Michael Kosterlitz
| Michael Kosterlitz | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | John Michael Kosterlitz |
| Jiná jména | Mike |
| Narození | 22. června 1943 (79 let) Aberdeen |
| Bydliště | Providence |
| Alma mater | Gonville and Caius College Robert Gordon's College Brasenose College |
| Povolání | fyzik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Brownova univerzita Birminghamská univerzita |
| Ocenění | Maxwell Medal and Prize (1981) Lars Onsager Prize (2000 a 2000) Nobelova cena za fyziku (2016) člen American Physical Society |
| Nábož. vyznání | ateismus |
| Choť | Berit |
| Rodiče | Hans Walter Kosterlitz |
| Web | vivo |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
John Michael Kosterlitz (* 22. června 1943 Aberdeen) je britsko-americký profesor fyziky na Brownově Univerzitě a syn biochemika Hanse Kosterlitze. V roce 2016 získal Nobelovu cenu za fyziku společně s Davidem Thoulessem a Duncanem Haldanem za svou práci ve fyzice kondenzovaných látek.
Život[editovat | editovat zdroj]
Vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Aberdeenu ve Skotsku[1] do rodiny německých židovských emigrantů[2]. Jeho otcem byl biochemik Hans Walter Kosterlitz, matkou Hannah Gresshöner. Bakalářský i magisterský titul získal na Gonville a Caius College v Cambridgi.[1] V roce 1969 obdržel doktorský titul na Brasenose College v Oxfordu.[1]
Kariéra a výzkum[editovat | editovat zdroj]
Poté, co vystřídal několik postdoktorandských pozic včetně pobytů na University of Birmingham, začal spolupracovat s Davidem Thoulessem[1] na Cornellově univerzitě,[1] v roce 1974 byl jmenován členem fakulty na University of Birmingham,[1] nejprve jako asistent. Od roku 1982 byl profesorem fyziky na Brownově univerzitě. Později se stal hostujícím výzkumným pracovníkem na Aalto University ve Finsku.
Kosterlitz se zabývá výzkumem v oblasti teorie kondenzovaných látek, jedno - a dvou-dimenzionální fyzikou ve fázových přechodech: náhodnými systémy, elektronovou lokalizací, a spinovými brýlemi. Dále se věnuje kritické dynamice, tedy tání a tuhnutí.
Ocenění a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Michael Kosterlitz získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 2016.[3] Dále je držitelem Maxwellovy medaile a ceny Britského fyzikálního institutu nebo ceny Larse Onsagera Americké fyzikální společnosti z roku 2000, a to zejména za práci na Kosterlitzově–Thoulessově přechodu. Od roku 1993 byl členem Americké fyzikální společnosti.
Horolezectví[editovat | editovat zdroj]
V roce 2017 získal na mezinárodním horolezeckém festivalu Rock Master v italském Arcu ocenění Climbing Ambassador by Dryarn® di Aquafil award v síni slávy Arco Rock Legends za celoživotní přínos pro horolezectví.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku J. Michael Kosterlitz na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Two former Birmingham scientists awarded Nobel Prize for Physics [online]. University of Birmingham, 4 October 2016 [cit. 2016-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Anatomy of a Scientific Discovery: The Race to Find the Body's Own Morphine, by Jeff Goldberg, Skyhorse Publishing, Inc., 13 Dec 2013, Brain Soup
- ↑ DEVLIN, Hannah; SAMPLE, Ian. British trio win Nobel prize in physics 2016 for work on exotic states of matter – live [online]. 2016-10-04 [cit. 2016-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Planetmountain.com: Arco Rock Legends: Mike Kosterlitz, Margo Hayes and Janja Garnbret win in 2017 (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Kosterlitz na Wikimedia Commons - Lars Onsager recipient 2000
- Launch of Kosterlitz Centre in Aberdeen 2010
- Research profile at Brown University
