Jang Čen-ning

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jang Čen-ning

Prof. Jang Čen-ning či Chen Ning Yang (tradiční čínština: 楊振寧; zjednodušená čínština: 杨振宁; pinyin: Yáng Zhènníng) (* 1. října 1922 Che-fej, An-chuej, Čína) je americký vědec, fyzik, čínského původu. Spolu s Li Čeng-taem nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1957 za základní výzkumy tzv. zákona zachování parity, což je vedlo k významným objevům, které se týkají základních částic.

Jan Čen-ning se narodil 1. října 1922[1] v Che-feji v provincii An-chuej jako syn profesora matematiky, který mu poskytl pečlivou výchovu a dbal na to, aby byl jeho syn v matematice dobrý. Po skončení studia na univerzitě Čching-chua poblíž Pekingu obhájil doktorskou disertační práci na universitě v Čching-tao, která byla za čínsko-japonské války přeložena do Kchun-mingu. V roce 1946 odjel Čen-ning do Spojených států; za prvé kvůli zrovna probíhající občanské válce v Číně, za druhé za prací. Zde pracoval nejprve na universitě v Chicagu u Fermiho, poté, v roce 1949, pracoval jako profesor teoretické fyziky v ústavu pro postgraduální studium v Princetonu.

Čen-ning věnoval svou pozornost především na teoretické problémy fyziky a speciálně na statistickou mechaniku a principy symetrie, o čemž svědčí i obsah jeho nejdůležitějších děl (viz níže).

Ve Spojených státech se také setkal se svým krajanem Li Čeng-taem, který se stal jeho žákem a se kterým začal trvalou vědeckou spolupráci a její plody byly ohromně významné pro teoretickou fyziku. Oba Číňané se projevili jako neobyčejně schopní badatelé. Oba se zabývali studiem přeměn subatomárních částic a společnými silami dokázali, že zákon zachování parity neplatí při každém vzájemném působením částic. Vědci, kteří se zaobírali tímto problémem, před jejich objevem nedokázali vysvětlit a dokázat některé zvláštnosti při proměnách tzv. K-mezonů, protože výzkumy všeobecně vycházely z principu symetrie, tedy z představy, která experimentálně nebyla potvrzena.

Čin-ning a Čeng-tao také dokázali, že jsou-li atomová jádra radiokobaltu při velmi nízké teplotě vystavena účinkům magnetického pole, vychylují se přesně jako magnetky do určitého směru. Po početných experimentech dospěli k závěru, že zákon zachování parity neplatí v případě tzv. slabých vzájemných působení.

Jang Čen-ning dostal za svůj přínos fyzice několik ocenění. Mezi nejvýznamnější patří výše uvedená Nobelova cena za fyziku (1957), nebo Národní medaile za vědu, která mu byla udělena v roce 1986.

Nejvýznamnější dílo[editovat | editovat zdroj]

  1. Teorie shluků a molekulové spektrum
  2. Příspěvky ke statistické teorii uspořádanost - neuspořádanost - transformace
  3. Úhlové dělení jaderných reakcií

Další významnější ocenění[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. V oficiálních dokumentech, počínaje pasem vydaným roku 1945, se uvádí nesprávné datum 22. října. Viz životopis na Stony Brook University.