Wilhelm Wien

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wilhelm Wien
Wien2.jpg
Rodné jméno Wilhelm Carl Werner Otto Fritz Franz Wien
Narození 13. ledna 1864
Parusnoje
Úmrtí 30. srpna 1928 (ve věku 64 let)
Mnichov
Místo pohřbení Lesní hřbitov v Mnichově (48°6′18″ s. š., 11°29′33″ v. d.)
Alma mater Univerzita v Göttingenu
Mnichovská univerzita
Humboldtova univerzita
Zaměstnavatelé Mnichovská univerzita
Univerzita Giessen
Würzburská univerzita
RWTH Aachen
Ocenění Nobelova cena za fyziku (1911)
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1925)
Guthrie Lecture (1925)
Děti Karl Wien
Příbuzní Max Wien (bratranec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wilhelm Carl Werner Otto Fritz Franz Wien (13. ledna 1864, Gaffken, Prusko30. srpna 1928, Mnichov, Německo) byl německý fyzik. V roce 1911 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev zákona, podle něhož je maximum záření černého tělesa na vlnové délce tím kratší, čím vyšší je teplota tělesa. Wienova argumentace přispěla k formulaci kvantové mechaniky.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v pruském Gaffkenu (dnes Primorsk, Rusko) v rodině zámožného statkáře, ale rozhodl se studovat fyziku. V letech 1880-1882 studoval na městské škole v Heidelbergu a pak na univerzitách v Gottingen a v Berlíně. Pracoval v laboratoři Hermanna Helmholtze, kde roku 1886 obhájil doktorát na téma rozptylu světla na různých kovech. V letech 1896-1899 přednášel na TH Aachen, roku 1900 nahradil Wilhelma Conrada Röntgena na univerzitě ve Wurzburgu a roku 1919 v Mnichově.

Roku 1896 empiricky odvodil zákon záření černého tělesa. Jeho kolega Max Planck, který nedůvěřoval empirickým zákonům, ho odvodil z elektromagnetické teorie a opravil jeho chybu v oblasti nižších teplot (Planckův zákon). Wienův posunovací zákon, který stanoví vztah mezi teplotou černého tělesa a frekvencí maxima vyzařované energie, je stále užitečný. Wien byl přesvědčen, že všechna hmota je elektromagnetického původu a roku 1900 navrhl vzorec m = (4/3) E / c² pro vztah mezi elektromagnetickou masou a energií. Téhož roku publikoval Wien Lehrbuch der Hydrodynamik (učebnice hydrodynamiky).

Wien byl také politicky činný jako konzervativní nacionalista, nepatřil však k zastáncům "německé fyziky" a naopak uznával dílo Alberta Einsteina.

Jeden z kráterů na Marsu nese jeho jméno.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]