Reinhard Genzel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Reinhard Genzel
Narození24. března 1952 (71 let)
Bad Homburg vor der Höhe
Alma materUniverzita v Bonnu (do 1975)
Freiburská univerzita
Berthold-Gymnasium Freiburg
Povoláníastronom, vysokoškolský učitel, astrofyzik, fyzik a vědec
ZaměstnavateléMnichovská univerzita
Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
Harvardova univerzita
Kalifornská univerzita v Berkeley
Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics
Oceněníčlen American Physical Society (1985)
Cena Gottfrieda Wilhelma Leibnize (1990)
Cena Julese Janssena (2000)
Stern-Gerlach-Medaille (2003)
Balzanova cena (2003)
… více na Wikidatech
RodičeLudwig Genzel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reinhard Genzel (* 24. března 1952, Bad Homburg vor der Höhe) je německý astrofyzik, ředitel Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik), profesor Mnichovské univerzity a emeritní profesor Kalifornské univerzity v Berkeley. V roce 2020 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku za „objev supermasivního objektu v jádře naší galaxie,“ kterou získal společně s s Andreou M. Ghezovou a Rogerem Penrosem. [1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Genzel se narodil v Bad Homburg vor der Höhe v Německu jako syn Evy-Marii Genzelové a Ludwiga Genzela, profesora fyziky (1922–2003). Vystudoval fyziku na univerzitě ve Freiburgu a na univerzitě v Bonnu, kde v roce 1978 získal doktorát. Poté pracoval v Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge v Massachusetts. Od roku 1981 působil jako docent a později jako profesor na katedře fyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V roce 1986 z Berkekley odešel a byl jmenován ředitelem Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik) a členem Společnosti Maxe Plancka. Od té doby přednáší také na Mnichovské univerzitě, kde je od roku 1988 čestným profesorem.[3][4] Mimo jiné zasedá rovněž v komisi pro udělování Shawovy ceny za astronomii.[5]

Práce[editovat | editovat zdroj]

Reinhard Genzel se zaměřuje na infračervenou a submilimetrovou astronomii. Pracuje rovněž na vývoji astronomických přístrojů, které sám využil při pozorování pohybů hvězd ve středu Mléčné dráhy kolem Sagittaria A*. Podařilo se mu zjistit, že obíhají kolem velmi hmotného objektu. Později bylo zjištěno, že se jedná o černou díru.[6] Zabývá se také problematikou formování a vývoje galaxií.[3]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Členství ve vědeckých institucích[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reinhard Genzel na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The Nobel Prize in Physics 2020 [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ OVERBYE, Dennis; TAYLOR, Derrick Bryson. Nobel Prize in Physics Awarded to 3 Scientists for Work on Black Holes. The New York Times [online]. 2020-10-06 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. ↑ a b Reinhard Genzel (E) | UC Berkeley Physics [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Reinhard Genzel | Curriculum Vitae [online]. 2009-10-05 [cit. 2021-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  5. ↑ Organization | The Shaw Prize [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ ECKART, A.; GENZEL, R. Observations of stellar proper motions near the Galactic Centre. Nature. 1996, roč. 383, čís. 6599, s. 415. DOI 10.1038/383415a0. S2CID 4285760. Bibcode 1996Natur.383..415E. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Nositelé Nobelovy ceny za fyziku (2001–2025)
1901–1925 • 1926–1950 • 1951–1975 • 1976–2000 • 2001–současnost
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Reinhard_Genzel&oldid=22117328“