Giuseppe Occhialini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Giuseppe Occhialini
Occhialini.jpg
Narození 5. prosince 1907
Fossombrone
Úmrtí 30. prosince 1993 (ve věku 86 let)
Paříž
Alma mater Florentská univerzita
Zaměstnavatelé Univerzita São Paulo
Bristolská universita
Ocenění Wolfova cena za fyziku (1979)
Rodiče Augusto Raffaele Occhialini
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giuseppe Paolo Stanislao 'Beppo' Occhialini [džuzeppe okjalíny] (5. prosince 1907, Fossombrone u Urbina - 30. prosince 1993, Paříž) byl italský fyzik, který v roce 1947 přispěl k objevu pionu, společně s Cecilem Powellem a Césarem Lattesem. V té době všichni působili v laboratoři H. H. Willse na University of Bristol.

Nizozemsko-Italský rentgenový dalekohled BeppoSAX, který odstartoval do vesmíru v roce 1996 byl pojmenován po Occhilianim.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Raffaele Augusto byl rovněž fyzik, působil v oblasti spektroskopie a teorie elektroniky. Giuseppe Occhiliani dokončil vysokou školu v roce 1929 ve Florencii. Roku 1933 se podílel na pozorování pozitronu v kosmickém záření v Cavendishově laboratoři v Cambridgi. Zde působil pod vedením Patricka M. B. Blacketta a k pozorování používal mlžnou komoru.

Od roku 1937 do roku 1944 pracoval pod vedením Gleba Wataghina na Univerzitě São Paulo v Brazílii. V roce 1944 se vrátil do Itálie, nejprve vyučoval v Janově poté v Miláně.

V roce 1947 se podílel na objevu pionu ve spolupráci s Césarem Lattesem a Cecilem Powellem. Objev byl učiněn ve Willsově laboratoři v Bristolu.

Occhialini byl i protagonistou kosmického výzkumu s použitím fotografických emulzí vystavených vysokoenergetickému kosmickému záření. Později s příchodem urychlovačů částic zkoumal nové možnosti výzkumu. Přispěl rovněž výrazně k rozvoji kosmické fyziky a pomohl tak k založení Evropské kosmické agentury.[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Na univerzitě v Miláně se po něm jmenuje ústav fyziky.[2]
  • Družice s původním označením SAX, byla přejmenována na BeppoSAX, přidána byla Occhilianova přezdívka Beppo.
  • Asteroid 20081 Occhiliani se jmenuje po něm.
  • V roce 1949 získal Národní cenu prezidenta republiky.[3]
  • Roku 1979 mu byla udělena Wolfova cena za fyziku.
  • Roku 2004 byla založena Nadace Giuseppe Occhilianiho, která má za cíl propagovat výuku fyziky ve vyšším vzdělávání.
  • V roce 2007 zavedla italská fyzikální společnost zavedla cenu Occhilianiho.
  • Roku 2009 po něm bylo v Miláně pojmenováno náměstí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giuseppe Occhiliani na anglické Wikipedii.

  1. Telegdi, Valentine L. (June 1994).  "Obituary: G. P. S. Occhialini". Physics Today 47 (6): 90–91. doi:10.1063/1.2808543. Bibcode1994PhT....47f..90T. 
  2. (italsky) 10° Anniversario del Dipartimento di Fisica "G. Occhialini". Università degli Studi di Milano-Bicocca. 29 September 2009
  3. (italsky) PREMI NAZIONALI DEL PRESIDENTE DELLA REPUBBLICA FINORA CONFERlTI. lincei.it