Nikolaj Gennadijevič Basov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nikolaj Gennadijevič Basov
Narození 14. prosince 1922
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ196907
Úmrtí 1. července 2001 (ve věku 78 let)
Moskva
Místo odpočinku Novoděvičí hřbitov
Alma mater Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ56837
Povolání fyzik, vynálezce a vysokoškolský pedagog
Zaměstnavatel Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1810862
Ocenění Nobelova cena za fyziku (1964)
cena Kalingy (1986)
Řád Za zásluhy o vlast II. stupně
Státní cena SSSR
Řád Vlastenecké války 2. třídy
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaj Genadijevič Basov (rusky Николай Геннадиевич Басов) (14. prosince 1922, Usmaň, Lipecká oblast1. července 2001) byl sovětský fyzik. Za jeho fundamentální práci na poli kvantové elektroniky, která vedla k vývoji laseru a maseru, Basov obdržel Nobelovu cenu za fyziku v roce 1964 společně s Alexandrem Michajlovičem Prochorovem a Charlesem Hardem Townesem.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

N. G. Basov se narodil ve městečku Usmaň v Tambovské gubernii (nyní Lipecká oblast). Školu dokončil v roce 1941 ve Voroněži a později byl povolán do armády, v Kujbyševské vojenské zdravotní akademii prošel přípravou na funkci asistenta lékaře. Od roku 1943 sloužil v 1. ukrajinském frontu Rudé armády a účastnil se druhé světové války.

Po válce Basov absolvoval Moskevský inženýrně - fyzikální institut (MIFI) v roce 1950. Poté měl profesorské místo na MIFI a pracoval v Fyzikálním institutu Lebeděva Akademie věd kde získal titul kandidáda věd (1953), a doktora věd (1956). Od založení v roce 1963 do své smrti stál v čele Laboratoře kvantové radiofyziky institutu, ve kterém byl navíc v letech 1973–1988 ředitelem. V roce 1962 byl zvolen členem-korespondentem, v roce 1966 řádným členem, v roce 1967 členem předsednictva (do 1990) Akademie věd SSSR (resp. od 1991 Ruské akademie věd), po roce 1990 byl poradcem předsednictva Akademie. Byl též čestným členem Mezinárodní akademie věd.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • N. G. Basov, K. A. Brueckner (Editor-in-Chief), S. W. Haan, C. Yamanaka. Inertial Confinement Fusion, 1992, Research Trends in Physics Series published by the American Institute of Physics Press (presently Springer, New York). ISBN 0-88318-925-9.
  • V. Stefan and N. G. Basov (Editors). Semiconductor Science and Technology, Volume 1. Semiconductor Lasers. (Stefan University Press Series on Frontiers in Science and Technology) (Paperback), 1999. ISBN 1-889545-11-2.
  • V. Stefan and N. G. Basov (Editors). Semiconductor Science and Technology, Volume 2: Quantum Dots and Quantum Wells. (Stefan University Press Series on Frontiers in Science and Technology) (Paperback), 1999. ISBN 1-889545-12-0.

Ceny a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolay Basov na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]