John F. Clauser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
John Clauser
John Francis Clauser (cropped).jpg
Narození1. prosince 1942 (80 let)
Pasadena
Alma materKalifornský technologický institut (do 1964)
Kolumbijská univerzita (do 1966)
Kolumbijská univerzita (do 1970)
PracovištěKalifornská univerzita v Berkeley (1969–1975)
Lawrence Livermore National Laboratory (1975–1986)
Science Applications International Corporation (1986–1987)
Kalifornská univerzita v Berkeley (1990–1997)
Oborkvantová fyzika
OceněníWolfova cena za fyziku (2010)
Nobelova cena za fyziku (2022)
Webwww.johnclauser.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John F. Clauser (* 1. prosince 1942, Pasadena, Kalifornie, USA) je americký teoretický a experimentální fyzik. Známý je díky svým příspěvkům v oblasti základů kvantové mechaniky, zejména Clauserovy-Horneovy-Shimonyovy-Holtovy nerovnosti. [1]

V roce 2022 získal společně s francouzským fyzikem Alainem Aspectem a rakouským fyzikem Antonem Zeilingerem Nobelovu cenu za experimenty s provázanými fotony v oblasti kvantové mechaniky.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Bakalářský titul z fyziky získal v roce 1964 na Kalifornském technologickém institutu. Dále pokračoval ve studiu na Kolumbijské univerzitě, kde získal magisterský (1966) a doktorský (1969) titul. [1]

V letech 1969 až 1996 pracoval v Lawrence Berkeley National Laboratory, Lawrence Livermore National Laboratory a na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Na Berkeley byl členem Fundamental Fysiks Group, neformální skupiny fyziků, která se každý týden scházela, aby probírala otázky kvantové mechaniky a filozofie. [3]

V roce 1972 provedl společně se Stuartem Freedmanem první experimentální test předpovědi Bellových nerovností. Jednalo se o první experimentální pozorování kvantového provázání a současně první pozorování narušení Bellových nerovností.

Poté roku 1974 společně s Michaelem Hornem prokázal, že zobecněné Bellovy nerovnosti vytváření vážné omezení pro všechny lokální realistické teorie přírody. Tato práce představila Clauser-Horneovy nerovnosti, první obecně platné experimentální požadavky nastavené lokálním realismem. CH nerovnosti se redukují na CHSH nerovnosti, načež experimentální testy rovněž omezují lokální realismus. Později v roce 1974 rovněž provedl první pozorování sub-Poissonovské statistiky pro světlo (přes porušení Cauchyho-Schwarzových nerovností pro klasické elektromagnetické pole) a tím poprvé experimentálně jednoznačně demonstroval částicový charakter fotonů. V roce 1976 provedl druhý experimentální test Bellových nerovností.

Za tyto práce získal v roce 2010 Wolfovu cenu za fyziku, společně s Antonem Zeilingerem a Alainem Aspectem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Clauser na anglické Wikipedii.

  1. a b John Clauser - Array of Contemporary American Physicists, American Institute of Physics.
  2. RTVS, ČTK. Nobelovu cenu za fyziku dostala trojica vedcov za experimenty s fotónmi. stv:SPRÁVY. Bratislava: 2022-10-04. Dostupné online [cit. 2022-10-04]. 
  3. Kaiser, David. How the Hippies Saved Physics: Science, Counterculture and the Quantum Revival. W. W. Norton & Company, 2011, pp. xv–xvii, 43ff.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]