvíSpojené státy americké
Alma materKolumbijská univerzita
Chicagská univerzita
Oberlinská kolej
Maquoketa Community High School
Povolánífyzik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléChicagská univerzita
Kalifornský technologický institut
OceněníComstockova cena za fyziku (1913)
Edisonova Medaile (1922)
Nobelova cena za fyziku (1923)
Hughesova medaile (1923)
Cena Faradayovy docentury (1924)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníKongregační církev
ChoťGreta Millikan
DětiClark B. Millikan
Glenn Allan Millikan
Max F. Millikan
PodpisRobert Andrews Millikan – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Andrews Millikan (22. března 1868 Morrison – 19. prosince 1953 San Marino, Kalifornie) byl americký fyzik, který získal v roce 1923 Nobelovu cena za fyziku primárně za výzkum elementárního elektrického náboje a fotoelektrického jevu. Millikan vystudoval fyziku na Columbijské univerzitě, kde také získal doktorát. V letech 1910 – 1921 byl profesorem na univerzitě v Chicagu a v roce 1921 se stal ředitelem fyzikální laboratoře v Pasadeně.

Millikan se zabýval mechanikou, molekulární fyzikou, termofyzikou, elektřinou, akustikou a optikou, měřením elektrického náboje elektronu, přímým určení kvanta záření, studiem Brownova pohybu v plynech, expanzí ultrafialového spektra a pohybovými zákony částic, které dopadají z atmosféry na povrch Země. Millikan byl ženatý, měl 3 syny a v soukromém životě byl nadšeným tenisovým hráčem.

Měření elektrického náboje elektronu

[editovat | editovat zdroj]
Přístroj na měření náboje elektronu

V roce 1909 změřil Millikan experimentálně velikost elementárního náboje. Jeho pokus spočívá v porovnání sil, kterými působí elektrostatické a gravitační pole na malé nabité kapičky oleje. Mezi desky kondenzátoru (dvě vodorovné desky, mezi kterými se může vytvářet elektrické pole) byly vstřikovány olejové kapičky. Mikroskopem byl sledován jejich vertikální pohyb v přítomnosti elektrického pole a bez něho.

Měření Planckovy konstanty

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1901 byla známa přibližná hodnota Planckovy konstanty. Ale až v letech 1913 – 1916 v pokusu navrženém Robertem Millikanem došlo k jejímu přesnému určení. Millikan pro tento účel využil fotoelektrický jev.

Millikan dokonale vyčistil povrch fotocitlivého materiálu pomocí rotujícího nože ve vakuové komoře. Světlo dopadající na povrch materiálu vyráželo elektrony, jejichž kinetickou energii určil pomocí elektrického potenciálu nutného k jejich zastavení. Při výpočtu využil hodnotu elektrického náboje, kterou sám experimentálně změřil v roce 1909 v experimentu s použitím nabitých olejových kapek. Z Einsteinovy rovnice popisující fotoelektrický jev potom určil Planckovu konstantu h = 6,57 × 10−34 J·s s tehdy vynikající přesností 0,5 %.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SODOMKA L., SODOMKOVÁ M., Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_Andrews_Millikan&oldid=26272654“