Steven Weinberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Steven Weinberg
Steven Weinberg
Steven Weinberg
Narození3. května 1933
New York, New York, USA
Úmrtí23. července 2021 (ve věku 88 let)
Austin, Texas, USA
Alma materThe Bronx High School of Science (do 1950)
Cornellova univerzita
Kolumbijská univerzita
Princetonská univerzita
PracovištěTexaská univerzita v Austinu
Niels Bohr Institute
Kalifornská univerzita v Berkeley
Harvardova univerzita
Massachusettský technologický institut
Oboryteoretická fyzika, kosmologie a fyzika
OceněníJ. Robert Oppenheimer Memorial Prize (1973)
Richtmyer Memorial Lecture Award (1974)
Cena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (1977)
Nobelova cena za fyziku (1979)
medaile Elliotta Cressona (1979)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Louise Weinberg (od 1954)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Steven Weinberg (3. května 1933 New York, New York, USA23. července 2021, Austin, Texas[1]) byl americký fyzik. V roce 1979 získal Nobelovu cenu za fyziku (s kolegy Abdusem Salamem a Sheldonem Glashowem) za svou práci o sjednocení slabé a elektromagnetické interakce.

Weinberg absolvoval střední školu v roce 1950 (ve stejném maturitním ročníku s Sheldonem Glashowem), bakalářský titul získal na Cornellově univerzitě v roce 1954, titul Ph.D. na Princetonské univerzitě v roce 1957. V současnosti je profesorem fyziky a astronomie na Texaské univerzitě v Austinu.

Vedle svého vědeckého výzkumu byl Steven Weinberg prominentním veřejným mluvčím vědy, svědčil před Kongresem pro podporu gigantického supravodivého urychlovače (SSC v Texasu), napsal mnoho článků pro New York Review of Books a měl různé přednášky o hlubším významu vědy. Jeho knihy o vědě psané pro veřejnost kombinují typickou vědeckou popularizaci s prvky historie a filozofie vědy.

Weinberg je také známý pro svou podporu Izraele. Byl ateista.

Jeden z jeho známých citátů: S vírou nebo bez ní, dobří lidé mohou jednat dobře a špatní lidé mohou činit zlo; ale mají-li dobří lidé činit zlo – k tomu je zapotřebí víry.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Gravitace a kosmologie: Principy a použití obecné teorie relativity (1972)
  • První tři minuty: Moderní pohled na původ vesmíru (1982, Mladá fronta)
  • Objev subatomárních částic (1983)
  • Elementární částice a práva fyziky: 1986
  • Dirac památníkových přednášek (1987; s Richardem Feynmanem)
  • Snění o finální teorii (1999, Alois Hynek, ISBN 80-85906-26-0)
  • Kvantová teorie polí (tři svazky: 1995, 1996, 2000)
  • Sláva a děs: Přicházející nukleární nebezpečí (2004, NYRB)
  • Tváří v tvář (2004, AURORA, ISBN 80-7299-073-X)
  • Jak vyložit svět. Objevování moderní vědy (2016, Slovart, ISBN 978-80-7529-008-3)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. UT Austin Mourns Death of World-Renowned Physicist Steven Weinberg [online]. University of Texas at Austin [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha: SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]