Arno Allan Penzias
| Arno Allan Penzias | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 26. dubna 1933 Mnichov |
| Úmrtí | 22. ledna 2024 (ve věku 90 let) San Francisco |
| Příčina úmrtí | Alzheimerova choroba |
| Alma mater | Kolumbijská univerzita Newyorská městská kolej Brooklynská technická vysoká škola |
| Povolání | astronom a fyzik |
| Zaměstnavatel | Bellovy laboratoře |
| Ocenění | čestný doktor Pařížské observatoře (1976) Herschelova medaile (1977) Medaile Henryho Drapera (1977) Nobelova cena za fyziku (1978) docentura Karla G. Janského (1983) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arno Allan Penzias (26. dubna 1933 – 22. ledna 2024)[1] byl americký fyzik, který v roce 1978 spolu s Robertem Woodrow Wilsonem získal Nobelovu cenu za fyziku za objev reliktního záření. Spolu s nimi ji obdržel též Pjotr Leonidovič Kapica (jeho práce nesouvisela s jejich objevem).
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Arno Allan Penzias se narodil v Mnichově v Německu. V šesti letech se dostal s dětským transportem do Británie. O šest měsíců později opustili Německo také jeho rodiče a rodina se v roce 1940 přestěhovala do New York City. V roce 1946 se stal plnoprávným občanem Spojených států. V roce 1951 absolvoval Brooklyn Technical High School a v roce 1954 získal bakalářský titul na City College of New York. Magisterský titul získal v roce 1958 na Columbia University a o čtyři roky později na stejné univerzitě titul Ph.D.
Po studiích začal pracovat v Bellových laboratořích v New Jersey. Zde s Robertem Woodrow Wilsonem pracoval na vysoce citlivém kryogenním mikrovlnném přijímači určeném k rádioastronomickému pozorování. V roce 1964 se setkali se s vysokofrekvenčním šumem, kterým nemohli vysvětlit. Byl mnohem méně energetický než záření vznikající v Mléčné dráze a mělo ve všech směrech stejné vlastnosti. Penzias s Wilsonem předpokládali, že jejich přijímač je rušen nějakým pozemským zdrojem. Předpokládali a pak odmítli hypotézu, že se jedná o rušení z New Yorku. Prohlídka antény přijímače ukázala, že je zde plno holubího trusu (který Penzias popsal jako „bílý dielektrický materiál“).
I když byl tento trus odstraněn, mikrovlnný šum zůstal. Protože odmítli ostatní zdroje rušení, vydali zprávu o svém objevu. Rušení bylo později identifikováno jako přirozené kosmické záření na pozadí, tzv. reliktní záření, které bylo pozůstatkem po Velkém třesku. Tento objev významně potvrdil teorii velkého třesku a opravil mnoho předchozích předpokladů o vzniku vesmíru.
Penzias a Wilson obdrželi v roce 1977 Henry Draper Medal a o rok později, v roce 1978, Nobelovu cenu za fyziku.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arno Allan Penzias na anglické Wikipedii.
- ↑ Arno A. Penzias, 90, Dies; Nobel Physicist Confirmed Big Bang Theory. dnyuz.com [online]. 2024-01-23 [cit. 2024-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arno Allan Penzias na Wikimedia Commons - Penzias' biography
- Arno Penzias' home page at Bell Labs
- An article authored by Arno Penzias entitled Ideas
- Američtí fyzici
- Židovští fyzici
- Fyzici 20. století
- Američtí fyzici 21. století
- Američtí astronomové
- Američané německo-židovského původu
- Němečtí Židé
- Naturalizovaní občané USA
- Absolventi Kolumbijské univerzity
- Členové Národní akademie věd USA
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
- Američtí nositelé Nobelovy ceny
- Židovští nositelé Nobelovy ceny
- Členové Americké akademie umění a věd
- Narození v roce 1933
- Narození 26. dubna
- Narození v Mnichově
- Úmrtí 22. ledna
- Úmrtí v roce 2024
- Úmrtí v San Franciscu
- Zemřelí na Alzheimerovu chorobu